Více než 1800 ústavů a fi rem se zúčastnilo konference BIO – Europe 2013, která se nedávno konala ve Vídni. Za rok to bude v Německu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Metropole našich sousedů byla k uspořádání akce vybrána právem, protože ze 116 zúčastněných rakouských vědeckých pracovišť jich bylo 81 přímo z Vídně. Hlavním cílem setkání se stala prezentace nejnovějších výzkumů a transfer technologií. Celkem 3000 odborníků z celého světa se mohlo pochlubit svými úspěchy a navázat další kontakty.
VELKÝ KOLOTOČ PENĚZ Konferenci organizovala společnost Life Science Austria Vienna (LISA Vienna). Pozvala 378 zástupců fi rem působících v biotechnologiích, farmacii a medicíně s celkovým počtem 21 000 zaměstnanců a ročním obratem 9,1 miliard eur. O tom, že se v této branži točí obrovské peníze svědčí přednáška Tonyho Colese, bývalého šéfa amerického biotechnologického koncernu Onyx Pharmaceuticals. Podrobně popsal historii fi rmy Onyx, jež se od 90. let zabývala vývojem léků proti rakovině a letos v létě ji koupil americký biotechnologický koncern Amen za 10,4 miliardy dolarů. Jde o vůbec největší transakci v této komoditě. Mnozí posluchači v diskusi pochybovali, zda se něco podobného může v Evropě vůbec uskutečnit. V každém případě je to silný, povzbudivý impuls pro startující či malé fi rmy v tomto oboru. Mnohé mají vynikající nápady, ale chybí jim odvaha riskovat.
DŽÍNY JAKO PŘÍKLAD Všude na světě se džíny těší velké oblibě. Ročně se jich prodají 3 mld. Není divu, jsou totiž velmi praktické. Přesto se módní návrháři snaží je trochu obměňovat. Už delší dobu jsou v módě „ojeté“ džíny. Popularitu si získaly mezi zákazníky, ale méně už mezi ochránci životního prostředí. K obílení těchto kalhot se totiž dosud používají agresivní chemické látky nebo životnímu prostředí nepřátelské mechanické postupy. Nyní se konečně našlo řešení. Džíny se mohou bělit bez chemie, a to díky nové biotechnologii. Původními autory nové metody jsou Christian Schimper a prof. Thomas Bechtold z Univerzity v Innsbrucku. Jejich řešení je založeno na biologických enzymech, které mění barvu vlákna z džínové tkaniny. Enzymbooster nazvali Acticell. Nechá enzymy efektivně pracovat, ale nikoliv všude. Jejich působení lze řídit. Tam, kde jsou nasazeny vyvolávají intenzivní bělení. Místo obvyklého postupu, kdy se indigo odstraňuje z vlákna chemicky, tak enzymy způsobují, že přírodní bílá barva začne prosvítat bavlněným vláknem a dociluje se požadovaného vzhledu. Chytré řešení dopracovali vědci na Vídeňské zemědělské univerzitě (Universität für Bodenkultur Wien – Boku) do podoby běžného výrobního procesu. Ke komerčnímu uplatnění ovšem byla ještě náročná cesta. Usnadnil ji vědecký a obchodní inkubátor INiTS, který pomáhá zavádění atraktivních produktů do průmyslové praxe. Pomohl týmu „Acticell“ vstoupit na trh, podílel se na tvorbě marketingového plánu a zpracování dokumentace a v neposlední řadě sehrál rozhodující roli při hledání investičního kapitálu.
Karel Sedláček