Největší světový chemický koncernu BASF se sídlem v Ludwigshafenu v Německu představil další směřování svého výzkumu. „Soustředíme se především na klíčové projekty,“ řekl nám na tiskové konferenci v ústředí koncernu místopředseda představenstva Martin Brudermüller, odpovědný za oblast inovací. „Chceme náš výzkum urychlit a zefektivnit, a to především větší spoluprací s jinými subjekty, a také větší koncentrací na výzkumné úkoly, jež mají potenciál přinášet výnosy.“ Hodně se v současné době mluví o připravované fúzi dvou největších amerických chemických koncernů, což samozřejmě ve svém důsledku musí ovlivnit podnikatelskou strategii i společnosti BASF. Dow Chemical a DuPont by po sloučení měly kumulovaný obrat 70 mld. eur, čili asi jako vykazuje BASF, který loni dosáhl 70,4 mil. eur. Analytici však očekávají efekty synergie, jež by měly zvýšit obrat budoucího amerického mamuta, který by rád svrhl BASF ze světového trůnu. Místopředseda představenstva Martin Brudermüller na setkání s novináři připustil, že je dohání především asijská konkurence, ale chystanými obrovskými fúzemi chemických koncernů a jejich výzkumných pracovišť se společnost BASF necítí být ohrožena. S jasnou narážkou na vysoké nabídky, jež činí konkurenční firmy americkému koncernu Monsanto, který je zaměřen na ochranu rostlin, Brudermüller řekl, že BASF je v tomto segmentu sama dost velká i bez toho, že by ještě převzala další podobnou firmu. Smlouvy BASF s Monsanto budou platit nadále, i v případě, že tento americký partner bude koupen firmou Bayer. BASF kooperuje s Monsantem totiž už od roku 2007. Bayer nabídl za Monsanto 62 mld. dolarů, ale Američanům se to zdálo málo. Nyní se tedy spekuluje, že byla nabídka zvýšena. Také převzetí agrochemického koncernu Syngenta čínským konkurentem ChemChina nepřinese prý žádnou podstatnou změnu, i když se společnost BASF před časem sama o tuto švýcarskou firmu zajímala. Ale situace v chemickém odvětví je napjatá. Padající ceny surovin mají za následek mnoho nevyužitých kapacit chemických továren, především v Asii a v USA. Je tedy zřejmé, že BASF musí trendy pozorně sledovat a podle expertů nechce jen nečinně přihlížet. Jedním z dokladů je převzetí společnosti Chemetall, kterou BASF koupil od americké společnosti Albemarle za 3,2 mld. dolarů. Chemetall se sídlem ve Frankfurtu se zabývá ošetřováním povrchu kovů proti korozi a v roce 2015 dosáhla tržeb 845 mil. eur. Doplní portfolio divize BASF Coatings. Transakce, kterou ještě musí schválit regulační úřady, by měla být dokončena do konce letošního roku. Od druhého roku by akvizice měla navýšit zisk na akcii i po zohlednění integračních nákladů. Ve výzkumu uv ážliv ě Paleta výzkumných projektů BASF obsahovala v roce 2015 asi 3000 projektů a náklady na vědu a výzkum činily 1953 mil. eur. Tuto úroveň chce koncern zachovat, ale nemá prý jít o žádný automatismus při každoročním navyšování rozpočtu. „Dá se dělat také více výzkumu za stejné peníze,“ řekl Martin Brudermüller. V loňském roce pracovalo v koncernu v oblasti výzkumu a vývoje asi 10 000 lidí, z toho téměř polovina v Ludwigshafenu. „Musíme definovat kompetence pro klíčové technologie a zvážit, na co se zaměříme sami a co přenecháme našim partnerům. Projekty, u nichž dojdeme k závěru, že pro nás nepředstavují potenciál, do roka zastavíme,“ prohlásil Brudermüller. V této souvislosti je zajímavá zpráva, kterou přinesla německá média o několik dnů později: „Koncem loňského roku zastavila společnost BASF výzkumné aktivity na poli OLED (organických světelných diod) a nyní bylo oznámeno, že za 87 mil. eur prodala patenty týkající se tohoto segmentu irské společnosti UDC, respektive její mateřské společnosti Universal Display Corp. Jedná se o 500 nahlášených a 86 udělených patentovaných řešení, jež se především týkají technologií pro fosforeskující materiály“. Atraktivní zeolit I nadále klade vedení koncernu velký důraz na výzkum speciálních zeolitů, hlinitokřemičitých minerálů s mikroporézní strukturou. Zeolity typu chabazit měďnatý či krystalické hlinitokřemičitany pomáhají díky svým úžasným katalytickým schopnostem odstraňovat většinu škodlivých oxidů dusíku z výfukových plynů vznětových motorů, což hraje důležitou roli v katalyzátorech. V této oblasti se očekává radikální uplatnění v automobilovém průmyslu. Je to pochopitelné, protože stále přísnější požadavky na emise výfukových plynů z vozidel zvyšují poptávku po moderních katalyzátorech. Jednou z klíčových technologií používaných