Rovných 20 let už má za sebou Ford Focus patřící mezi vozy nižší střední třídy. A jeho účinkování poté, co skončila éra modelu Escort, bylo nadmíru úspěšné. Do vínku získal velice vážený titul Automobil roku 1999 a jeho popularita pokračovala i u jeho dvou dalších generací. Šéfové Fordu tajně doufali, že i aktuální čtvrtá generace Focusu, která už je nyní na trhu, by mohla mít ambice stát se Automobilem roku 2019 v ČR. A ono to opravdu klaplo. Je logické, že u čtvrté generace bylo třeba přijít s něčím výrazně novým. To začalo přepracovanou, ještě tužší platformou C2 a dál se tato cesta projevila v oblasti designu, kde je třeba se zmínit o protažené kapotě a kde na svět přišla také svažující se střecha nebo rozšířené podběhy kol. Když bychom ještě připočetli další úpravy, pak vše dohromady dává vozu nejen moderní projev, ale například klesl také koeficient odporu vzduchu CX z původních 0,3 na 0,273. Délka vozu narostla o 2 cm na 4,38 m, zvětšil se i rozvor náprav na 2,70 (+ 5 cm). Kabina kompaktu je nyní nejen vzdušnější, ale použitím měkkých materiálů a vkusné dekorace má vyšší kvalitu nežli dosud. K těm vylepšením patří také lepší přehled řidiče i spolujezdce, když palubní deska vozu je uspořádána tak, že není zahlcena ovladači. Snadno dosažitelný 8″ displej umístěný uprostřed hbitě reaguje na vyhledávání potřebných údajů. Nárůst prostoru v kabině je citelný nejen v její zadní části, kde zvětšený rozchod kol a nízký střední tunel vytváří více místa pro nohy cestujících. Mezera pro kolena vychází v průměru na 25 cm. Z nárůstu základních rozměrů vozu nic nezískal zavazadelník, který se musí spokojit s objemem 341 l, ale při sklopení opěradel zadních sedadel se jeho objem zvětší na 1 354 l. Nový Focus zase poněkud vylepšil technickou výbavu, kam patří v první řadě možnosti jeho pohonu. Ford nyní nabízí dva tříválce EcoBoost o objemu 1,0 l s výkony 74, resp. 92 kW a další dva tříválce Eco Boost s objemem 1,5 l, které posunují jejich výkon až na 110, resp. 134 kW. I v dnešní, pro naftové motory nepříjemné situaci u Fordu na jejich uplatnění nezapomněli. Je ovšem třeba dodat, že tyto motory EcoBlue plní přísnou ekologickou normu Euro 6d-Temp, takže by mělo být na dobu neurčitou vystaráno. Tyto naftové motory jsou dva s objemem 1,5 l a disponují výkony 70, resp. 88 kW; u motoru s objemem 2,0 l je udáván výkon 110 kW. Novinkou u Fordu je systém, který za určitých příznivých okolností vyřadí jeden z válců z provozu, který svojí funkci začne opět plnit, když příznivé okolnosti pominou. K motorům jsou přiřazeny také převodovky, které u Focusu tvoří šestistupňová převodovka manuální a osmistupňový automat s kapalinovým měničem točivého momentu. Je tedy z čeho vybírat. Námi testovaný Ford Focus v provedení ST-Line se v modelové řadě reprezentuje jako vůz sportovního charakteru. A opravdu v této roli nezklamal. Jako zástupce poněkud restaurovaného litrového tříválcového motoru o výkonu 92 kW a s vyváženým setrvačníkem tlumícím vibrace se opravdu choval až nápadně klidně a vozu s pohotovostní hmotností 1 369 kg dodával dynamiku na sportovní úrovni. Rozjezd z klidu na stovku zvládl za 10,0 s a automobilka uvádí nejvyšší rychlost 200 km/h. Spotřeba tohoto motoru, který jako i ostatní hnací agregáty v modelu Focus splňuje samozřejmě normu škodlivin ve výfuku Euro 6d, byla měřena za podmínek nového testovacího cyklu WLTP. Podle něho motor spotřeboval 4,8 l / 100 km (→ 108 g CO2/km). Spotřeba našeho vozu se dostala na hodnotu 5,4 l / 100 km. Co se týká kvality jízdy s tímto vozem, jeho podvozek se i přes často ne příliš povedenou asfaltovou vozovku nenechá vyvést z míry. Zvládá i hrubé nerovnosti a i dlouhé vlny mají ve voze jenom mírné dozvuky. Verze ST-Line má tvrdší tlumiče a světlou výšku karoserie o 10 mm nižší.
