Stavebnictví je jednou z mála oblastí lidské činnosti, kde digitalizace zatím hraje jen okrajovou roli. Minimálně co se českých luhů a hájů týká. Stačilo by však zavést metodu BIM. Tím bychom docílili digitalizace českého stavebnictví, a to ve všech směrech. Digitalizací se rozumí využití informačních technologií pro organizaci toku informací v rámci různých standardních procesů, které se ve stavebnictví nacházejí. A to napříč všemi fázemi životního cyklu budovy, tedy od projektového záměru, zpracování projektové dokumentace, realizace výstavby a správy a provozu až po budoucí demolici objektu. Zamyslíme-li se nad komplexním životním cyklem stavby (budova, komunikace, most…), je zde mnoho procesů, které by za nás mohly řešit IT technologie. Cílem jejich využití by mohlo být například omezení lidské chybovosti, urychlení dílčích fází (příprava/realizace), eliminace rizik vznikajících v průběhu všech fází životního cyklu, snížení investičních nebo provozních nákladů, prostě a jednoduše zefektivnění všech směrů v oblasti stavebnictví. Jen úspory plynoucí z využití metody BIM přitom mohou dosahovat u výstavby a správy staveb až 20 % nákladů na celý životní cyklus stavby. Dnešní technologie jsou schopné všech těchto benefitů docílit, je ovšem nutné s jejich využitím také efektivně nakládat a definovat, jak konkrétně je využít právě ve stavebnictví, které je od věků závislé na lidské činnosti a bez ní se také nikdy neobejde – ve stavebnictví nikdy nedocílíme toho, že bez lidské činnosti kompletně postavíme dům nebo silnici. Co se skrývá pod pojmem BIM? Abychom mohli začít pracovat na výše uvedených cílech, tedy zefektivnění stavebnictví prostřednictvím jeho digitalizace, musíme získat jakýsi informační/ počítačový model stavby, nad kterým se budeme snažit digitalizovat i procesy s ním související. Tento model je v podstatě digitálním dvojčetem fyzicky postaveného díla, které bude vznikat v průběhu realizace a které bude dále využíváno v rámci provozu a správy. Nad tímto počítačovým modelem lze následně zpracovávat různé typy počítačových analýz a ověřit si na něm veškeré fáze životního cyklu dříve, než bude dílo postaveno. Jde tedy například o různé typy cenových analýz (investiční náklady, provozní náklady, náklady na obnovu či demolici včetně predikce mandatorních nákladů atd.), analýzu postupu výstavby včetně navazujících procesů, např. v souvislosti s aktuálním stavem objemu stavebních materiálů (lze s velkou přesností definovat budoucí harmonogram výstavby včetně definice objednávání různých typů materiálů a předrealizační přípravu), energetické analýzy (kombinace energeticky úsporných materiálů a způsobu získávání/ ochrany proti teplu, výměny vzduchu atd.), analýzu vlivu výstavby a provozu na životní prostředí aj. Tento informační model stavby tedy vlastně reprezentuje jakousi databázi prvků a jejich informací, což je potřebný podklad pro další softwarové nástroje, které s touto databází umějí pracovat (např. právě v rámci různých typů analýz). Dalším důležitým faktorem je digitalizace procesů v rámci stavebnictví, kterou má v oblasti BIM zajišťovat tzv. společné datové prostředí. Těmito procesy je myšleno například efektivní sdílení dokumentace, její schvalování a připomínkování, výměna informací a jejich autorizace, zachycení historie veškerých úkonů probíhajících v rámci zpracování projektové dokumentace nebo realizace stavby a další. Ano, všechny tyto prvky souvisejí s procesy spojenými s BIM a všechny tyto prvky je nutné zaintegrovat do standardu dnešního stavebnictví. Že se to zdá nereálné? Dnešní situace v rámci Čr Aktuálně platná koncepce vlády ČR říká, že bychom od roku 2022 měli všechny nadlimitní veřejné zakázky zadávat, a tedy i zpracovávat a efektivně spravovat pomocí metody BIM. Rok 2022 je tedy výrazným hybatelem, který by nás měl do určité míry posouvat výrazně dopředu. Už teď je však téměř jisté, že vše nebude pravděpodobně připraveno včas. I proto je ale potřeba činit další kroky, které české stavebnictví budou k tomuto milníku cíleně směřovat. Tyto kroky má za úkol stanovit a realizovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, resp. agentura ČAS a její odbor koncepce BIM. Situace je ovšem taková, že ačkoli se ČAS problematice věnuje již více než rok a půl, jasný postup v rámci zavádění dosud známý není. Nejsou definovány ani dílčí části přípravy, které by mohly být vodítkem pro celý segment stavebnictví, tedy jak zadavatele zakázek a potažmo provozovatele stavebních děl, tak i zpracovatele projektové dokumentace nebo zhotovitele staveb. Nicméně všichni chápou, že je třeba činit konkrétní kroky, a začínají vzhledem k nečinnosti státního sektoru aktivně určovat směr využívání této metody tak, aby se stavba dala vyprojektovat, zrealizovat a efektivně provozovat. Soukromý segment tedy sám činí reálné kroky, pracuje vlastními silami na standardizaci a snaží se ji ověřovat na pilotních projektech – ty se totiž ukazují být ideálním nástrojem, který nám pomůže zvolit vhodný postup, metodiku a parametry metody BIM pro použití v praxi. Příkladem může být např. skupina Sudop Group, která je lídrem v oblasti digitalizace a chce napomáhat celému segmentu stavebnictví plnohodnotně se připravit na nový směr v oblasti stavebnictví. O tom svědčí například otevření nového školicího centra zaměřeného právě na metodu BIM, které získalo certifikaci a status Bentley akademie, a to jako jediné v Evropě. Je pouze otázkou, zda stát využije možnosti sdílet tyto zkušenosti, které jsou v tomto ohledu k dispozici, a zda je smysluplně uplatní v rámci své činnosti. Důležitost role soukromého sektoru v procesu digitalizace potvrzují také sami veřejní investoři. Prakticky 89 % dotázaných v průzkumu společnosti CEEC Research považuje za vhodné využití praxe ze soukromého sektoru. Zatím se tak neděje, ale nezbývá než doufat, že nám všem jde vlastně o jednu jedinou věc – posunout se v oblasti stavebnictví společně zase o kousek dál. Roman Voráč, manažer technického rozvoje společnosti Sudop a člen představenstva odborné rady pro BIM
