V Praze se již posedmé, od 9. do 11. prosince, za účasti předních světových kapacit oboru pořádalo mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2014. Cílem bylo mj. diskutovat o nejnovějších technologiích pro budoucí rentgenové družice. Konferenci konanou pod záštitou rektora ČVUT prof. Petra Konvalinky zahájil ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas, dále vystoupili představitelé ČVUT a ředitel Oddělení kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR Václav Kobera. Akce se zúčastnilo přes 40 odborníků ze 14 zemí světa. Vyslechli na 40 přednášek. Václav Kobera a prof. Vladimír Karas se zabývali českou vědeckou účastí na připravované misi evropské družice LOFT a dr. Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR českou astrofyzikální účastí na připravované evropské družici ATHENA. John Nousek z Penn State univerzity v USA, jeden z celosvětově nejuznávanějších odborníků, zhodnotil 10 let činnosti družice SWIFT, jejíž činnost řídí a se kterou spolupracují i robotické dalekohledy Skupiny astrofyziky vysokých energií na hvězdárně v Ondřejově. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra. S rozvojem techniky dnes odborníci dokážou zhotovit nový rentgenový satelit, který by výrazně pomohl ve studiu vesmíru v tomto oboru elektromagnetického spektra. Vědci ze 6 zemí světa se nově spojili v návrhu projektu střední rentgenové družice THESEUS „Transient High Energy Sources and Early Universe Surveyor (THESEUS)“, který bude předložen Evropské kosmické agentuře. Na návrhu a vědeckém zdůvodnění družice se podílejí také vědci z českých institucí včetně Astronomického ústavu Akademie věd, a právě v rámci pražské konference za účasti hlavních vedoucích návrhu byla jejich účast upřesněna. Další misí se zapojením českých odborníků bude rentgenová družice ATHENA (Advanced Telescope for High-Energy Astrophysics), přijatá Evropskou kosmickou agenturou s plánovaným rokem vypuštění 2028 a rozpočtem kolem 1 mld. eur, která se zaměří na podrobné studium horké a energetické tváře vesmíru, jež je našemu běžnému pohledu skryta. Družice ATHENA ponese velký rentgenový dalekohled. Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. Odborníci na pražském setkání řešili inovační technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování tenkého skla či metrologické testy a měření. Řadu těchto technologií studují také naši vědci. Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.