ve vozidlech se vznětovými motory je takzvaný katalyzátor selektivní katalytické redukce (SCR), který využívá právě pokročilou technologii společnosti BASF na bázi zeolitů typu chabazit měďnatý. Čím jsou specializované zeolity tak zvláštní a jak se je týmu podařilo tak rychle vyvinout a optimalizovat? Na tuto a další otázky odpověděl Klaus Harth, viceprezident společnosti BASF pro výzkum automobilových katalyzátorů, a Steffen Kerth, technický ředitel společnosti BASF pro katalyzátory. Klaus Harth: „Zeolity jsou hlinitokřemičitany, které se přirozeně vyskytují v různých strukturách. Specializované zeolity, jako je chabazit měďnatý, se vyrábějí při zvýšeném tlaku za pomoci organických látek. Umíme vyrobit specifické struktury s velmi vysokou úrovní aktivity, které jsou aktivní při nízkých teplotách. Aktivními katalyzátory v zeolitu jsou ionty mědi, které se nacházejí uvnitř krystalů. Zeolit chabazitu měďnatého dosahuje mimořádné katalytické aktivity při velmi nízkých teplotách výfukových plynů a zachovává si účinnost i stabilitu dokonce i při vysokých teplotách. To znamená, že do výfukového systému vznětových motorů se emituje podstatně méně oxidu dusíku.“ Steffen Harth: „Velkou výzvou byl pro nás úkol vyvinout ve velmi krátkém čase novou katalytickou technologii, a ziskově aplikovat tento postup do výroby rozsáhlého systému. Nejdůležitějšími prvky byly syntéza na laboratorní úrovni a počáteční nastavení měřítka výroby. Naším cílem je co nejefektivněji vytvořit syntézu aktivního zeolitového katalyzátoru, který by přinesl nejen vysoké výnosy, ale především maximální katalytickou aktivitu.“ Pracovní tým musel vyvinout i odpovídající postupy. Počet procesních kroků potřebných pro komerční výrobu zeolitu se podařilo snížit o více než polovinu, čímž se významně snížily výrobní náklady. Akcent na Asii Za celosvětové ústředí své výzkumné platformy Advanced Materials & Systems Research určil koncern BASF v loňském roce Šanghaj a vybudoval zde rozsáhlý vědecký areál v celkové investici 90 mil. eur, který oficiálně zahájil svou činnost 1. ledna 2016. BASF se v rámci této platformy věnuje například hledání nových materiálů, jež snižují hluk a vibrace. Novinky najdou uplatnění především v elektrických autech. Jejich motory jsou sice tišší v porovnání s tradičními, ale vyvolávají frekvence, jež ruší například domácí spotřebiče. Interdisciplinární tým složený z chemiků, fyziků a elektroinženýrů hledá nyní řešení jak pomocí polymerů optimalizovat situaci ve slyšitelné oblasti, tedy od 1 do 20 000 Hz. S využitím počítačové simulace se snaží najít nejvhodnější konstrukci jednotlivých součástek a izolačních materiálů. Podle požadavků mění struktury molekul vytvrzovaných plastů. Nové umístění této výzkumné sekce v Asii umožňuje koncernu těsněji spolupracovat s průmyslem v tomto regionu, který vykazuje velkou růstovou tendenci. Jedná se především o automobilky, stavební společnosti a zdravotnický sektor. Výzkumníci BASF zde ve spolupráci s místními partnery vyvinuli několik atraktivních inovací. Jednou z nejpřitažlivějších jsou stožáry pro přenos elektrického proudu, jež jsou z materiálu BASF Elastolit. Tento polyuretanový systém vychází z vláknové technologie a má překvapivé vlastnosti. Sloupy jsou vysoké 12 m, asi 2,5krát odolnější vůči větru než betonové a přitom jsou lehké – váží jen čtvrtinu toho, co betonové, takže se snadněji instalují. Rozestupy mezi jednotlivými stožáry mohou být 120 m. Jistě není bez zajímavosti, že koncern BASF investoval nyní 50 mil. eur do výstavby dalšího nového inovačního centra v aglomeraci Navi Mumbai v Indii. Se zahájením činnosti se počítá v příštím roce. Asi 300 vědeckých pracovníků se bude zabývat především výzkumem ochrany rostlin. Bíl á biotechnologie Třetí oblast výzkumu BASF tvoří platforma Bioscience Research. Jedno z těžišť současných prací spočívá ve zlepšení enzymu fytázy při výživě zvířat. Přidáním do krmiva stoupá stravitelnost fosforu, který je důležitým prvkem pro vývoj kostí. Nevýhodou je skutečnost, že většina enzymů je citlivá na teplotu, což působí problémy výrobcům při paletizaci krmných směsí pro zvířata. Specialisté BASF nyní proto vyvíjejí účinnou a současně teplotně stabilní fytázu. Například zkoumají celou řadu bakterií a za pomoci biotechnologických metod hledají optimální variantu. Vývoj prvních produktů nové řady se už podařilo uvést do průmyslové výroby a v některých asijských zemích je už novinka na trhu. Karel Sedláček, Ludwigshafen
