Výzkumníci japonské Tokyo University of Science (TUS) nedávno vyvinuli nové bionanočástice pocházející z kukuřice pro přímé zacílení na rakovinné buňky prostřednictvím imunitního mechanismu. Výsledky jsou povzbudivé a technika prokázala účinnost při léčbě nádorů laboratorních myší, u nichž navíc dosud nebyly zjištěny žádné závažné nežádoucí účinky. Nanočástice nebo částice, jejichž velikost se pohybuje mezi 1 a 100 nm, prokázaly obrovský potenciál v mnoha oblastech vědy a techniky, včetně terapeutických. Výroba konvenčních syntetických nanočástic je však komplikovaná a nákladná. Extracelulární vezikuly (EV), které se objevily jako alternativní možnost k syntetickým nanočásticím, ukazují výzvy pro hromadnou výrobu. Další nedávno objevenou možností jsou nanočástice odvozené z rostlin (NP — plant-derived nanoparticles), které lze snadno vyrábět ve velkém množství za relativně nižších nákladů. Stejně jako EV obsahují tyto systémy založené na nanočásticích také bioaktivní molekuly, včetně polyfenolů (které jsou známými antioxidanty) a mikroRNA, a mohou dodávat léky do cílových orgánů v našem těle. S využitím těchto poznatků vědci z TUS nedávno vyvinuli bionanočástice s protirakovinnou aktivitou s použitím kukuřice jako suroviny. Tým vytvořil homogenní směs supersladké kukuřice ve vodě, poté tuto kukuřičnou šťávu odstředil vysokou rychlostí a následně ji přefiltroval přes injekční filtr s velikostí pórů 0,45 μm. Filtrované vzorky byly poté ultracentrifugovány, aby se získaly nanočástice. NP pocházející z kukuřice (cNP) měly průměr přibližně 80 nm a zajímavé je, že nesou malý negativní náboj −17 mV. V sérii slibných výsledků pokusů byly cNP pohlceny mnoha typy buněk, včetně klinicky relevantních nádorových buněk tlustého střeva colon26 (rakovinné buňky odvozené z myší), buněk podobných makrofágům RAW264.7 a normálních buněk NIH3T3. Buňky RAW264.7 se běžně používají jako in vitro screening pro imunomodulátory — léky, které se primárně zaměřují na různé druhy rakoviny. Výsledky byly ohromující: ze tří typů buněk cNP pouze významně inhibovaly růst buněk colon26, což ukazuje na jejich selektivitu pro karcinogenní buněčné linie. Kromě toho byly cNP schopny úspěšně indukovat uvolňování tumor nekrotizujícího faktoru- a (TNF-a) z buněk RAW264.7. Je dobře zdokumentovaným faktem, že TNFα je primárně vylučován makrofágy, přirozenými zabijáckými buňkami a lymfocyty — třemi klíčovými složkami našeho vysoce vyvinutého imunitního systému, které pomáhají nastartovat protirakovinnou odpověď. Výzkumný tým poté provedl reportérový test s enzymem luciferázou (odvozeným ze světlušek), který je citlivým reportérem pro studium různých biologických reakcí. Tento test na bázi luciferázy odhalil, že účinná kombinace cNP a buněk RAW264.7 významně potlačila proliferaci buněk colon26. Nakonec výzkumný tým studoval účinek cNP na laboratorní myši nesoucí subkutánní nádory. Výsledky byly opět úžasné: každodenní injekce cNP do nádorů colon26 významně potlačila jejich růst, aniž způsobila vážné vedlejší účinky nebo ztrátu hmotnosti. /sm/
