Svět by měl být Benjaminu Franklinovi za ledacos vděčný. On vynalezl například princip bleskosvodu (paralelně s Prokopem Divišem), bifokální brýle, jeho výzkumy v elektrotechnice přinesli mnoho nového do fyziky 18. století. Kromě toho patří mezi otce zakladatele Spojených států, je jedním z autorů Prohlášení o nezávislosti, nedivme se, že jeho portrét je na stodolarové bankovce USA. Málokdo o něm však ví, že se kromě všech svých neuvěřitelných aktivit pokoušel vytvořit nový jazyk pro nově založený stát, alespoň tak, že chtěl zjednodušit angličtinu, aby byla logičtější. Franklin začal jazykovou reformu od ABC, s tím, že písmeno C hned vyhodil. K čemu to písmeno C vlastně je? Tu je vyslovují jako S, tu zase jako K, přitom S a K již v abecedě jsou. A podobné je to u písmen J a Q a W, poté u X a Y. Přitom existovala písmena, která se vlastně v abecedě nevyskytovala a musela se vypsat několika písmeny. Pro ty vytvořil Franklin, logicky, nová písmena. To se týká např. Sh nebo pro angličtinu tak typické Th, prokletí pro každého nováčka, jež se tomuto jazyku začíná učit, neb má dvě verze. Franklin pro ně vytvořil nová písmena. Nakonec po jeho vyhozených 6 písmenech a přidáním 6 písmen nových vypadala americká abeceda takto: Tím ale reforma nekončila. Franklin zjednodušil všechny jazykové poučky, vyhodil výjimky a navrhoval, aby se veškerá slova psala foneticky. Dlouhé samohlásky chtěl zdvojit jako spoluhlásky. Například výraz "my dear friend", psal Franklin takto: myi diir frind. Byť to na první pohled nemá logiku, podle vynálezce by se tím zjednodušila gramatika a cizinci by se jazyk naučili mnohem snadněji. Pro ty, jež jazyk již zvládli,, by měl stačit pouhý týden, aby přešli na nová pravidla. Franklin věnoval jazykové reformě 11 let, a její zákony publikoval v roce 1779. Nelze říct, že by byl úspěšný. Zcela zbytečně se o jeho vylepšeních pochvalně vyjádřil Noah Webster, slavný jazykovědec, který později angličtinu opravdu zreformoval (a jehož jméno dodnes uchovávají slovníky Merriam-Webster). Marně mluvil Franklin o tom, že mladý nezávislý stát si zaslouží svůj vlastní jazyk. Američanům zřejmě zcela stačila angličtina, kterou používali do té doby. Jak plynul čas, stále častěji se začaly objevovat rozdíly mezi angličtinou a američtinou, dokonce si v některých případech uživatelé těchto dvou jazyků vůbec nerozumějí. A Franklinův sen, že Spojené státy by měly mít vlastní jazyk, se tedy do jisté míry naplnil. /egy/
