Skladování energie, a ještě lépe elektřiny, je dnes v módě. Baterie všeho druhu dnes zkouší celá řada start-upů z celého světa. Některé z nich jsou na špici technologického vývoje a nabízejí řešení, která nepochybně ještě dlouhé roky (a možná nikdy) nedozrají. A některé zase sázejí na jednoduchost. Mezi ně patří i švýcarský Energy Vault. Nápad jeho zakladatelů je směšně jednoduchý. Inspirovali se u přečerpávacích vodních elektráren. V nich se elektřina skladuje v potenciální energii vody přečerpané v době nižší poptávky na nějaké vysoké místo. Ovšem vhodných lokalit ke stavbě přečerpávacích elektráren není tolik, kolik bychom si přáli. Navíc jde také o kapitálově poměrně náročnou stavbu, kterou hlavně ve vyspělých zemích ještě prodraží zdlouhavé schvalovací řízení podobných projektů. Energy Vault proto chce postavit umělý kopec. Doslova ústředním bodem celého konceptu je jeřáb, či přesněji věž s několika automatizovanými jeřáby s velkou zásobou těžkých bloků rozesetých okolo. V době nižší poptávky by jeřáby automaticky braly jednotlivé „kostky“ a kladly je na sebe. V době zvýšené poptávky by dělaly přesný opak – a při spouštění závaží by pak motory jeřábů vyráběly elektřinu pro síť. Takový proces samozřejmě nemůže být bez ztrát. Autoři nápadu ve svých prezentacích tvrdí, že celková účinnost je kolem 85 %. To není daleko od lithio– vých baterií, jejichž celková účinnost se pohybuje nad 90 %. A jde také o hodnotu srovnatelnou s účinností přečerpávacích elektráren. Zní to až nereálně, na druhou stranu, Energy Vault má tu velkou výhodu, že pracuje s velmi dobře osvědčenou a propracovanou technologií; jeřáby nejsou žádná novinka a jsou odladěny tak, aby byly maximálně spolehlivé a účinné. Za kolik a pro koho? Nápad má samozřejmě své slabé stránky. Především energetická hustota takového systému není nijak veliká. Jinak řečeno, betonová „baterka“ musí být extrémně veliká, aby měla nějaký význam. Podobný problém mají i přečerpávací elektrárny, ale voda se v krajině dá „skladovat“ méně nápadně než betonové bloky. Byť se to také možná nezdá, materiál pro podobné elektrárny není nejlevnější. Firma navrhuje vytváření betonových závaží z nekvalitního a částečně odpadního materiálu, a i tak odhaduje, že náklady na stavbu podobného zařízení se budou pohybovat velmi zhruba kolem 150 dolarů na kWh. To není o mnoho levnější než lithiové baterie, jejichž cena se pohybuje někde v rozmezí od 250 do 300 dolarů za kWh. „Betonová“ elektrárna má proti bateriím výhodu podstatně delší životnosti, ale to je tak asi jediné. Její reakční doby budou nepochybně pomalejší a nemůže tedy sloužit jako lukrativní rychlá záloha. A jak jsme říkali, vyžaduje poměrně dost místa a jde o gigantický objekt. Energy Vault se domnívá, že si na trhu najde malou niku, a nehodlá měnit svět (to je vítaná změna proti většině start-upů). Jde také o projekt jednoduchý a levný, takže tvůrci nepotřebují podobné elektrárny stavět jako na běžícím pásu. Ale my budeme překvapeni, pokud postaví alespoň jednu jedinou.
