Poslední červnový týden probíhal v Českém centru v Berlíně ve znamení již druhého ročníku festivalu české vědy a inovací Czech Innovation Festival. Jeho cílem bylo představit v zahraničí Česko jako technologicky vyspělou zemi s inovačním potenciálem. K nejatraktivnějším účastníkům této třídenní akce patřily projekt nejsilnějšího laseru na světě ELI Beamlines, ukázky technologií a aktivit ve virtuální realitě či soutěž sedmi vybraných českých startupů. Na podrobnosti se Technický týdeník zeptal Tomáše Sachera, ředitele berlínského Českého centra. Česko je v technologiích na velmi vysoké úrovni. Jak to ale sdělit relevantním osobám v zahraničí, aby z toho naše země měla kýžený užitek? Současná představa o Česku odpovídá spíše levné montovně, která dodává technologie vyspělým partnerům v zahraničí. Abychom ji změnili, potřebujeme dobré konkrétní příklady inovací, investic a technologií, které se tu vyvíjejí. Česká centra fungují tak trochu jako PR agentura české kreativity. Snažíme se laické i odborné veřejnosti nabídnout nové asociace, které si s Českem můžou spojovat. Třeba to, že odsud pochází nejrozšířenější antivirový software světa, že jsme jedinou demokratickou zemí, kde donedávna Google prohrával s místním konkurentem, nebo třeba to, že tu vědci právě staví nejsilnější laser na světě. Jak chceme, aby zahraničí naši zemi vnímalo – obecně i právě z hlediska podnikání, technologií a trhu? Jako mladou, otevřenou zemi, kde žije spousta kreativních lidí s originálním myšlením. Jde o to, profilovat se jako místo, kde vznikají nová vývojářská centra, mimořádné vědecké projekty. Česko má dlouhou průmyslovou tradici, ze které může jistě těžit. Teď je ale potřeba soustředit se na nové technologie, digitalizaci, obecně tzv. čtvrtou průmyslovou revoluci. Tady se nové vztahy teprve utváří, celý trh se mění. Pokud se nám podaří vybudovat pověst inovativní země, bude to ve finále přitahovat podobný typ investic. Co vše dělá České centrum v Berlíně (i ostatní Česká centra) pro české firmy? Prosím o konkrétní příklady. S firmami spolupracujeme nejčastěji na bázi partnerství kulturních projektů, kdy chtějí podpořit nějakou zajímavou akci a tím se i prezentovat. Na naše akce dokážeme často přilákat velmi zajímavé publikum, které by firmy jinak jen těžko oslovily. Někdy se dohodneme dokonce na pronájmu prostor. Od konkrétní pomoci při hledání nových obchodních příležitostí jsou tu ale spíše kolegové z agentur jako CzechTrade nebo CzechInvest a obchodního oddělení ambasády. Nás zajímá rovina, která klasické firemní aktivity přesahuje, tedy inovace, napojení na vědu. Tam pak dokážeme spolupráci rozvinout mnohem dál; právě skončený festival inovací je toho nejlepším příkladem. Jak České centrum v Berlíně spolupracuje s českými školami? Kromě velkých akcí, kde jejich zástupci přednášejí a prezentují projekty (takovou je právě Czech Innovation Festival), jsme nově připravili například sérii rozhovorů s českými vědci Wissenschaftscafé. Spolupracujeme například i s Nadačním fondem na podporu vědy Neuron, který každoročně nejúspěšnější vědce oceňuje. Další česká centra spolupracují se studenty a mladými vědci na mezinárodním projektu Famelab a podobně. Jaký byl loňský, tedy první, ročník Českého inovačního festivalu? Co přinesl, jaké jsou z něj zkušenosti? Předčil naše očekávání, proto jsme se rozhodli s akcí pokračovat i letos. Nejdůležitější bylo, že se začalo o představovaných projektech mluvit a třeba Institut kybernetiky a robotiky pražské ČVUT, který byl naším hlavním vědeckým partnerem, si několik měsíců poté vybrala za jeden z cílů své návštěvy ČR spolková kancléřka. Ze