Bivalentní spalovací motor dostává šanci
Kolem emisí NOx naftových motorů probíhají kontroverzní diskuze. U benzínových motorů s přímým vstřikem je už rozhodnuto o jejich vybavení filtrem pevných částic. Normy škodlivin ve výfuku a ambiciózní cíl EU redukující spotřebu paliva od roku 2020 u automobilové flotily výrobce na maximum 95 g CO2/km – to všechno dohromady vytváří zvýšený tlak na další vývoj benzínových a naftových motorů, což se samozřejmě projeví na jejich ceně. Přitom existuje další palivo pro spalovací motor, které přináší řadu výhod. Jedná se o zemní plyn (CNG), který hoří s čistějšími spalinami nežli benzín i nafta. Snahou automobilek je nyní větší tlak na zajištění dostupné sítě tankovacích stanic. Aktuální ceny paliv jsou ošidné a mohou mít i značné výkyvy. Proto je třeba při porovnávání různých paliv vycházet z jejich energetické hustoty. CNG má s 13,0 kWh/kg tuto hustotu vyšší nejen oproti benzínu (12,0 kWh/kg), ale také oproti naftě (11,8 kWh/kg). Energetický obsah 1 kg CNG odpovídá 1,5 l benzínu Super, resp. 1,3 l motorové nafty. V současné době se setkáme už většinou u těchto vozů s motory s bivalentním pohonem. Na ten přistoupil a do portfolia svých automobilů ho zavedl např. koncern Volkswagen. Tady spalovací motor využívá jako palivo CNG, teprve když plyn dojde, přechází na benzín. Koncernové motory pro bivalentní pohon jsou moderního provedení, kam patří např. přímé vstřikování paliva a přeplňování turbodmychadlem. V koncernu Volkswagen je v uplatňování modelů s tímto pohonem velmi aktivní značka Audi. Ta u nich používá označení g-tron a v nabídce už má tři tyto modely v kategoriích A3, A4 a A5. Ty u vozů střední třídy využívají čtyři kompozitní nádrže pro uskladnění 19 kg zemního plynu pod tlakem 200 barů a k tomu rezervní nádrž pro benzín, a to by mělo stačit pro dojezd asi 950 km. Spalovací motor u těchto vozů je upravený čtyřválec 2.0 TFSI o výkonu 125 kW.