Pokud čekáte při pohledu na
startující motorový kluzák Antares
DLR-H2 burácení motoru, budete
překvapeni: letoun se z plochy
vznese prakticky neslyšně. A neucítíte
ani zápach paliva – Antares je
totiž vůbec prvním letounem, který
je poháněn výlučně vodíkem. Systém,
který to umožňuje, se skrývá
pod křídly letounu. Právě zde se
vytváří elektřina pro elektronické
systémy a elektrický motor. Srdcem
systému je sestava keramických
elektrod (zkráceně MEA),
kterou vyvinula divize BASF Fuel
Cell (BFC). V těchto keramických
elektrodách se chemická energie
vytvořená reakcí mezi kyslíkem
a vodíkem přeměňuje přímo na
elektřinu a teplo.
Antares DLR-H2 byl vyvinut
Německým leteckým střediskem
(DLR) a společností Lange Aviation
s cílem otestovat potenciál palivových
článků pro použití v letectví.
„Společnost BASF se pilotního projektu
účastní zejména proto, že chce
podpořit rozvoj netradičních zdrojů
energie, jejíž skutečný rozmach čekáme
v blízké budoucnosti, a to zdaleka
nikoli pouze v oblasti letectví,“ zdůrazňuje
dr. Carsten Henschel z BFC.
„V nynější době nedostatku omezených
zdrojů energie mohou palivové
články přispět například k zajištění
plynulé dodávky energie. Vodík lze
totiž získávat ze široké škály zdrojů:
od větru, přes solární energii až po
zemní plyn nebo naftu. Tato technologie
je navíc podstatně efektivnější
než ostatní běžně používané a jejím
jediným odpadním plynem je vodní
pára.“
Velkým úkolem je nyní pro
výrobce sestavit co nejmenší
a nejlehčí systém na bázi
palivových článků, který by
mohl být využit v praxi. Klíčem
k dosažení toho cíle je,
aby systém měl co nejméně
komponent. Běžné systémy
na palivové články fungují
při teplotách maximálně 80
stupňů Celsia – proto potřebují
značný počet pomocných
jednotek a také velice
složitý ovládací systém, který
bude u letadla fungovat
jak na zemi, tak ve vysokých
výškách. Technologie MEA,
kterou vyvinul koncern
BASF, nyní otevírá konstruktérům
zcela nové možnosti: tato novinka
spočívá ve světově první komerčně
dostupné membráně pro palivové
články, jež umožňuje provozní teploty
až 180 stupňů Celsia. Nové systémy
jsou prodávány pod značkou
Celtec®. Palivové články obsahující
tento materiál lze chladit vzduchem,
takže není třeba vůbec používat vodu.
Tím se eliminuje potřeba zvlhčovačů
vzduchu, vodních pump, nádrží, ventilů
a čisticích systémů.
Výjimečná účinnost membrány
Celtec není na první pohled zjevná:
tenký obdélníček velikosti lidské dlaně
vypadá jako kus zcela běžné plastové
fólie. Výzkumníkům společnosti
BASF se nicméně podařilo vyrobit
membránu, jež jako hlavní komponentu
používá tepelně-stabilní polymer
polybenzimidazol. Tento plast –
používá se mimo jiné i k výrobě obleků
pro hasiče – propůjčuje membráně
odolnost proti žáru. Vysoká provozní
teplota rovněž zabraňuje tomu, aby
se na platinové elektrodě (anodě)
hromadily nečistoty obsažené ve
vodíku. V MEA funguje platina jako
katalyzátor spouštějící elektrochemickou
reakci. Nečistoty
by její funkci katalyzátoru
však blokovaly. Vzhledem
k tomu, že palivové články
o vysoké teplotě tolerují
vyšší úroveň nečistot
ve vodíku než systémy
fungující o nízké teplotě,
je čištění vodíku podstatně
jednodušší – díky tomu je
systém palivových článků
ještě robustnější, jednodušší
a v neposlední řadě
i levnější na výrobu. „Díky
materiálu Celtec potřebují
nyní systémy využívající
palivové články o třetinu
méně komponent. Celkové
náklady na výrobu se
tak sníží o plných 40 procent. Právě
vývoj této membrány odolné vůči
vysokým teplotám konečně udělal
z technologie palivových článků zajímavý
komerční produkt,“ vysvětluje
odborník BFC Henschel. /mt/