Nový prvek odstraňuje tření uvnitř mechanismu, takže je teoreticky zajištěno nulové opotřebení klíče i stavítka samotného. Pro jakékoliv zabezpečení objektu platí zásada, že je tak silné, jak je silný jeho nejslabší článek. Pokud zloděj nepřekoná zámek, zkusí vypáčit dveře nebo rozbít okno. (Podle statistik zloděj projde dveřmi až ve 48 % případech.) Je však známou skutečností, že například kvalitní zámek na dveřích má jistý psychologický efekt, který může odradit od vloupání. Třeba kvalitnější visací zámky jistěji odolají proti „běžným“ nástrojům malých zlodějíčků – kladivu anebo pilce na železo. K jejich zdolání je třeba použít například rozbrusnou pilu, a ta nepatří mezi tiché nástroje. Navíc přepilování bude trvat i desítky minut, za které si může zloděje někdo všimnout. Proto vývoj v této zdánlivě konzervativní oblasti nadále pokračuje ve snaze přicházet nejen s novými bezpečnostními technologiemi, například elektronickými, ale vylepšovat i ty osvědčené, klasické. BEZPEČNOSTNÍ TŘÍDY Čas, který nevítaný vetřelec potřebuje k překonání zámku, vyplývá z jeho bezpečnostní třídy. A je tedy zřejmé, že zloději raději volí objekty, do nichž se dá vniknout rychle a za pomoci jednoduchého nářadí. Například u zámků s bezpečnostní třídou 3 platí, že musí odolávat alespoň 5 minut síle páčidla, kladiva nebo vrtáku. Zámky s bezpečnostní třídou 4 dokonce odolají 10 minut elektrické vrtačce, sekeře anebo kilo a čtvrt těžkému bucharu. S obdobnými, i když mnohem méně vyspělejšími (dnes bychom asi řekli sofistikovanějšími) principy zabezpečení obydlí či dalších objektů, se tvůrci zabezpečovací techniky zabývali vlastně od doby rané historie. Například první zámky plnící funkci zabezpečení se začaly objevovat již v Babylonu, kde archeologické nálezy potvrdily existenci dřevěných zámků s kovovým klíčem. V dobách antického Řecka a Říma se mění materiál, ze kterého jsou zámky vyráběné, ze dřeva na bronz. Zámky jsou nezadlabané, pouze nasazené na vnitřní stěně dveří. Roku 1844 vynalezl Robert Yale první cylindrickou vložku. V průběhu 20. století se zvyšuje složitost zámků, patrně v návaznosti na vynalézavost lupičů nenechavců. Ovšem od doby dávné historie vývoj v zabezpečení silně pokročil. Například dnes se již není třeba spoléhat jen na klíč. CYLINDRICKÉ VLOŽKY S OLIVOU „Důležité je, aby se zámek nedal otevřít z venku, když majitel třeba spí a má klíč – v naději, že dveře takto nelze nevítaným vetřelcem otevřít – zasunutý zevnitř zámku,“ říká Jan Krupíř, specialista na problematiku zabezpečení objektů a autor informačního webu Zamcenydum.cz. „K tomuto účelu slouží cylindrické vložky s olivou (knoflíkem). Její pojistný čep vyřadí uzamykací mechanismus vložky, takže se zvenčí zámek už otevřít nedá.“ Zajímavé jsou systémy, které opouštějí klasické stavítkové řešení s pružinkami a vydávají se zcela novou konstrukční cestou. Bývají často méně náchylné k zasekávání, ale zvyšují také zásadním způsobem bezpečnost – tedy především odolnost proti vyhmatání planžetou (planžetování, čarování s kartou) či proti otevření jednoduchým úderem – bumpingem. To je nedestruktivní metoda otevírání cylindrických vložek pomocí speciálního klíče (bump key). Nedestruktivní proto, že na vložce nezanechává žádné zjevné poškození. Tato metoda je při vloupání těžko prokazatelná, a tak často dochází k situaci, kdy pojišťovny nechtějí uhradit pojistné plnění. Nejnadějnější je ovšem cesta, kdy systém zcela opustí klasická stavítka a nahradí je disky. „Takováto zámková vložka se zcela unikátním systémem otočných stavítek, která se správně nastavit nesprávným klíčem prostě nedá, takže zámek se neodemkne, se v poslední době prokazuje nejen jako jeden z nejodolnějších proti tichým zlodějským metodám, ale zároveň odolává proti nepříznivým povětrnostním podmínkám, neboť si cylindrická stavítka díky speciálnímu mechanismu dokážou poradit jak s namrznutím, tak nečistotami. Tyto systémy začaly nabízet naše firmy a podle nedávných spotřebitelských testů patří v otázce bezpečnosti i ceny k tomu nejlepšímu na tuzemském trhu,“ říká Jan Krupíř. Oboustranná cylindrická zámková vložka TOKOZ PRO 400 OlivaCylindrická vložka TOKOZ TECH 300 30/45 ÚSPĚCH ČESKÝCH VÝROBCŮ: NEOPOTŘEBITELNÁ ZÁMKOVÁ VLOŽKA Konstruktéři české značky TOKOZ, jednoho z nejstarších výrobců zámků a kování u nás, vytvořili na základě řešení novou zámkovou vložku TOKOZ TECH, v níž využili vlastní patent - valivý element umístěný nad stavítka. Nový prvek odstraňuje tření uvnitř mechanismu, takže je teoreticky zajištěno nulové opotřebení klíče i stavítka samotného. Poprvé se tak odstraňuje jeden z největších nedostatků „klasických" vložek s pružinovými stavítky - tedy přílišné opotřebení výbrusu klíče, které může vést až k zaseknutí zámkové vložky. Těleso i cylindr vložky jsou tvořeny přesnými zinkovými odlitky. Stavítka, nástavce, zarážka a pasivní stavítka jsou z nerezové oceli. Stavítka pracují s osmi různými výškami v pěti pozicích za sebou a jsou kalena, což zajišťuje zvýšenou odolnost proti odvrtání. Pasivní stavítka jsou umístěna ve čtyřech pozicích za sebou z boku klíče. Horní hřbet klíče je veden samostatnými zarážkami. Vložka pracuje jak se dvěma základními typy profilů klíčů, tak i s profilem pro systémové vložky. Frézování klíčových kódů je možné zajistit na konvenčních stolních frézkách. Systém nabízí množství efektivních kombinací na jeden profil. Primárně je systém určen zejména pro vchodové dveře rodinných domů a bytů, případně též jako doplňková vložka do interiérů. Vložka, která splňuje certifikaci do RC 3 dle ČSN EN 1627 a BT3 dle ČSN EN 1303, umožňuje také stavbu mnohaúrovňových systémů hlavního a generálního klíče. Milan Bauman
