V polovině století se bude v jaderných blocích
vyrábět více než třetina elektřiny. První
australská jaderná elektrárna dodá proud
do sítě už za 10, nejpozději za 15 let. Během
první poloviny století vyroste na nejmenším
kontinentu 25 reaktorů, které budou vyrábět
více než třetinu australského proudu.
S odvoláním na právě zveřejněnou zprávu
australského premiéra Johna Howarda to
oznámila informační síť NucNet.
Jadernou energii označuje dokument za dnes
nejlevnější nízkoemisní technologii vhodnou
pro základní, tedy celodenní zatížení. Může
proto sehrát velice významnou roli v budoucím
energetickém mixu. Zastavit růst nebo dokonce
snížit emise skleníkových plynů lze nejlépe
díky investicím do jaderné energetiky, konstatuje
zpráva.
Poznamenává rovněž, že země už vytipovala
několik oblastí, kde by mohla vzniknout úložiště
nízkoaktivního, která bude muset vybudovat
v každém případě, i vysoce aktivního odpadu.
V cílovém roce 2050 však konečné úložiště
ještě nebude potřebovat. Současně pokračuje
vývoj solárních technologií, pro které jsou
v Austrálii obzvlášť výhodné podmínky.
Austrálie má největší těžitelné zásoby uranu
na světě. Při ceně 130 dolarů za jeden kilogram
činí 1,143 mil. t, tedy čtvrtinu světových. Na
dalších místech figurují Kazachstán (17 procent)
a Kanada (9 procent). Roční spotřeba
jaderných elektráren činí dnes 68 000 tun, takže
známé zdroje stačí na 70 let provozu.
Cena uranu od začátku století trvale stoupá.
Ještě v roce 2003 stál kilogram 26 dolarů,
nyní se přiblížil k hranici 100 dolarů za kilogram.
Na ceně elektřiny se náklady na uran
podílejí nejvýše 18 procenty, uvádí Ladislav
Kříž, mluvčí společnosti ČEZ, která provozuje
obě české jaderné elektrárny Temelín
a Dukovany. Pokud by cena uranu stoupla
například na dvojnásobek, zdražilo by se
palivo pro tuzemské reaktory o necelou pětinu.
Elektrárenská firma je navíc nakupuje na
základě mnohaletých kontraktů.
