Právě před 75 lety - v roce 1931
- přihlásil dnešní koncern BASF,
Ludwigshafen k patentování
postup přípravy polyisobutylenu
(PIB). Výrobek dostal později
firemní označení OPPANOL, protože
se začal vyrábět v městské
čtvrti Ludwigshafenu v Oppanu.
V roce 1938 se výroba Oppanolu
rozběhla v průmyslovém měřítku
v nově vybudovaném komplexu
a od toho roku začíná doslova
"vítězné tažení" polymeru.
Výzkumné pracovníky, a také
uživatele překvapil Oppanol svými
vlastnostmi: je transparentní,
nepropustný pro vodu a celou
řadu plynů, odolává mnoha chemikáliím,
je zdravotně nezávadný
a také lepí.
Naši čtenáři možná namítnou,
proč tolik "slávy" s poněkud neznámým
plastem! Opak je ale pravdou.
S polyisobutylénem se setkáváme
prakticky na každém kroku, aniž si
to uvědomujeme. Jedním z největších
odběratelů středněmolekulárního
PIB je potravinářský průmysl,
který jej používá jako základní surovinu
pro výrobu žvýkaček. Vysokomolekulární
PIB se zase používá
jako lepicí a těsnicí prostředek.
Ploché střechy, které jsou utěsněny
Oppanolem, odolávají extrémním
povětrnostním podmínkám po celá
desetiletí. Důležitou roli sehrává
Oppanol také ve zdravotnictví.
Díky své velmi dobré snášenlivosti
s pokožkou a zdravotní nezávadnosti
se PIB používá i při výrobě leukoplastí.
Vedle značky OPPANOL se
můžeme v odborné literatuře setkat
i s názvem GLISSOPAL. V tomto
případě jde o nízkomolekulární PIB,
jehož deriváty se s výhodou používají
pro výrobu některých motorových
olejů a pohonných hmot.
Není proto divu, že koncern
BASF, Ludwigshafen buduje nové
výrobní kapacity. V polovině roku
2007 se má rozjet závod na výrobu
středněmolekulárního PIB, který
bude vyrábět až 18 000 tun tohoto
polymeru.
