Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší astronomické literatuře bývá jmenována jako „vírová“. To je velmi přiléhavé a jistě hezčí, než strohá katalogová označení M51 či NGC 5194 a NGC 5195. Ve skutečnosti totiž sestává ze dvou vzájemně interagujících galaxií, proto také ta dvě různá označení v katalogu NGC. Objevil ji 13. října 1773 Charles Messier a přiřadil jí ve svém katalogu číslo 51. Na obloze ji nalezneme v souhvězdí Honicích psů, astronomové ovšem k jejímu vyhledání používají spíše hvězdy hvězdného seskupení, které obecně nazýváme Velký vůz. Druhou z páru objevil 21. března 1781 Messierův přítel Pierre Méchanin. O tom, že je to skutečně kráska, se můžeme přesvědčit nejen na snímcích pořízených kosmickými teleskopy, ale i na fotografii Petera Juristy ze Slovenska. A vůbec nic jí na kráse neubírá ani fakt, že má „v pase“ nějakých 60 000 světelných let napříč. Její krásně vyvinutá spirální ramena jsou úchvatným pohledem snad pro každého milovníka oblohy. Astronomové předpokládají, že za to může právě interakce s druhou galaxií. O tom, že toto vzájemné působení vyvolalo opravdu dramatické změny v obou galaxiích, svědčí jejich pozorování v různých oborech spektra. Bylo zde nalezeno neobvykle velké množství svítivých rentgenových zdrojů, nejspíše binárních soustav neutronových hvězd a černých děr, což naznačuje, že tento kosmický vír prošel intenzivním překotným obdobím vznikání hvězd a též výbuchů supernov. Aktivitu vykazují i jádra obou galaxií. Okolní plyn již pouze dokresluje působivou scenerii. Galaxie je dominantním členem malé skupiny galaxií, do které patří například i další známá galaxie M63 z Honících psů. Spirální strukturu galaxie M51, vzdálené od nás podle posledních odhadů 31 mil. světelných let, zaznamenal jako první na jaře 1845 William Parsons (3. hrabě z Rosse), irsko-anglický šlechtic a astronom. V roce 1845 si vybudoval v Parsonstownu největší světový teleskop o průměru 180 cm, který až do konce 19. století zůstal nepřekonán. S jeho použitím objevil a katalogizoval mnoho dalších galaxií. Na snímku Petera Juristy však nenalezneme pouze tyto dvě nejjasnější galaxie. Zorné pole se nachází vysoko nad galaktickým rovníkem a tak je velmi vhodné ke studiu vzdálených galaxií, neboť zde neruší hvězdy a prach soustředěný v okolí spirálních ramen naší vlastní Galaxie. Nesmíme se tak divit, že velké množství „hvězd“ zobrazených na snímku jsou ve skutečnosti další vzdálené hvězdné ostrovy, další galaxie. /čaú/
