Pod záštitou české vlády se
na sklonku ledna uskutečnila
v Ostravě mezinárodní konference
„Zajištění energetické bezpečnosti
členských států EU v rámci společného
trhu s elektřinou“. Zúčastnili
se jí náš premiér a předseda Rady
EU Mirek Topolánek, evropský
komisař pro energetiku Andris
Piebalgs, polský místopředseda
vlády a ministr hospodářství Waldemar
Pawlak, český ministr průmyslu
a obchodu Martin Říman
a další osobnosti. Česká republika
si energetiku vytkla jako jednu
z priorit svého předsednictví
v Radě EU. Mezi hlavní témata
konference patřily: další rozvoj
přenosové infrastruktury, zajištění
výrobních zdrojů a legislativní
rámec vnitřního trhu s elektřinou.
Jednání v hotelu Atom sledovalo
více než 200 hostů z 18 států.
Lednový výpadek v dodávkách
plynu z Ruské federace do členských
zemí EU potvrdil, že zajištění energetické
bezpečnosti má pro EU27
zásadní význam. Důležitým nástrojem
k posílení energetické bezpečnosti
EU27 je dokončení vnitřního
trhu s energií a kvalitní přeshraniční
propojení sítí. České předsednictví
proto bude usilovat o úspěšné
dotažení legislativního procesu v této
oblasti. Výstupy z ostravské konference
bezpochyby napomohou i při
formulaci nového Akčního plánu EU
pro energetiku 2010-2012. O jeho
podobu započne diskuse ještě za českého
předsednictví EU.
Na plénu konference i v kuloárech
zazněla řada pozoruhodných
názorů. Premiér Topolánek se mj.
soustředil na trojici témat: dostatek
výrobních kapacit, robustní přenosová
infrastruktura a dobrá pravidla
vnitřního trhu s elektřinou. Podle
něj jsou to nutné předpoklady jak
zajistit občanům bezpečné, laciné
a stabilní dodávky energie. Splnění
těchto předpokladů zároveň umožní
optimálně využít vlastní zdroje a tím
zmenšit závislost na dovozech. Splnění
těchto předpokladů vyžaduje
také nahlížet evropský trh s elektřinou
jako technologický celek, čímž
se zvyšuje vědomí potřeby společné
energetické politiky.
Vnitřní trh s elektřinou nemůže dobře
fungovat bez dostatku výrobních
kapacit. To je velká evropská slabina
a také hlavní příčina, proč na liberalizovaném
trhu cena elektřiny nejenže
neklesá, ale až do vypuknutí krize stále
rostla. Je proto třeba se ptát, jak vhodně
doplnit zdroje elektřiny. Na jaké
primární zdroje do budoucna vsadit,
aby byla zajištěna naše soběstačnost
ve výrobě elektřiny? Jak skloubit snahu
o snižování emisí s nutností snižovat
naši energetickou závislost? Jakou
roli má hrát jaderná energie? A jakou
obnovitelné zdroje? Jakou domácí
uhlí? A jakou importovaný plyn?
Se všemi těmito otázkami souvisí
téma společné energetické koncepce
EU. A to jak co se týká zajišťování
energetických surovin, tak jejich
využití pro výrobu elektřiny a tepla.
Bez společné energetické politiky
zůstane jednotný trh pouze na papíře,
evropská solidarita bude prázdným
pojmem a energetická bezpečnost
chimérou. Součástí společné
evropské politiky musí být i změna
evropské legislativy, která umožní
urychlení výstavby nových zdrojů
a liniových staveb. Jen kombinace
dostatku zdrojů a kvalitních, dostatečně
dimenzovaných a funkčně
propojených přenosových soustav
přinese bezpečné a stabilní dodávky
spotřebitelům a efektivní fungování
společného evropského trhu.
Všichni také máme v živé paměti
black-outy, resp. situace na jejich
pomezí, kdy selhávají stávající přenosové
sítě. Jsme připraveni tento
problém rázně a rychle řešit dříve, než
v mnoha evropských domácnostech
zavládne přinejmenším dočasná „doba
temna“? Jak se vypořádáme s faktem,
že jsme sice vytvořili společný evropský
trh, který je ale součtem sítí budovaných
převážně pro národní potřeby
a využití, čemuž povětšinou odpovídá
jejich technologická úroveň? Kdy
odstraníme „úzká hrdla“ systému,
která brání skutečně volnému obchodování,
brání plnému fungování celoevropského
trhu s elektřinou?
Mirek Topolánek v této souvislosti
podpořil záměr Evropské komise
posílit v rámci Plánu obnovy energetické
systémy i fakt, že na rozvoj energetiky
schválila 3,5 mld. eur, z nichž
většina půjde právě na lepší propojení
mezi státy. Velkým problémem jsou
větrné elektrárny, zejména v SRN,
které ohrožují stabilitu přenosových
sítí. Zde by mělo platit, že kdo miluje
větrné elektrárny, měl by milovat
i nová vedení. A také záložní zdroje,
které vyrovnají kolísání výkonu.
Specifický, ale nadmíru důležitý problém
evropské legislativy představuje
podle českého premiéra jednotný tarif
za přeshraniční přenos elektřiny. Současný
stav, kdy je mezinárodní přenos
výslovně zdarma a vzniklé náklady jsou
provozovatelům přenosových soustav
následně složitě kompenzovány, odporuje
zdravému rozumu. České předsednictví
chce v rámci jednání o 3. liberalizačním
balíčku mj. řešit i tuto otázku.
Premiér Topolánek se zmínil rovněž
o existujících pravidlech a institucích
společného trhu. Ocenil, že vznikla
asociace všech provozovatelů přenosových
soustav (ENTSO – E), která
má správnou ambici koordinovat pravidla
na evropské úrovni a vytvořit
jednotný technický kodex pro fungování
sítí. Stejně prospěšným krokem
bude podle něj i vytvoření obchodního
kodexu, který má na starosti nově zřízená
Agentura pro spolupráci energetických
regulačních orgánů (ACER).
Na závěr svého vystoupení v Ostravě
položil tři rezolutní otázky, na něž si
také sám vzápětí odpověděl:
l Chceme zajistit občanům levnější
elektřinu a teplo? Pak, nemůžeme
sázet na zdroje, které je vyrábějí
dráž.
l Chceme posílit naši svobodu
a nezávislost? Pak nemůžeme
z velké míry spoléhat na import
ropy a plynu.
l Chceme mít udržitelnou energetiku
s nízkými emisemi? Pak se
neobejdeme bez jádra.
Český ministr průmyslu a obchodu
Martin Říman na konferenci vyzval
EU ke společnému postupu ve
výstavbě nových energetických sítí
a zdrojů. /bs/
