Většina z nás bere baterie jako samozřejmost a jejich důležitost si uvědomíme vždy až v okamžiku, kdy přestanou fungovat. Právě proto, abychom mohli ocenit jejich nezastupitelnost v životě moderního člověka a vzdát jim hold, se 18. února slavil Mezinárodní den baterií. Jak vlastně baterie fungují, a proč se mezinárodní den slaví? Nabízíme vám znalosti a zajímavosti, které jste o bateriích možná nikdy nevěděli. Pomocí baterií se nabíjelo už před Kristem Asi málokoho ve škole minul příběh o tom, jak si italský fyzik Luigi Galvani při pitvě všiml cukajících se žabích stehýnek. Zaujala ho energie, která tento záškub způsobila, a nebyl jediný. Zájem o ni projevil i další významný fyzik Alessandro Volta, který následně odhalil, že záškub nezpůsobilo žabí stehýnko, ale kontakt skalpelu s elektrickým drátkem. Právě tímto drátkem bylo žabí stehýnko připevněno ke stolu. Od toho už pak nebylo daleko k prvním bateriím. „Málokdo už ale zná příběh o tom, jak v roce 1938 archeolog Wilhelm König objevil hliněné nádoby, které obsahovaly železné tyče napuštěné kyselým roztokem a obalené mědí. Zdá se, že na vínu či octu tak fungovaly baterie, které v oblasti okolo iráckého Bagdádu používali už dvě stě let před Kristem,“ upozorňuje Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, který kromě velkého výběru baterií do mobilních přístrojů nabízí i baterie do robotických vysavačů. Všechno nejlepší, pane Volte Díky Voltovým pokusům a neustálému zdokonalování dnes nemusíme telefony či hodinky dobíjet ani přes žabí stehýnka, ani díky octu. V roce 1800 vytvořil první baterii pomocí vrstvení zinku, savého papíru napuštěného kyselinou a solí a stříbra, což se stalo základem baterií, jak je známe dnes. Právě na památku autora první moderní baterie proto připadá Mezinárodní den baterií na osmnáctého února. V tento den se totiž Volta v roce 1745 v Itálii narodil. O název svého vynálezu se ale dělí s Galvanim. Voltův sloupec či článek je totiž v češtině mnohem známější jako galvanický článek. Dobíjení baterií začalo v Anglii Jako první přišli s bateriemi k opakovanému použití Angličané. Už v roce 1836 se objevily olověné akumulátory, které se dodnes používají v automobilech. Znovu nabíjet lze i takzvané lithium-iontové baterie. „Ačkoliv se často pletou s lithiovými bateriemi, na rozdíl od nich se nemusejí po jednom použití vyhodit. Obsahují totiž ionty, které se pohybují mezi anodou a katodou, což je umožňuje znovu nabíjet,“ vysvětluje Tlapák. Lidé by se neměli nechat odradit vyšší pořizovací cenou, neboť se jim velmi rychle vrátí, a navíc udělají něco pro životní prostředí. „I přesto je namístě upozornit, že dříve či později dojde k opotřebení a vyčerpání každé baterie,“ upozorňuje Radim Tlapák.
