Společnost AREVA je jedním z tří
účastníků výběrového řízení na dostavbu
dvou bloků JE Temelín. Do výběrového
řízení společnosti ČEZ se
přihlásila se svou technologií EPR™,
která patří do nové řady reaktorů
generace III+. Mezi hlavní probírané
otázky v dnešní době, zejména
po událostech v japonské Fukušimě,
patří bezpečností prvky jaderných
elektráren a jejich technologií.
Reaktory typu EPR mají čtyři samostatné
redundantní bezpečnostní oddíly,
které zajišťují čtyřnásobnou redundanci
bezpečnostních systémů. Tyto okruhy
mají vlastní chladicí systém se zásobami
vody i vstřikovacími mechanismy
a vlastní zdroj energie tak, aby každý
z nich byl (sám o sobě) schopen zajistit
chlazení reaktoru.
V případě přerušení dodávky elektřiny
z rozvodné sítě a lokálních záložních
okruhů má reaktor EPR ještě tři další
nouzové zdroje energie, mj. čtyři samostatné
dieselové generátory umístěné
ve dvou oddělených budovách. Mají
vlastní chráněné zásoby paliva a mohou
bezpečnostní oddíly napájet po dobu až
72 hodin. Veškeré budovy jsou navrženy
tak, aby dobře odolávaly zemětřesením
a minimalizoval se dopad případného
zaplavení a vln tsunami (praktická
realizace se liší podle požadavků a podmínek
konkrétní lokality).
Popisované záložní zdroje energie
jsou doplněny o dva dodatečné redundantní
dieselové generátory pro
překonání dočasných výpadků energie
u nejdůležitějších částí elektrárny.
I tyto generátory mají samostatné
chráněné zásoby paliva a mohou běžet
po dobu až 24 hodin. Pokud by se dieselové
generátory z nějakého důvodu
nepodařilo spustit, jsou k dispozici
akumulátory, pomocí nichž je možné
všechno kritické vybavení provozovat
po dobu až 12 hodin. Tato záložní
řešení přitom obsluze elektrárny poskytují
cenný čas ke stabilizaci nastalé
situace.
POJISTKY AKTIVNI ZONY
Události ve Fukušimě ukázaly, že
v praxi může dojít k souběhu celé řady
velmi nepravděpodobných okolností.
I proto jsou reaktory skupiny AREVA
navrženy tak, aby jejich unikátní bezpečnostní
prvky umožňovaly zvládnout
i nejvážnější problémy, kupř. roztavení
aktivní zóny reaktoru. Reaktory EPR
jsou proto vybaveny tzv. pojistkou aktivní
zóny. Jedná se o poslední a velmi
účinnou možnost pasivní ochrany
reaktoru EPR, která v případě tavení
aktivní zóny reaktoru umožňuje udržet
celý proces pod kontrolou – a to přesto,
že pravděpodobnost potřeby využití
této pojistky v praxi je zcela mizivá.
V otázce bezpečnosti a ochrany zdraví
populace však nelze činit naprosto žádné
kompromisy. Pojistka aktivní zóny
je umístěna v budově chráněné dvojitým
betonovým pláštěm a obsluze
elektrárny by poskytla další cenný čas
k obnovení dodávek elektřiny. Buď
z běžné sítě, či z mobilních zdrojů.
Vždy tak, aby nemohlo dojít k výraznějšímu
úniku radiace do okolí.
KOMBINACE PROSTŘEDKŮ
Často se vyzdvihují pasivní bezpečností
prvky jaderních elektráren a jejich
technologií. Nicméně nejde o to,
zda je ochrana zajištěna pomocí aktivních,
či pasivních prostředků. V konečném
důsledku záleží pouze na tom,
jaké úrovně bezpečnosti se podaří dosáhnout.
Všechny jaderné nehody, k nimž
zatím došlo, byly způsobeny neočekávaným
souběhem celé řady událostí,
které vyžadovaly stejně rozmanité
a komplexní řešení. Proto reaktory navrhované
skupinou AREVA využívají
jak aktivní, tak pasivní bezpečnostní
prvky, které poskytují vzájemně se
doplňující, různorodou a redundantní
ochranu.
Prostředky pasivní ochrany mají řadu
výhod i nedostatků, které se dobře
doplňují s možnostmi ochrany aktivní.
Proto se skupina AREVA cíleně rozhodla
spojit to nejlepší z obou přístupů
tak, aby výsledná úroveň celkové
ochrany byla co možná nejvyšší.
PASIVNI ŘEŠENI NEJSOU SAMA
O SOBĚ DOKONALA
Vzhledem ke složitosti procesů,
k nimž někdy může dojít, nemusí být
vždy snadné pasivní systémy správně
namodelovat a otestovat. Důsledkem této
skutečnosti někdy nemusí být řešení
založená pouze na pasivních systémech
schopna dostatečně flexibilně reagovat
na nečekanou souhru mnoha okolností.
Tak tomu bylo i v případě Fukušimy.
Pasivní ochrana nezajišťuje dostatečnou
flexibilitu. Proti nestandardním
událostem poskytuje pouze jediný způsob
ochrany, který nezohledňuje jejich
konkrétní podobu a závažnost.
Většina pasivních systémů je pouze
jednorázová: jakmile je takový systém
aktivován, přestává být k dispozici
do budoucna. Přechod z okamžité reakce
do udržitelného stavu tedy mohou
zajistit pouze řešení aktivní.
Konečně nesmíme zapomínat ani
na to, že pasivní systémy mohou též
selhat. Optimální výsledky těchto řešení
často závisí na sofistikovaném
návrhu a jeho přesné realizaci. Proto
je tato ochrana náchylnější na drobnější
poruchy a nestandardní stavy,
kupř. kousky suti, ucpání, neočekávaný
výskyt páry apod.
Proto platí, že i když je určité množství
pasivních bezpečnostních systémů
pro zajištění dostatečné nezávislosti
v případě selhání reaktorového
systému nezbytné, spoléhat pouze
na ně znamená zaujmout v otázce řízení
rizik čistě pravděpodobnostní přístup.
Elektrárna nemusí být schopna
bezpečně zvládnout případy nečekané
kombinace několika faktorů. Nedávné
události z Japonska přitom jasně potvrdily,
že může dojít i k velmi nepravděpodobnému
souběhu událostí, po němž
pak hrozí velmi závažné následky.
BEZPEČNOST JE KLIČOVA
Skupina AREVA je přesvědčena,
že spoléhat se pouze na jediný
bezpečnostní systém nestačí. Situace
EPR reaktorů je do značné míry
unikátní: budují se ve třech zemích
(Finsku, Francii a Číně) a ve dvou
dalších (Velké Británii a USA) aktuálně
probíhá schvalovací řízení.
AREVA tak má možnost o případných
podnětech diskutovat s řadou
renomovaných úřadů pro jadernou
bezpečnost. Ze strany našich partnerů,
ani zákazníků však dosud žádné
návrhy úprav nezazněly.
