Nedávno pořádaný dnes už tradiční mnichovský mezinárodní veletrh automatizace a robotiky AUTOMATICA 2016 se oproti minulým letům vyznačoval daleko větší otevřeností vůči postupné realizaci nového směru vývoje společnosti v rámci často citované revoluce Průmysl 4.0. Digitalizace, která je alfou a omegou celého procesu, se tak stává dynamickým motorem současných inovací. A že cesta, kterou se AUTOMATICA vydala, je aktuální, potvrdilo hned i skokové navýšení zájmu o tento veletrh. Vystavovalo 839 firem, výzkumných a jiných společností ze 47 zemí světa, což je oproti minulému ročníku nárůst o 16 %, a počet návštěvníků dosáhl na 45 000, což představuje navýšení dokonce o 30 %. Příznivé období pro robotiku vykazují i statistiky International Federation of Robotics IFR. Za rok 2015 zaznamenávají nárůst obratu v celosvětovém prodeji průmyslových robotů o 8 % a poprvé byla v tomto roce překročena i hranice prodeje jednotlivých robotických jednotek nad 240 000. Obdobně procentuálně se pohyboval trend vývoje automatizace a robotizace i v samotném Německu, kde v tomto oboru došlo k rekordnímu vzestupu obratu v roce 2015 na 12,2 mld. eur (pro letošní rok prognóza VDMA činí 12,5 mld. eur). Bezkonkurenčně stojí Německo v Evropě i s ukazatelem hustoty robotů 292 jednotek na 10 000 pracovníků (Česká republika 66, ale Korea už 500, Japonsko 314). Lze očekávat, že pro lepší postavení Evropy ve vybavenosti roboty bude přínosem dohoda mezi Evropskou komisí a euRobotics AISBL (Association Internationale Sans But Lucratif), nazývaná SPARC, která představuje v současné době nejrozsáhlejší světový program robotiky. S podílem z programu Horizont 2020 v hodnotě 700 mil. eur dosáhne tak fond celkové investice pro evropský průmysl robotiky na 2,8 mld. eur. Globální trh robotiky zahrnuje dnes, podle údajů EU, 22 mld. eur, do roku 2020 se předpokládá jeho nárůst na 60 mld. eur. Tři předchozí průmyslové revoluce byly vyvolány vynálezem parního stroje, objevem elektrického proudu a rozvojem informačních technologií. Jádrem čtvrté revoluce, kde jde o zcela novou filozofii s dopadem na celý chod společnosti, je digitalizace prostředí s anabází obrovského množství dat ať už na úrovni výroby, dodavatelsko-odběratelských či jiných vztahů pro získání přehledu o všech výrobních a logistických procesech v celém výrobním procesu až po fázi dodání produktu odběrateli. Přitom se nevylučuje ani flexibilita výroby, s požadavkem doplnění individuálních zakázek, jak předvádí např. projekt továrny budoucnosti ARENA 1936 stuttgartské univerzity na příkladu efektivní produkce v automobilovém průmyslu. Už i z tak stručného pohledu na čtvrtou průmyslovou revoluci, která je charakterizována jako individualizovaná hromadná výroba, je patrná její závislost na kvalitě a transparentnosti dat. Ve výrobních procesech adekvátně na stavu senzoriky, která snímá potřebná data a předává je řídicímu systému na patřičné úrovni rozhodování. Zvyšuje se podíl inteligentních senzorů s vlastním vyhodnocováním dat, které mohou vedle čistě detekčních nebo procesních dat poskytovat i informace pro monitorování procesů. I když k realizaci všech myšlenek této revoluce, ve stručném pojetí založené na propojení informatiky, senzoriky a robotiky, by mělo dojít až během řady let, možná desítek, samotný veletrh AUTOMATICA 2016 představil na řadě exponátů, a to nejen průmyslových robotů a senzorů, ale i dalších jednotlivých komponent automatizace a řídicích systémů už dnes dobrou přípravu vystavovatelů na nově kladené požadavky. Přesto, zvláště u malých a středních firem vznikají obavy z rozsahu změn, které nová revoluce, či spíše evoluce, přinese. V této fázi příprav je důležitá i poradenská služba, ta dokáže podniky, a právě zvláště ty menší bez vlastních specialistů, na nové úkoly připravit včas. V Německu, kde byla myšlenka konceptu Průmyslu 4.0 představena přibližně před třemi roky a které je také i nejdál pokud jde o osvětu k celému systému, vznikají také poradenská podpůrná střediska. Zvláště pro malé a střední firmy mají podstatnou roli v období včasné přípravy na realizaci postupu, případně na dílčí kroky při minimalizaci nabíhajících investic. Jednu z takových poradenských firem představila tak přímo na veletrhu ministryně hospodářství bavorské zemské vlády Ilse Aigner. Zentrum Digitalisierung Bayern bude působit nejen jako poradce, ale prostřednictvím něj bude k dispozici z fondu Zukunftsstrategie Bayern Digital zároveň i reálná podpora při zavádění nových postupů ve výši 2 mld. eur. Podobné středisko, s podílem Fraunhoferova institutu IPA, připravuje i sousední spolková země Badensko-Württembersko, místními považovaná za evropský motor inovací. Do čtyřletého projektu investuje 3,5 mil. eur. Česká republika při podílu průmyslu na HDP 47 % patří k nejprůmyslovějším státům Evropy (nestojí-li vůbec na špici, v Německu tvoří průmysl 40 % HDP) a včasné zachycení požadavků na změny, které při přechodu na nový styl práce zákonitě přicházejí, ať již jde o přizpůsobení k integraci podnikového informačního systému, úpravu výroby a s ní výrobního informačního systému, je záležitostí i konkurenční stability. Obavy z nadměrných počátečních investic, které pociťují zvláště malé a střední podniky, jež ostatně tvoří základ naší ekonomiky, lze částečně rozmělnit možným postupným řešením etap přechodového období. Názorně to představil např. v médiích na příkladu firmy SICK, předního výrobce v oboru senzorové a kamerové techniky, předseda představenstva Dr. Robert Bauer: „V praxi je velkou výzvou přizpůsobení stávajících zařízení a systémů novým podmínkám. Společnost SICK proto klade velký důraz na zpětně kompatibilní koncepty a díky tomu lze produkty SICK používat jak ve stávajících strojích, tak jsou ale zároveň připravené na připojení k vývojově vyšším datovým systémům. Jejich výhodou pak je, že osvědčené systémy nadále pracují, ale postupně je možné využívat i dalších možností.“ K tomu lze jen dodat, že lepší kontrola kvality u budoucích procesů, jištěná senzory, a vyhodnocováním dat v reálném čase, zajistí lepší konkurenceschopnost a postupně i návratnost investic. A nakonec celý postup za různých podmínek může být i jednou z cest pro vytváření individuálních pilotních projektů i téma pro ověření postupu u uvažovaných společných laboratoří průmyslu s ČVUT či na dalších podobných místech, připravovaných v této době jako národní centra kompetence. /jš/
