Polsko se po 20leté přestávce vrací
do jaderného klubu a patrně na
místě, kde ho předčasně opustilo.
První polská atomová elektrárna se
má zprovoznit kolem roku 2022, a to
v místě Żarnowiec. Zda se přitom
využijí některé stavby v areálu na
břehu Żarnowieckého jezera, opuštěné
po zastavení investice v roce
1990, není jasné.
Výběrové řízení má být vyhlášeno
do poloviny letošního roku. O obří zakázku,
která slibuje výtečnou referenci
pro předpokládaný další rozvoj polské
jaderné energetiky, se zajímají hned tři
světoví producenti s reaktory nejmodernější
tzv. 3+ generace.
Nejlevnější nabídku má americký
Westinghouse – cena jeho bloku AP-
1000 o výkonu 1000 MW se pohybuje
kolem 2,2 mld. EUR. Zhruba na
dvojnásobek mají přijít EPR od francouzské
Arevy (1600 MW) a varný
ESBWR od americko-japonské firmy
GE Hitachi (1520 MW).
Westinghouse nyní staví čtyři jaderné
bloky AP1000 v Číně, po dvou
v Chai-jangu a San-menu. První se
má uvádět do provozu v roce 2013.
Všechny práce běží podle Američanů
přesně podle harmonogramu.
Francouzi budují dva bloky EPR ve
finském Olkiluoto a v normandském
Flamanville. ESBWR získal licenci
amerického regulátora NRC teprve
koncem loňského roku.
Investorem první polské jaderné
elektrárny je státní energetická společnost
PGE. Ještě letos hodlá vydat
na přípravu výstavby 190 mil. zlotých
(bezmála 50 milionů eur). Za dva roky
dosáhnou její celkové výdaje do jaderné
elektrárny 1 mld. zlotých a do roku
2016 už 5 mld. zlotých (1,2 mld. eur).
„Polsko počítá do roku
2030 s výstavbou nejméně
tří reaktorových bloků.
První se má uvádět do provozu
v roce 2022. Bude
to žádoucí diverzifikace
polských energetických
zdrojů. Vláda připravila
propracovaný nukleární
program, včetně zřízení
institucí a regulačního
rámce pro jadernou energetiku
a nakládání s jadernými
odpady,“ uvádí
Mezinárodní energetická
agentura v právě zveřejněné analýze
polské energetiky.
Lokalita pro první polskou funkční
jadernou elektrárnu dosud není definitivně
stanovena. Za nejpravděpodobnější
označují polští analytici
Żarnowiec u stejnojmenného jezera,
necelých 10 km od pobřeží Baltu.
Ministerstvo hospodářství však vytipovalo
celkem 28 míst; o většině se
uvažovalo už v 80. letech 20. století.
Dobré vyhlídky mají kromě Żarnowce
i pobaltská Kopań, západopolské
Klempicz a Nowe Miasto a centrum
uhelného hornictví a energetiky Bełchatów,
nedalo Lodže.
Polský program jaderné energetiky
se jako neekonomický ukončil po politických
změnách v roce 1990. Stavbu
bloku v Żarnowci dokončenou přibližně
z poloviny stát zastavil a celou
investici odepsal. Reaktor do Polska
tehdy prodalo Československo, kde se
dosud vyrobilo celkem 21 jaderných
reaktorů. /ag/
