Bez společné energetické politiky zůstane evropský jednotný trh pouze na papíře

Pod záštitou české vlády se na sklonku ledna uskutečnila v Ostravě mezinárodní konference „Zajištění energetické bezpečnosti členských států EU v rámci společného trhu s elektřinou“. Zúčastnili se jí náš premiér a předseda Rady EU Mirek Topolánek, evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs, polský místopředseda vlády a ministr hospodářství Waldemar Pawlak, český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a další osobnosti. Česká republika si energetiku vytkla jako jednu z priorit svého předsednictví v Radě EU. Mezi hlavní témata konference patřily: další rozvoj přenosové infrastruktury, zajištění výrobních zdrojů a legislativní rámec vnitřního trhu s elektřinou. Jednání v hotelu Atom sledovalo více než 200 hostů z 18 států. Lednový výpadek v dodávkách plynu z Ruské federace do členských zemí EU potvrdil, že zajištění energetické bezpečnosti má pro EU27 zásadní význam. Důležitým nástrojem k posílení energetické bezpečnosti EU27 je dokončení vnitřního trhu s energií a kvalitní přeshraniční propojení sítí. České předsednictví proto bude usilovat o úspěšné dotažení legislativního procesu v této oblasti. Výstupy z ostravské konference bezpochyby napomohou i při formulaci nového Akčního plánu EU pro energetiku 2010-2012. O jeho podobu započne diskuse ještě za českého předsednictví EU. Na plénu konference i v kuloárech zazněla řada pozoruhodných názorů. Premiér Topolánek se mj. soustředil na trojici témat: dostatek výrobních kapacit, robustní přenosová infrastruktura a dobrá pravidla vnitřního trhu s elektřinou. Podle něj jsou to nutné předpoklady jak zajistit občanům bezpečné, laciné a stabilní dodávky energie. Splnění těchto předpokladů zároveň umožní optimálně využít vlastní zdroje a tím zmenšit závislost na dovozech. Splnění těchto předpokladů vyžaduje také nahlížet evropský trh s elektřinou jako technologický celek, čímž se zvyšuje vědomí potřeby společné energetické politiky. Vnitřní trh s elektřinou nemůže dobře fungovat bez dostatku výrobních kapacit. To je velká evropská slabina a také hlavní příčina, proč na liberalizovaném trhu cena elektřiny nejenže neklesá, ale až do vypuknutí krize stále rostla. Je proto třeba se ptát, jak vhodně doplnit zdroje elektřiny. Na jaké primární zdroje do budoucna vsadit, aby byla zajištěna naše soběstačnost ve výrobě elektřiny? Jak skloubit snahu o snižování emisí s nutností snižovat naši energetickou závislost? Jakou roli má hrát jaderná energie? A jakou obnovitelné zdroje? Jakou domácí uhlí? A jakou importovaný plyn? Se všemi těmito otázkami souvisí téma společné energetické koncepce EU. A to jak co se týká zajišťování energetických surovin, tak jejich využití pro výrobu elektřiny a tepla. Bez společné energetické politiky zůstane jednotný trh pouze na papíře, evropská solidarita bude prázdným pojmem a energetická bezpečnost chimérou. Součástí společné evropské politiky musí být i změna evropské legislativy, která umožní urychlení výstavby nových zdrojů a liniových staveb. Jen kombinace dostatku zdrojů a kvalitních, dostatečně dimenzovaných a funkčně propojených přenosových soustav přinese bezpečné a stabilní dodávky spotřebitelům a efektivní fungování společného evropského trhu. Všichni také máme v živé paměti black-outy, resp. situace na jejich pomezí, kdy selhávají stávající přenosové sítě. Jsme připraveni tento problém rázně a rychle řešit dříve, než v mnoha evropských domácnostech zavládne přinejmenším dočasná „doba temna“? Jak se vypořádáme s faktem, že jsme sice vytvořili společný evropský trh, který je ale součtem sítí budovaných převážně pro národní potřeby a využití, čemuž povětšinou odpovídá jejich technologická úroveň? Kdy odstraníme „úzká hrdla“ systému, která brání skutečně volnému obchodování, brání plnému fungování celoevropského trhu s elektřinou? Mirek Topolánek v této souvislosti podpořil záměr Evropské komise posílit v rámci Plánu obnovy energetické systémy i fakt, že na rozvoj energetiky schválila 3,5 mld. eur, z nichž většina půjde právě na lepší propojení mezi státy. Velkým problémem jsou větrné elektrárny, zejména v SRN, které ohrožují stabilitu přenosových sítí. Zde by mělo platit, že kdo miluje větrné elektrárny, měl by milovat i nová vedení. A také záložní zdroje, které vyrovnají kolísání výkonu. Specifický, ale nadmíru důležitý problém evropské legislativy představuje podle českého premiéra jednotný tarif za přeshraniční přenos elektřiny. Současný stav, kdy je mezinárodní přenos výslovně zdarma a vzniklé náklady jsou provozovatelům přenosových soustav následně složitě kompenzovány, odporuje zdravému rozumu. České předsednictví chce v rámci jednání o 3. liberalizačním balíčku mj. řešit i tuto otázku. Premiér Topolánek se zmínil rovněž o existujících pravidlech a institucích společného trhu. Ocenil, že vznikla asociace všech provozovatelů přenosových soustav (ENTSO – E), která má správnou ambici koordinovat pravidla na evropské úrovni a vytvořit jednotný technický kodex pro fungování sítí. Stejně prospěšným krokem bude podle něj i vytvoření obchodního kodexu, který má na starosti nově zřízená Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Na závěr svého vystoupení v Ostravě položil tři rezolutní otázky, na něž si také sám vzápětí odpověděl: l Chceme zajistit občanům levnější elektřinu a teplo? Pak, nemůžeme sázet na zdroje, které je vyrábějí dráž. l Chceme posílit naši svobodu a nezávislost? Pak nemůžeme z velké míry spoléhat na import ropy a plynu. l Chceme mít udržitelnou energetiku s nízkými emisemi? Pak se neobejdeme bez jádra. Český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman na konferenci vyzval EU ke společnému postupu ve výstavbě nových energetických sítí a zdrojů. /bs/