V dnešní době je velká poptávka po lehkých materiálech, které jsou zároveň pevné a také odolné. Měly by sehrát stěžejní roli ve vývoji ohebné elektroniky, jako jsou například ohebné tablety nebo nositelné senzory. Mezi hlavními kandidáty na materiály pro ohebnou elektroniku jsou aerogely, až doposud se ale vědcům příliš nedařilo u nich skloubit lehkost s pevností a odolností. Když už scházely nápady, tak pomohla rostlina z bažin. Klunice Thalia dealbata je pěkná mokřadní rostlina z čeledi marantovitých. Místním názvem se jmenuje powdery alligator-flag čili prášící vlajka aligátorů. Je to docela přiléhavé, protože je k vidění v bažinách plných aligátorů i v méně dramatických mokřadech jižních a centrálních Spojených států. Pěstuje se jako okrasná mokřadní rostlina a podle všeho ji také mají v oblibě nanoinženýři. Čínští vědci se rozhodli napodobit strukturu pletiv klunice, aby tímto způsobem vyrobili grafenový aerogel, který bude vyhovovat jejich požadavkům. Aerogely jsou lehké, velmi porézní materiály, které je možné využít v mnoha rozmanitých aplikacích. Nanoinženýři chtěli vytvořit aerogel, který by bylo možné zabudovat do ohebné elektroniky. Inspirovala je při tom právě klunice Thalia dealbata. Je to relativně vysoká a zároveň pevná bylina, která dokáže odolat drsným větrům. Vývoj nového aerogelu umožnila technologie dvousměrného zmrazování (bidirectional freezing). S její pomocí čínští nanoinženýři vytvořili biomimotetický grafenový aerogel, jehož architektura jako by z oka vypadla pletivům klunice. Materiál má výtečné vlastnosti. Unese šesttisíckrát těžší hmotu, než sám váží, uchová si svou pevnost i po intenzivním stlačování a je velmi odolný. Když tento aerogel umístili na obvod s LEDkou, tak se ukázalo, že by se mohl stát materiálem pro ohebnou elektroniku. /sm/
