Nedílnou součástí výrobního procesu se průmyslové roboty stávají v řadě firem prakticky už od počátku jejich vývoje v 60. letech minulého století. Poměrně vysokou úroveň, ať už ve stavbě jednotlivých typů nebo zavádění celých robotizovaných systémů, mělo i tehdejší Československo a nás může proto těšit, že při statistickém údaji hustoty nasazení robotů na 10 000 výrobních pracovníků se Česká republika i Slovensko poprvé od nového státoprávního uspořádání dostaly v tomto ukazateli letos už nad pomyslný světový průměr 66 jednotek. Prognózy do roku 2020, porůznu publikované ve špičkových zahraničních médiích, jako je např. vědecký časopis Nature, vidí naši společnost i nadále stále více propojenou se světem robotů a komplexní automatizace. A to nejen v průmyslu, ale i v dalších oborech včetně zdravotnictví nebo asistenčních robotů, kde se očekává už jejich větší přesun od laboratorního zaměření k praktickému užití. Mnichovský veletrh AUTOMATICA, veletrh automatizace a mechatroniky, se tak stává vždy po dvou letech jakousi reklamní výlohou, jak se takové prognózy daří naplňovat. Letos se uskuteční 21. až 24. června a základní data k němu přinesl TT už v minulém čísle. Co můžeme očekávat od letošního ročníku lze rámcově spatřit ve větší flexibilitě robotů, jejich modulové stavbě s provázaností na strategii kooperačních pracovišť, nárůstu vlastní inteligence jak jednotlivých prvků při řízení a kontrole výroby, tak i systémů strojového vidění a komponent a systémů zaručujících bezpečnost pracovišť, což ostatně patří v současné době i k hlavním úkolům vývoje robotů. Stačí si jen uvědomit, že ještě nedávno se pracoviště s průmyslovými roboty chápala jako přísně uzavřená, kam při práci nesmí vkročit lidská noha. Tak jak se vyvíjel projekt EU, zaměřený na podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků zaváděním vyššího stupně automatizace výroby, kde na rozdíl od sériové výroby byla požadavkem daleko větší flexibilita robotů, tak se postupně začala vyvíjet i pracoviště, kde robot přímo s člověkem kooperuje. Tomu pak odpovídal i vývoj bezpečnostních systémů, které by vyloučily nebezpečný vzájemný střet, a ukázalo se, že stejnou myšlenku využití robotů v kooperaci s člověkem je možné akceptovat nejen pro menší provozy malých a středních firem, ale i pro robotizovaná pracoviště obecně. A od toho byl už jen krůček, který vedl k úvahám obdobných otevřených větších robotizovaných celků, robotizovaných provozů a posléze dnes obecně k programu Průmysl 4.0. Tak se tento směr prolínání potřeby, výroby a digitalizovaných sítí nazývá v zemi našeho souseda, který vykazuje i hlavní iniciativu jak při řešení jeho technických úskalí, tak i programů standardizace. Žijeme v období považovaném za počátek vývoje příštích 10 až 20 let, zaměřených zvláště na otázky spojené s bezpečností a vytvářením společných závěrečných standardů. Dílčích návrhů je povícero, např. projekt s názvem Sim4Save inteligentního monitorovacího systému z Fraunhoferova institutu IDTM nebo projekt kamerového snímání ViERforES z Fraunhoferova institutu IFF. Průmysl 4.0 představuje budoucí období inteligentních továren, které díky nové generaci bezdrátově navzájem komunikujících automatizovaných řídicích systémů samy kontrolují všechny součásti výrobního procesu. Základem takové činnosti budou kyberneticko- -fyzikální systémy (CPS) na bázi programové výbavy, senzorů, procesorů a komunikačních technologií. Každý výrobek v sobě ponese digitální informaci, která mu umožní propojení se svým okolím. Pomocí standardních komunikačních protokolů pak budou CPS schopné i vzájemných reakcí. Postupně během 10 až 20 let by tak mělo dojít k digitálnímu propojení nejen všech prvků výrobního řetězce, ale i dodavatelsko-spotřebitelských vazeb. IPA chce na veletrhu ale ukázat i na pokračování už funkčního systému prototypu oborové inteligentní továrny v projektu Flexible Fabrik für das Auto der Zukunft, v projektu ARENA 2036 (Active Research Environment for the Next Generation of Automobiles), provozovaného ve výzkumném kampusu stuttgartské univerzity. Údaj 2036 má připomínat 150. výročí výroby automobilu, ke kterému se vztahují i postupy, respektující vedle sériové výroby i požadavky individuálního zákazníka. Na projektu se podílí vedle Univerzity Stuttgart ještě Deutsche Zentrum für Luft- und Raumfahrt, Deutsche Institute für Textil- und Faserforschung, Fraunhofer Gesellschaft a podniky Daimler, Bosch, BASF, Artur Bär Maschinenbau, DYNAmore a zcela nově Hewlett Packard Enterprise. Z těchto společností se práce na projektu trvale zúčastňuje přibližně stovka vědecko-výzkumných pracovníků. Hodnotí se tu např. nejefektivnější materiály, včetně vláknových kompozit, lehkých kovů a vysokopevnostní oceli, modulová stavba vozu, různé druhy pohonu včetně hybridních a obdobně se bude postupovat u elektrické výbavy a návrhu multifunkčních senzorů. Na stuttgartské univerzitě má být v rámci Vaihinger Campusu vytvořena i reálná představa továrny budoucnosti, kde by se poznatky z vývojových fází projektu měly vzápětí promítat do praktického řešení. A na Vysoké škole v Reutlingenu bylo letos 9. března péčí institutů IPA a IAO otevřeno poradenské středisko pro existenci chytré továrny i malým a středním firmám. Pro budoucí stavitele chytrých továren mohou být zajímavé rovněž informace z doprovodného přednáškového programu veletrhu. Ten organizuje skupina Konradin Mediengruppe v hale A5 formou přednášek a pódiových diskusí. Vedle témat ze servisní robotiky nebo kooperace člověk-robot je pátek 24. června, poslední den veletrhu, vyhrazen právě jen programu Průmysl 4.0, a to v přednáškách, které vycházejí z praktických aplikací: » Od digitální výroby k tisku 3D – KPMG » Průmysl 4.0 ve strojírenství – TRUMPF » Obchod a výroba na příkladu z aplikačního centra – TRUMPF » Internet potřeby a průmysl, od technologie po byznys – IBM » Smart Factory v praxi – Festo » Smart MRK – dynamická a bezpečnostní senzorika – Pilz GmbH Veletrh AUTOMATICA 2016 netvoří samozřejmě jen program Průmysl 4.0. Své místo tu má i automatizace a efektivita výrobních a obslužných procesů, jednotlivých prvků i celých systémů, a to často v živých ukázkách, celá šíře automatizace v nejrůznějších odvětvích, včetně medicíny. Více informací je možné získat na www.automatica-munich.com, případně u brněnské s. r. o. Expo-Consult+Service – www.expocs.cz, která Mnichovské veletrhy v České republice zastupuje. /šm/
