Obyvatelé obcí, v nichž se mají stavět nové bioplynové stanice, se zápachu obávají zbytečně. Dokazuje to výzkum společnosti Tres Consulting, podle něhož 72 % lidí žijících v blízkosti bioplynky zápach necítí nikdy a dalších 20 % jednou za měsíc. To odpovídá i výsledkům pachové studie ze středočeské Mořiny. Přítomnost bioplynové stanice 89 % lidí nevadí. Mnozí z nich ji dokonce vnímají pozitivně. Bioplynové stanice najdeme ve všech krajích. Funguje jich už přes 300, většinou ve vesnicích. Obavy ze zápachu plánované bioplynové stanice v posledních měsících vyjádřili kupř. obyvatelé Krahulčí na Vysočině, jihomoravských Letovic, středočeského Slaného, Kolince na Plzeňsku nebo Martinkovic a Zlíče v Královehradeckém kraji. Výzkum společnosti Tres Consulting ukazuje, že mohou být klidní. S provozem bioplynových stanic je spokojena většina těch, kteří žijí v jejich blízkosti. Často nevadí dokonce ani těm, kteří se stavbou původně nesouhlasili: více než polovina (62 %) po dokončení projektu změnila názor. Jednou za měsíc cítí bioplynku 20 % lidí, častěji než jednou týdně pouze 8 %. Za obtěžující (nebo nepříjemný) zápach považuje jen necelá desetina dotázaných. Cítit je nejčastěji za silného větru a při transportu materiálu. To potvrzují pachové zkoušky, které provedla společnost Odour na hranici bioplynové stanice Mořina. Závětrné strany pozemku, kde se obvykle ukáže, jaký zápach daná provozovna šíří do obce, jsou zcela bez zápachu. Pachové látky jsou tam pod detekčním limitem. Bioplynové stanice využívají k výrobě elektrické energie a tepla biomasu, resp. biologicky rozložitelný materiál. Většinou jsou to exkrementy hospodářských zvířat a energetické plodiny, v několika případech v Česku i bioodpad z domácností nebo z obchodů s potravinami. Zpracovávají tedy suroviny, s nimiž musí nějak naložit každé hospodářství či obec. Ve srovnání se skládkováním nebo hnojením polí kej dou se vznik bioplynu v bezpečně uzavřených fermentorech naopak obejde bez šíření obtěžujícího zápachu. „Díky moderní technologii mohou být zemědělci (nebo celé obce) energeticky soběstační, protože vedlejší produkty své činnosti přemění na levné teplo a elektrickou energii. Ty se mohou stát i doplňkovými zdroji příjmů. Mnohým z nich mohou v dnešní době zachránit podnikání,“ uvedl v této souvislosti Jan Habart ze společnosti CZ Biom. Vedle zemědělských bioplynek najdeme v ČR i několik komunálních, jsou běžné již kupř. v Německu. Zpracovávají biologicky rozložitelné odpady, které u nás zatím končí na skládkách. Jedna z nich je v Kněžicích u Nymburka. Levným teplem výhodně zásobuje většinu domů ve vesnici: za 1 GJ tepla občané Kněžic platí pouze 290 Kč, polovinu průměrné ceny v ČR. Elektřina se dodává do sítě. /zs/