Aurora Borealis rozšíří polární flotilu

Evropská lodní flotila vybavená plavbám v zamrzajících polárních mořích má velmi pestré složení. Od nejlépe vybaveného německého ledoborce Polarsternu, jenž slouží vědeckým plavbám od roku 1982, až po polskou třístěžňovou plachetnici Oceania. Celkově je do flotily zahrnováno 20 plavidel. Tři jsou postaveny jako ledoborec, další jsou klasifikovány jako ledu odolné. Kromě schopnosti plout v moři pokrytém vrstvou ledu určité tloušťky, je důležitá také výbava pro provádění vědeckých výzkumů a ubytování perzonálu. Výhodou evropské flotily je, že jednotlivá plavidla lze pružně přizpůsobovat určitým úkolům a v rámci celé flotily pak kombinovat specializaci jednotlivých plavidel. Polarstern se považuje za nejdokonalejší plavidlo svého druhu na světě. Je dlouhé 118 m a výtlak má 17 000 t. Nese dvě helikoptéry. Dvouplášťový trup odolává teplotám až -50 oC. Operuje pro německý polární institut Alfreda Wegenera (AWI), obvykle 320 dnů v roce. Komfortně ubytuje 55 vědeckých pracovníků. Dalšími vědeckými ledoborci jsou švédský, 118 m dlouhý Oden, s výtlakem 9500 a ruský Akademik Fedorov. Má délku 141 m a výtlak 16500 t. Využívá se pouze pro vědecké účely a zásobování ruských základen v Antarktidě, zatímco Oden je občas pronajímán pro komerční operace. Připravuje se stavba nového ledoborce Aurora Borealis, jenž by měl být specializován na vrty v mořském dně. Měl by být schopen pracovat celoročně v podmínkách arktických moří jako plovoucí vrtná plošina. Délka 132 m, výtlak 23 000 t a vyztužený dvouplášťový trup by měl umožnit udržet přesnou pozici nad vrtem i v ledovém obklíčení. Na palubě bude ubytováno až 200 osob. Kromě vrtání bude loď schopna působit jako zásobovací plavidlo, a také jako základna například pro výzkum ledu, oceánografii a další vědecké obory. Bude mít k dispozici i dálkově řízená vozidla a autonomní podmořské systémy. Náklady stavby se odhadují na 300 mil. eur. Iniciátorem projektu je Jörn Thiede, ředitel AWI. Kromě unijních finančních zdrojů se předpokládá finanční účast USA, Kanady, Číny a Japonska. Pokud půjde vše podle plánu mohl by ledoborec být uveden do provozu již v roce 2008 nebo 2009. Mezi plavidly se zvýšenou odolností proti ledu je významná francouzská Marion Dufresne, dlouhá 120 m s výtlakem 10 000 t. Slouží hlavně jako zásobovací plavidlo pro francouzské polární základny. Také italská Italica, dlouhá 130 m, ale s výtlakem "jen" 5000 t, bývá najímána pro vědecké účely, ale většinou je užívána jako tanker a zásobovací loď. Specifické vlastnosti má poměrně malé britské plavidlo RRS James Clark Ross, vyznačující se velmi nízkou hladinou hluku, takže umožňuje citlivým podmořským přístrojům pro snímání zvuků pracovat efektivněji. Menší plavidla vybavená k plavbám v polárním ledu mají také Španělsko, Norsko, Finsko a Dánsko.