Docent Karel Hubáček, jeden z nejuznávanějších architektů současnosti, by se letos v únoru dožil sta let. Jeho jméno si široká veřejnost spojuje především s libereckým vysílačem s hotelem Ještěd.
Za technologii stavby liberecké dominanty Mezinárodní unie architektů udělila Karlu Hubáčkovi v roce 1969 Perretovu cenu a on se stal jejím jediným českým nositelem. V roce 2000 byl vysílač ve tvaru rotačního hyberboloidu vyhlášen nejvýznamnější stavbou 20. století. Docent Hubáček je ale autorem i dalších významných staveb — namátkou: pražské meteorologické stanice v Libuši, vodárenské vyrovnávací věže Děvín, kulturního domu v Teplicích a dalších. Výrazná strukturální stavba — obchodní dům Ještěd, který tvořily tři samostatné brutalistní budovy propojené průchody a terasami a který vznikl podle konceptu Miroslava Masáka — byla v roce 2009 přes protesty odborné i široké veřejnosti zbourána.
Sdružení inženýrů a architektů v Liberci
Společně s Miroslavem Masákem a Otakarem Binarem založil Karel Hubáček v roce 1968 Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), které dokázalo i za normalizace reagovat na nejmodernější evropskou architekturu. Jeho vznik je považován za přímý důsledek dočasného uvolnění společensko- politických poměrů v 60. letech a v kontextu novodobé historie české architektury je SIAL hodnocen jako jedinečný a bezpochyby neopakovatelný počin. Tím, že sdružoval inženýry a architekty, těžil SIAL ze symbiotického vztahu těchto dvou profesí. Výrazným rysem bylo také aktivní zapojování mladých absolventů do tzv. Školky SIALu, jakéhosi postgraduálního studia či inkubátoru mladých architektů a inženýrů, kde se pracovalo na stu diích a na řešení soutěžních zadání. Její absolventi se později stali významnými architekty a akademiky a ovlivňovali vývoj české architektury. Mezi léty 1971—1989 byl SIAL nedobrovolně začleněn do libereckého Stavoprojektu. Ale i v tomto období vznikaly ikonické stavby jako obchodní dům Máj (1974), skokanské můstky v Harrachově (1977), obchodní dům Tesco v Liberci (1977) nebo koncertní hala a kolonáda v Teplicích (1986). Po pádu komunistického režimu vznikla jako nástupce původního SIALu společnost „SIAL architekti a inženýři“, do které přešla většina týmu včetně Karla Hubáčka a Otakara Binara. Kancelář věrná odkazu původního SIALu úspěšně existuje i v současné době a nadále podporuje interdisciplinární dialog na ose architektonický návrh — stavební řešení — statika a staví na těsné spolupráci všech zúčastněných profesí. V období od roku 1991 do současnosti kancelář vypracovala desítky návrhů z oblasti občanské, kulturní a bytové výstavby, ale také projekty průmyslových a sportovních staveb. Jedná se například o dokončení rekonstrukce Veletržního paláce v Praze (1993), budovu České pojišťovny v Liberci (1997), palác Syner v Liberci (1998) a poslední realizovaný projekt Karla Hubáčka Divadlo DISK v Praze (1999). K výrazným počinům patří i budova Státní vědecké knihovny v Liberci (2000) nebo rezidence velvyslance České republiky v Budapešti (2000).
Spoluzakládal Fakultu architektury Technické univerzity v Liberci
Karel Hubáček stál v roce 1994 u zrodu liberecké Fakulty architektury — dnes Fakulty umění a architektury (FUA TUL). V prvních letech po jejím založení vyučoval studenty ateliéru a byl vedoucím katedry. „Značka FUA má svůj zvuk i díky odkazu Karla Hubáčka a celého avantgardního sdružení SIAL. Přes jejího prvního děkana profesora Jiřího Suchomela a přes celou řadu dalších osobností (ve funkci děkana pracoval například i Bořek Šípek) je naše fakulta s tvůrčím podhoubím 60. let stále v kontaktu a dále ho rozvíjí,“ řekl rektor Technické univerzity v Liberci docent Miroslav Brzezina.
Ještěd jako symbol inspirovaný rybářskými pruty
Podoba Ještědu zdobí stovky log a vývěsních štítů firem a institucí v Libereckém kraji včetně Technické univerzity v Liberci. Ve znaku, na vlajce i v logu nosí Ještěd samozřejmě také Liberecký kraj. Málokdo ale ví, jak vzpomíná známý architekt a kolega Karla Hubáčka profesor Jiří Suchomel, že se při stavbě hotelu a vysílače na Ještědu Karel Hubáček jako vášnivý rybář částečně inspiroval tímto svým koníčkem. „Je tam zcela jasný jeden detail, pověstné pruty krytu antén. Kryt antén musel být udělán v plastu, tak, aby nebránil šíření rádiových vln. Součástí konstrukce jsou asi 12 m dlouhé tenké pruty,“ řekl novinářům profesor Suchomel.
Hubáčkův rok 2024 není jen o Ještědu
Liberecký kraj, město Liberec, Technická univerzita v Liberci, Paměť národa, Severočeské muzeum v Liberci a další instituce neformálně vyhlásily rok 2024 rokem Karla Hubáčka a společně pro letošek připravily řadu akcí, které jeho život, dílo, myšlení a odkaz připomenou. Na FUA TUL začíná v březnu série přednášek, které nesou podtitul Okolnosti tvorby. Okolnosti své tvorby představí architekti Zdena Nováková, Mirko Baum a Jiří Suchomel. Oblastní galerie Liberec zve na výstavu nazvanou Horizont hory: Krajina pod Ještědem, kterou mohou návštěvníci vidět od 14. června do 29. září 2024. K výročí Hubáčkova narození je instalována krátká výstava v podobě čtyřstranného poutače na Šaldově náměstí v Liberci a na 16. dubna 2024 liberecký magistrát pro veřejnost připravil speciální přednášku Jaroslava Zemana z Národního památkového ústavu. V Severočeském muzeu je možné od 12. června do 6. října navštívit výstavu prezentující celý záběr architektonické tvorby Karla Hubáčka od 50. do 90. let minulého století. „Prostor tak dostanou některé méně známé, ale zajímavé projekty, z nichž se celá řada nerealizovala, jako například vysílač na Bukové hoře, kulturní dům v Poděbradech a další,“ říká ředitel muzea Jiří Křížek. V rámci doprovodného programu bude po předchozí rezervaci také přístupný dům Karla Hubáčka, který je od konce loňského roku ve správě Severočeského muzea. Již nyní má veřejnost možnost zdarma absolvovat virtuální prohlídku domu díky 3D skenování interiéru i exteriéru, které Muzeum zadalo u externí firmy. Získalo tak obrazový pramen pro budoucí úpravy. Virtuální prohlídka aktuálně slouží jako výukový model pro studenty Fakulty umění a architektury TUL, kteří dostali semestrální úkol na rekonstrukci domu Karla Hubáčka. Zároveň je však virtuální prohlídka volně a zdarma přístupná veřejnosti na webových stránkách www.dumkh.cz. /Jaroslava Kočárková/
