Český závazek úspor energie do roku 2020, který vyplývá z evropské směrnice o energetické účinnosti EED, byl vyčíslen na 48 PJ. Týká se i domácností. Během příštích 6 let mají zajistit 29 % úspor na energiích. To přestavuje i výměnu starých neekologických a energeticky málo účinných kotlů. Vysoce efektivní využití paliva dokáží spotřebiče na ekologický zemní plyn. Tuto surovinu dnes využívá již 62 % českých domácností. Aby se ČR vyhnula překračování imisních limitů, pak by mělo být do roku 2020 převedeno na jiná paliva (a to převážně na zemní plyn) nejméně 400 000 domácností spalujících uhlí. Světové zásoby plynu se odhadují nejméně na 150 až 200 let. Podle ČSÚ bylo v roce 2013 v ČR 4 282 439 domácností. Z nich 2,65 milionů (tedy 61,75 %) využívá pro topení nebo ohřev vody zemní plyn. AKCENT NA ÚSPORY ČR uvádí v Národním akčním plánu energetické účinnosti (NAPEE) rovnoměrný náběh úspor do roku 2020. Při rovnoměrném rozložení úspor mezi lety 2014 a 2020 a cíli 47,94 PJ nových úspor dosáhne celkových úspor 191,80 PJ, resp. každý rok 6,85 PJ nových úspor. Jedním z energeticky úsporných opatření, vyplývajících ze směrnice pro domácnosti, jsou programy Zelená úsporám a programy na výměnu kotlů. Většina kotlů na tuhá paliva musí být vyměněna do roku 2022 také kvůli novele zákona o ochraně ovzduší. Spadají totiž převážně do I., nebo II. emisní třídy, tedy nesplňují přísnější kritéria pro ochranu okolního prostředí. „U zemního plynu (v protikladu k ostatním nosičům energie) se při spalování uvolňuje daleko méně oxidu uhličitého a další obvyklé emise jsou minimální nebo nulové,“ uvedl Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „Ve srovnání s hnědým uhlím se při spalování zemního plynu uvolňuje pouze 50 % emisí CO2, to je 60 % ve srovnání s černým uhlím a 75 % v porovnání s kapalnými palivy. Vzhledem k vyšší účinnosti plynových spotřebičů v porovnání s ostatními palivy je snížení CO2 ještě vyšší. U investic do vysoce účinných plynových kotlů se nejedná jen o šetření výdajů za energie a ochranu životního prostředí, ale také o lepší kvalitu ovzduší.“ NOVÝ NAPEE
S přijetím Lisabonské smlouvy získala energetická politika zakotvení ve smlouvě. Konkrétně čl. 194 udává za cíl členských států podporovat energetickou účinnost a úspory energie. Do listopadu 2014 by měl být v ČR aktualizován v pořadí již třetí Národní akční plán energetické účinnosti (NAPEE). Popisuje plánovaná opatření zaměřená ke zvýšení energetické účinnosti a očekávané (nebo dosažené) úspory energie. V jeho jednotlivých kapitolách je obsaženo konkrétní rozdělení ustanovení směrnic do tří zákonů (energetického, o hospodaření energií a o podporovaných zdrojích). „I v aktualizaci Státní energetické koncepce je zapracován obecný tlak na snižování emisí produkovaných sektorem energetiky, tlak na zvyšování účinnosti a úspor jak na straně výroby, tak na straně spotřeby v hospodářství i domácnostech. Je hned po vyváženém mixu zdrojů energie druhou strategickou prioritou ASEK,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS. V článku 7 stanovuje směrnice 2012/27/ EU o energetické účinnosti závazný cíl v oblasti dosažení úspory na konečné spotřebě energie do roku 2020, odpovídající dosahovaným novým úsporám ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. /zs/
