Současný trh je ovládán několika silnými subjekty. Tyto obchodní společnosti mají výhody, proti nimž menší dodavatelé hledají zbraně jen těžko. Menší výrobci jsou nuceni pružně reagovat na požadavky svých zákazníků, aby tak vyvážili dominantní postavení silnější konkurence na trhu. Tím naléhavěji si kladou otázky po efektivní organizaci zpracování a realizace obchodních případů ve výrobě.
DVĚ SKUPINY VÝROBCŮ A DVA POHLEDY NA ŘÍZENÍ OBCHODNÍHO PŘÍPADU Problematiku řízení obchodního případu při jeho realizaci lze rozdělit na dva případy podle typu podniku. Do první skupiny patří výrobci, kteří dodávají na trh typové produkty s menší či větší opakovatelností. Mají pro ně zpracovanou technickou dokumentaci a v okamžiku poptávky mohou reagovat rozplánováním typových výrobků v požadované skladbě sortimentu. Druhá skupina zahrnuje podniky s typicky zakázkovou a neopakovanou výrobou, při níž hraje důležitou roli předvýrobní etapa. Zákazník poptává produkty, pro něž dodavatel nemá předem danou specifikaci. Dodavatel tak nemá možnost v předstihu před vlastní výrobou vyřešit konstrukční a technologický model svých výrobků, přičemž konstrukční a technologické práce jsou zahrnuty do ceny celé zakázky. Vzniká zde rovněž problém se zajištěním materiálových vstupů. Materiál je často nutné objednat již ve fázi, kdy nejsou k dispozici jeho konstrukční rozpisky pro poptávané výrobky. Je tudíž nutná jistá improvizace, při níž hrají roli intuitivní způsoby rozhodování. Typické problémy vyžadující řešení Nejčastěji kladené otázky na výrobní zajištění obchodního případu jsou tyto: » jak rychle ověřit, zda umíme dodat zákazníkovi specifický výrobek včas » jak jednoduše zjistit, které zakázky mají ohrožený termín » jaká je skutečná ziskovost výrobních zakázek » jak plánovat využití lidských zdrojů » jak snížit vysokou míru prostředků vázaných v zásobách » jak se vypořádat se změnami zadání ze strany zákazníka
ODPOVĚDI PRO OPAKOVANOU VÝROBU První otázka trápí spíše výrobce druhé skupiny. Má-li podnik zajištěný odbyt pro zakázkovou opakovanou výrobu, je problém včasného zajištění dodávek zákazníkovi spojen s metodami výrobního plánování. Jde o schopnost stanovit kapacitně průchodný termín odvedení výrobku z výrobního procesu. Výrobce musí mít pro daný účel k dispozici dostatečně dynamický plánovací systém, který je schopen rozvrhovat produkci do omezených kapacit daných reálnou průtočností výrobního systému. Dynamické plánování musí být natolik pružné, aby bez vážných prodlev dokázalo promítnout veškeré změny požadavků na straně odbytu do plánu výroby, a to v reálném čase. Tomuto požadavku plně vyhovuje plánování výroby postavené na konceptu MSO – Modelování, Simulace, Optimalizace v systému AROP. Problém ohrožených termínů realizace zakázek lze řešit v případě, že výrobce zná budoucí průběh výroby v závislosti na okamžitém stavu výrobního procesu. Zde opět narážíme na schopnosti plánovacího systému. Většina dodávaných počítačových programů rozvrhuje výrobu na základě plánovačem zadaných termínů odvedení. Jejich algoritmy provádějí zpětný a někdy také dopředný výpočet termínů výroby komponent zakázky. Zde se ohrožení termínu projeví tím, že se zakázku nepodaří zaplánovat v reálném čase. Tato informace nedává potřebnou znalost k tomu, aby plánovač mohl uskutečnit smysluplný zásah do termínového rozložení plánovacího modelu. Naopak plánovací systém využívající metodu MSO efektivně a zcela přirozeně stanoví nové průchodné termíny výrobních požadavků, přičemž automaticky avizuje i kvantifikuje budoucí skluzy a dává uživateli k dispozici optimalizační nástroje pro jejich řešení. Znalost ziskovosti výrobce souvisí se systémem kalkulací, jakých ve svém podniku využívá. Běžně se počítají a archivují jednicové kalkulace výrobků, z nichž se následně stanovuje hodnota výrobních příkazů v zakázce a rozpracované výrobě. Problém nastává v okamžiku, kdy dochází k častým změnám cen materiálu a ostatních zdrojů. I když se jednicové kalkulace přepočítávají v kratších periodách než je obvyklé, vždy hrozí, že nebudou v daném čase odpovídat skutečnosti. Pro objektivní plánování nákladů zakázek je proto nutné mít k dispozici systém plánování výroby s dynamickým systémem nákladových funkcí. Dynamické kalkulace se uplatňují na výrobní dávky postupně v čase tak, jak jednotlivé příkazy vstupují do realizace. Dynamické plánování navíc automaticky v reálném čase přepočítává náklady výrobních zakázek v závislosti na každé změně těchto příkazů a dává průběžný přehled o vývoji ziskovosti zakázek. Plánování lidských zdrojů je složitý problém. Jeho zvládnutí záleží na zvoleném systému, který by měl podporovat plánování kapacit obsluhy pracovišť a jejich simulaci. Vysoká míra vázaných prostředků v zásobách může mít více důvodů. Vedle nutnosti přizpůsobovat se nevýhodným dodacím podmínkám při nákupu materiálu zde hrají vysokou roli plánovací modely nákupu. Minimální zásoby zabezpečuje metoda JIT (plánování nákupu v čase potřeby). Vyžaduje však důsledné uplatnění systému dynamického plánování výroby v dostatečném výhledu plánovacího horizontu tak, aby materiál mohl být automaticky objednán včas a v kontextu dodacích podmínek nejvýhodnějšího dodavatele. Posledním tématem položeným v úvodu je nutná schopnost pružné reakce výrobce na změny požadavků ze strany zákazníka. Takový výrobce se již těžko obejde bez podpory informačního systému, který má ve svém jádru zahrnut systém dynamického plánování výroby do omezených kapacit. Jak je vidět, kvalitní dynamické plánování stojí v pozadí prakticky všech problémů s řízením výroby. Je proto nanejvýše důležité nepodceňovat plánovací schopnosti systému již při jeho výběru a následném zavádění do praxe.
