Zájem o servisní roboty roste ve všech oborech lidské činnosti. Na letošním veletrhu Automatica (3. až 6. června, Mnichov) je jejich ukázkám věnován dokonce celý pavilon A4. Statistiky o počtech servisních robotů ve světě se různí, už i tím, zda zahrnují jen profesionální servisní roboty nebo třeba i roboty pro domácí užití. Údaje Mezinárodní federace robotiky uváděly tak na světě k roku 2012 celkem 112 000 profesionálních servisních robotů a pro léta 2012 až 2015 jejich nárůst přibližně o dalších 94 000. K tradičním oblastem použití v průmyslových oborech výrazně přibývá počet servisních robotů v medicíně, zvláště pak v oblasti chirurgie, v zemědělství i dopravě. Roste zájem o roboty pro stavební a demoliční systémy, systémy údržby a čištění a narůstá i potřeba robotů pro bezpečnostní a záchranářské práce, včetně i tak rozsáhlých kompletů jako jsou např. bezpilotní pozorovací letadla, podmořské manipulační roboty nebo i robotické ponorky. Kolem 30 % všech servisních profesionálních robotů obhospodařuje armáda. V nastávajících letech chce EU klást ve vědeckém a inovačním programu Horizont 2020 důraz na oblast rozvoje civilní robotiky a zvláště pak na rozvoj servisních robotů s komunikativní schopností s člověkem. Tento záměr je důležitý i pro uplatnění robotů u malých a středních podniků, kde těsně navazuje na program EU-SME (Small and Medium-sized Enterprise) pro podporu jejich konkurenceschopnosti zavedením vyššího stupně automatizace výroby. Tady však roboty na rozdíl od aplikací v sériové výrobě musí být daleko flexibilnější a jejich obsluha nesmí být náročná. Robot musí být rychle přestavitelný pro různé pracovní operace a případně i snadno přemístitelný k různým výrobním strojům. Čas na vlastní přestavění robotu musí být natolik krátký, aby jeho nasazení bylo vůbec ekonomické. Úkolu SME se původně ujaly pod patronací Fraunhofer Institutu IPA přední výrobci robotické techniky ABB, COMAU, Güdel, KUKA a REIS, ale postupně se tato tematika dostala do řešení prakticky všech výrobců průmyslových robotů. Na letošním veletrhu Automatica představí např. IPA v tomto směru z EU projektu PRACE dvouruční mobilní robotický systém pro montážní práce s intuitivním naváděním, průmyslové zpracování obrazu pro využití u servisních robotů, z úkolu CoWeldRob využití standardního kloubového robotu v roli asistenta pro svařování při jednoduchém programování, montážní kooperační pracoviště s lehkým kloubovým robotem a mezi dalšími i modulární robotický systém pro úklid kanceláří včetně mytí podlahy a vysypávání košů. Vývoj servisního robotu, na nějž se kladou ty nejvyšší požadavky, je časově i finančně náročný. Názorně je to patrné na více než už 10 let trvajícím vývoji servisního a posléze asistenčního robotu Rollin Justin z Německého centra pro letectví a kosmonautiku DLR. Původním cílem bylo využít jej jen pro kosmické mise, ale už od počátku vývoje se ukazovalo, že stejně dobře může sloužit také u daleko prozaičtějších úkolů, např. pro manipulaci s menšími paletami nebo na kooperačním pracovišti. A navíc je jeho pomoc vítaná i při asistenci u zdravotně postižených osob. V roce 2009 se představil v počáteční dvouruční verzi na mobilním podvozku na čtyřech rolnách. Tato varianta s výbavou stereokamerou, inerciálním senzorem a systémem laserového světelného řezu se postupně propracovávala při využití prvků ze stavby lehkého kloubového robotu a s úchopovým systémem podoby čtyřprsté ruky. Každý prst má čtyři klouby po třech stupních volnosti, stisk jednoho prstu odpovídá síle 30 N. Podle jemnosti manipulace se nastavuje i citlivost dlaně. Horní část robotu má tak celkem 43 stupňů volnosti (5 trup, 2× 7 ramena, 2× 12 čtyřprstá chapadla). V posledních letech se také už zároveň intenzivně pracuje na vývoji dvouručního a zároveň i dvounohého robotu. Každá jeho noha má dalších 6 stupňů volnosti. Vzorek, který bude na veletrhu vystaven i letos, ukazuje řadu funkcí skutečně obdobných činnosti člověka. Robot umí chodit i do schodů, různé drobné překážky dokáže přelézat, aniž by bylo nutné je obcházet. Zatím co do schopností je Rollin Justin ve svém oboru nejdokonalejším robotem. Ale i v samotném Německu není jediným typem dvounohého robotu. V různém stadiu vývoje jsou i roboty Johnnie a Lola na Technické univerzitě v Mnichově. Vzájemná výměna zkušeností z vývoje všech těchto tří robotů je tu jistě k prospěchu věci. Na každém z nich se ověřují i různé specifické funkce, např. robot Lola je zaměřen na dosažení co nejvyšší rychlosti chůze a tomu je přizpůsoben jak kloubový systém mechanismů nohy, tak i speciální konstrukce chodidel. Lola dosahuje tak už dnes mezi humanoidními roboty nejvyšší rychlosti chůze 5 km/h. /jš/