K hlavním oborům veletrhu Electronica 2014 (11. až 14. listopadu v Mnichově) patří automobilová elektronika, která se přímo nebo nepřímo dotýká náplně expozic zhruba 1500 vystavovatelů. Řídí funkce mechanismů, opětovně sama je kontrolována dalšími senzory, směřuje k vytváření informačních sítí v rámci infrastruktury i k propojení mezi jednotlivými uživateli silničního provozu a jejím snem je zavedení plně automatizovaného provozu vozidel bez řidiče. Tematika je to široká a tak jen výběr některých novinek: Bezpečn ě při vjezdu a výjezdu na dálnici V různé fázi rozpracovanosti je již několik dopravních silničních systémů, nejblíže k realizaci mají zatím ale spíše asistenční systémy, připravované pomocí různých čidel a systémů umístěných přímo v automobilu. Jeden takový asistenční systém vychází z úkolu FAMOS (Galileo for Future Automotive Systems). Výbavu vozidla v tomto případě doplňují radarové a ultrazvukové čelní a boční senzory, kamera i přijímač s anténou. Systém využívá navigaci GPS i Galileo a řidič si ho může zvolit v několika stupních. Základní stupeň informuje řidiče o současné situaci v dopravních pruzích z pohledu na jeho jízdu v daném pruhu a možném přejezdu do vedlejšího. Druhý stupeň rozšiřuje funkci základního vyhledávání, zobrazení a vyhodnocení odstupů vozidel na sousedních dopravních pruzích, kam se řidič hodlá zařadit. Třetí asistenční stupeň mu doporučuje rychlost vozidla, optimální pro plynulé zařazení do odstupu mezi vozidly, a čtvrtý stupeň převádí způsob jízdy, včetně korigování rychlosti a brzdění na automat, který má zaručit optimální provedení manévru. Projekt FAMOS probíhal za podpory Spolkového ministerstva hospodářství a technologií BMWi a těžiště výzkumu leželo na VW a organizaci Deutsche Zentrum für Luft- und Raumfahrt DLR, funkce asistenčního systému se ověřovala na vozidle VW Golf. Robomil původn ě pro kosmos DLR se ve svých ústavech zabývá i vývojem robotických systémů pro potřebu kosmických misí. Ještě dříve, než se tam uplatní, nacházejí často ale své místo v provozu na domácí půdě. Tak tomu je např. u známého humanoidního robotu Rollin Justin a stejný úděl provází i robomobil ROMO z konceptu elektromobilů s inteligentním řízením čtyř nezávislých kol. V každém z nich je vlastní hnací ústrojí s elektromotorem o výkonu 16 kW, brzdový válec, systém natáčení a tlumič. Možností ovládání jednotlivých kol dosahuje ROMO vynikající manévrovatelnost, dokáže se otočit na místě nebo jet i bokem. Robomobil je vyvíjen ve verzích na základě modulové stavby, na bázi modulů přední a zadní osy, podvozku s využitím kompozit s uhlíkovými vlákny a modulu s akumulátory, umístěným pod podlahou kabiny. Využívá se lithium-ionových baterií s dostatečnou kapacitou pro 100 km jízdy. Do vybavení robomobilu patří 18 kamer pro detekci okolí v záběru 360°. S informacemi od těchto kamer si určuje robomobil samostatně, která cesta vede k jeho programovému cíli. Při provozu, který bude jednou na Měsíci, bude mu cíl dáván z pozorování ze Země. Na Zemi zatím při testovacích jízdách v uzavřeném prostoru jezdí samostatně, doprovázen může být ale i jednočlennou nebo dvoučlennou posádkou, s níž se může vydat i na silnice, kde se sám dokáže vyhýbat chodcům nebo cyklistům i samostatně parkovat. V dalším vývoji se pro provoz na Zemi nabízí i doplnění robotu moduly řízení podle programu Stadtpilot, na kterém DLR pracuje společně s TU Braunschweig. Úkolem bude i ověřovat možnost využít pro pohon robomobilu solárních panelů. Automobil -robot v městském provozu I jeho provoz se ověřuje na více místech. TU Braunschweig přichází např. se speciálně vybaveným vozem VW Passat. Vpředu i vzadu má řadu radarových a laserových senzorů, na střeše je laserový skener pro širší sledování okolí. Poslední úpravy vozu a zrovna tak i úpravy světelných semaforů v Braunschweigu, kde zkoušky na několikaproudovém okruhu probíhají, umožňují prostřednictvím systému WLAN automaticky reagovat na každou situaci v provozu. Z upravených semaforů dostává robot také informaci o délce trvání jednotlivých impulzů, navíc poskytují semafory i pokyny k doporučené rychlosti jízdy tak, aby se na další řízené křižovatce projelo plynule na zelenou. Tím se přispívá k šetření pohonných hmot i čistotě ovzduší. Automaticky probíhají u vozu i všechny další funkce, jako je rozjezd, brzdění, vyhýbání se překážkám nebo udržování vzdálenosti. Pozici vozidla určuje systém GPS, jemu po stranách vozu pomáhají boční laserové skenery. Pro automatickou funkci řízení není nutný volant, řízená náprava je ovládána elektronicky. Vyvinutý už byl i systém pro přivolání vozidla mobilem, stačí si jen přisednout, zadat cíl cesty a vozidlo pokračuje v další jízdě samostatně. Spolehlivost výkonové elektroniky u elektromobilu Na kvalitním elektrickém propojení závisí u elektromobilu i funkce elektronických modulů, včetně těch, které jsou používány u výkonových elektronických měničů u pohonné jednotky elektromobilu. Uvolnění libovolného spoje za náročného provozu vozidla s vystavěním chvění a otřesům může způsobit selhání celého elektropohonu. Pro spojení modulů se tu volí proto robustní drátový nebo páskový spoj podle technologie z úkolu „Robustheit für Bonds in E-Fahrzeugen“, řešeného konsorciem pod vedením AUDI AG. Fraunhofer Institut IZM navrhuje postup, kdy měděný nebo i hliníkový můstek pro napojení na plošku elektronického modulu se navařuje oscilační variantou laserového mikrosvařování. Při tomto způsobu se zóna, na kterou proces svařování působí, rozšiřuje. Tím se dosahuje větší pevnosti spoje, než pokud by svařování proběhlo bez oscilace a proces je i méně náročný na přípravu svarových ploch. /jš/
