Astronomové nahlédli do budoucnosti Země

Přední astronomové objevili vzdálenou planetu, obíhající kolem hvězdy, která se blíži ke konci svého života. To nabízí možnost sledovat pravděpodobný osud i naší planety Země. Hvězda V 391 Pegasi se nachází v souhvězdí Pegasa a je 10 miliard roků stará. Planeta V 391 b, pojmenovaná po své hvězdě, je jedna z nejstarších, jaká kdy byla objevena. Její objev byl v podstatě náhodný. Všeobecně se předpokládá, že asi 5 % hvězd obíhají planety. Ale prvotním cílem studia hvězdy V 391 Pegasi bylo studium periodicity vyzařování světla. Pulzování světla s intervalem několika minut mělo astronomům poskytnout informace o struktuře hvězdy. Vědci ale s překvapením došli k názoru, že nepravidelnost v jasu hvězdy by mohla být způsobena obíhající planetou. Aby vyloučili omyl, pozorovali hvězdu 7 roků, než si ověřili, že nepravidelnosti jsou skutečně způsobeny planetou, která nějak přežila fázi rudého obra u své mateřské hvězdy. Když hvězda spálí vodíkové palivo, projde obrovskou expanzí, při níž se její objem zvětší několikmilonkrát a její vnější obal vzplane v heliovém záblesku. Během této fáze rudého obra bývají většinou obíhající planety pohlceny. Na objevu je vzrušující zjištění, že v planetárním systému mohou planety přežít fázi heliového záblesku mateřské hvězdy, komentuje objev profesor Stewe Kavaler ze Státní univerzity v Iově, jeden z autorů objevu. Zvláštní zájem vzbudila okolnost, že před expanzí mateřské hvězdy ji planeta obíhala přibližně ve stejné vzdálenosti, jako naše Země obíhá Slunce. K otázce, zda naše Země přežije, až zhruba za 5 miliard roků spálí Slunce palivo a stane se z něho rudý obr, vědci uvádějí, že pozorovaná planeta je větší než Jupiter. Planeta velikosti Země je zranitelnější. Dá se předpokládat, že planety Merkur a Venuše v obálce Slunce zaniknou, a pravděpodobně přežije Mars. Osud Země je na rozhraní. Mohla by přežít, ale není to jisté. Zkoumání pulzujících hvězd a ještě starších kompaktních bílých trpaslíků přináší mnoho nových poznatků. Je cestou k poznání, jak vývoj hvězd působí na architekturu planetárních systémů. Studium těchto jevů má velký přínos pro porozumění nejen našemu planetárnímu systému, ale i systémům v okolí naší galaxie. /šmí/