ODPOVĚDI PRO NEOPAKOVANOU VÝROBU Pro neopakovanou zakázkovou výrobu vystupuje do popředí problém objektivity datové základny. Zakázky, jejichž předmětem jsou výrobky s nevyřešenou technickou dokumentací, lze plánovat do omezených kapacit jen obtížně. Jako řešení se nabízí modelování výrobkových vzorů, které alespoň částečně připomínají budoucí výrobek. V případě, že výrobce disponuje systémem dynamického plánování a využívá metodu MSO, lze kdykoliv v reálném čase každou zakázku upřesňovat tak, jak vznikající kusovníky nabíhají do vlastní výroby. Je možné například postupně doplňovat původně použitý vzor o konstrukčně a technologicky vyřešené komponenty zdola nahoru. Využití plánovacího systému pro zakázkovou neopakovanou výrobu samozřejmě vyžaduje ze strany uživatele tvůrčí a erudovaný přístup ke všem nástrojům dynamického plánování. Zakázková neopakovaná výroba je obvykle zatížena vysokou mírou nejistoty a exponovaností technických pracovníků. V takové situaci tito lidé jen těžko nacházejí čas i chuť zabývat se počítačovým modelem plánování výroby v průběhu realizace zakázek. Pokud ovšem výrobce zvládne organizačně začlenit plánovací systém do celé realizace zakázky od jejího počátku, tj. od poptávky až po vlastní dokončení, potom může být mile překvapen přínosy, jakých se při využití pokročilého plánovacího systému dočká.
JAK MOHOU USPĚT MALÉ IT FIRMY V NAŠEM PROSTŘEDÍ Co samotná ARSIQA? Radí výrobním společnostem, jak efektivně řídit výrobu, ale jak si vede sama v dnešní těžké době? ARSIQA po svém znovuzrození v roce 2009 vycházela ze základní premisy: vlastní kvalitní produkt saturovaný kvalitním programátorským týmem. Co scházelo k tomu, aby byla mohla obstát v konkurenčním boji? Všechno ostatní! Kvalitní řízení firmy, marketing a obchodní oddělení, modernizace samotného softwaru. V průběhu uplynulých let došlo k omlazení týmu, což se projevilo na samotném image firmy, na prezentacích a pracovních materiálech, na nových nápadech při vývoji softwaru. I staří pardálové ožili a rádi spojují svoje zkušenosti s novými přístupy a názory mladých profesionálů. Samotný systém AROP prošel mnoha úpravami. Vyvinul se AROPStart, což je odlehčená, uživatelsky zpříjemněná verze určená pro menší firmy s tím, že v případě jejího rozvoje se plynule přechází do plného systému AROP. I samotný systém byl doplněn o mnohé funkcionality, které dále zvyšují kvalitu a rozsah systému nebo zpříjemňují uživatelům jeho ovládání. Rovněž došlo k modernizaci vývojových a programátorských nástrojů. V oblasti řízení se zkvalitnil interní chod firmy, také díky pořízení informačního systému, který vnesl pořádek a systém zejména v oblasti interního řízení firmy, řízení projektů, obchodních aktivit, fakturace apod., čímž se výrazně zefektivnil chod společnosti. V obchodní sféře se vedle vlastních aktivit zaměřila ARSIQA na spolupráci s několika úspěšnými a seriózními partnery a integrovala svůj systém s jejich. V několika případech došlo i ke koordinaci obchodních aktivit. Nemalou péči a pozornost věnuje ARSIQA spolupráci s vysokými školami, a to zejména při výuce studentů v oblasti plánování a řízení výroby. Vedle nesmírného nasazení samotných lidí z ARSIQA a jejich „fanoušků“, by se toto všechno nemohlo uskutečnit bez podpory z grantů poskytovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, operačním programem Podnikání a inovace ve spolupráci s agenturou Czech invest. Je faktem, že to bylo jedním z nejdůležitějších aspektů, kdy firma ARSIQA mohla přikročit k tak důležitým krokům, které mají vliv na budoucnost, na jejím postavení na trhu. Firma by určitě nebyla schopna hradit pouze ze svých prostředků zejména náklady na programátorské kapacity, použité na práce značného rozsahu. Za projekt Vývoj systému AROP získala naše společnost 3. místo ve vyhlášení Podnikatelských projektů roku 2012 v kategorii ICT a strategické služby v říjnu 2013. Toto ocenění je potvrzením správné cesty, kterou se ARSIQA ubírá, a uznání kvality její práce. Nutno zdůraznit, že vize ARSIQA nekončí a již dnes intenzivně pracuje na dalších perspektivních krocích. Získané ocenění je tím správným impulzem.