strany Technologické agentury ČR pak jsme dostali informaci, že na místě vznikly plány na konkrétní grantové projekty mezi oběma zeměmi. Start-upy, které se festivalu účastnily, tu v několika případech navázaly reálné obchodní kontakty. A to nejpodstatnější, podařil se náš hlavní cíl, ukázat Česko v novém světle. Jak byl festival rozdělen a proč? Festival má z podstaty dvě hlavní části, jednu zaměřenou na vědu a akademickou sféru, druhou pak na inovativní firmy a start-upy. Snažíme se ho zároveň vždy navázat na dění na německé scéně, aby se o něm co nejvíce vědělo. Loni se nám podařilo stát se oficiální součástí mezinárodní přehlídky o budoucnosti online technologií Berliner Web Week, letos zase Dlouhé noci vědy. To je oblíbená akce, které se účastní na sto institucí z celého Berlína ve snaze popularizovat vědu. Tedy řekněme, že festival má tři hlavní roviny, tu akademickou, inovátorskou firemní a start-upovou, a konečně i tu nejširší, populárně- naučnou pro veřejnost. Proč jste vybrali mezi start-upy za letošní „hvězdu“ festivalu Kiwi.com? Kiwi.com ztělesňuje do značné míry to, po čem touží každý start-up, český i německý. Vymyslet produkt, technologii nebo službu, které je rychle vynesou mezi ty nejúspěšnější firmy. Oni to dokázali a jejich firma vystřelila doslova během pár měsíců k miliardovým obratům. Každý po tom touží, aby se to stalo, představuje to ale neuvěřitelné množství práce. To vše v Kiwi.com s ostatními sdíleli. Nesmíme ale zapomenout ani na Avast. To je pak, řekněme, ta druhá fáze snů, kdy se z české firmy stane celosvětový technologický lídr. I Avast proto na místě budil zaslouženou pozornost. Hlavním tématem festivalu byla virtuální realita. Proč právě ona? Reflektujeme to, co se v oblasti vědy a inovací v Česku právě děje. Pro virtuální realitu jsme se letos rozhodli z několika důvodů. Předně zažíváme aktuálně její rychlý rozmach, jde navíc o technologii, která má potenciál změnit vnímání počítačových technologií jako takových. Zároveň jsme našli řadu skvělých partnerů, kteří mohli konkrétní projekty ve VR nabídnout. Virtuální galerii výtvarného umění, světy, které člověk vytváří pohybem vlastního těla, i virtuální návštěvu ELI Beamlines, projektu nejsilnějšího laseru na světě v Dolních Břežanech u Prahy. Jak úspěšný byl letošní ročník? Projekt ELI Beamlines, tedy projekt nejsilnějšího laseru na světě, dal festivalu jasnou tvář. Naši partneři z ELI vypravili do Berlína celý projektový tým, přivezli různé přístroje včetně těch pro virtuální realitu a po celé tři dny sdíleli s kolegy z vědy i obyčejnými návštěvníky své zkušenosti. Mít takového partnera je vždy radost, navíc se opět podařilo to, o co nám jde: Návštěvníci odcházeli s vědomím, že v Česku se děje něco mimořádného a velmi vyspělého. Kromě laseru měl také skvělou odezvu i start-up pitch, řada z mladých projektů tu zaujala. O skvělé atmosféře samozřejmě rozhodovaly i virtuální prohlídky a dobře fungovaly i workshopy partnerů, kromě zmiňovaných Avast a Kiwi.com například i největší německé asociace IT firem Bitkom. Co zdejší publikum nejvíce zaujalo, či dokonce nadchlo a jaké jsou plány pro další ročník festivalu? Skutečně velký úspěch slavili brněnští studenti a jejich technologická inovace pro skateboardisty. Co se dalšího ročníku týče, v současnosti už hledáme partnery pro třetí ročník, tedy vědecké, ale i konkrétní technologické a IT firmy. Řada z těch letošních už potvrdila chuť znovu se účastnit a podpořit nás. Co se témat týče, jedním z nich bude pravděpodobně umělá inteligence. To je nesmírně zajímavé téma, kolem kterého se v Česku začíná relativně dost dít. Hana Janišová