Dokazují to rozbory sedimentů
oblasti Špicberků. Ve vzorcích se
nacházejí fosílie tropického planktonu
a listů, typických pro současnou
subtropickou flóru. Vzorky
pochází z vrstev, které se tvořily
v době tepelného maxima paleocenu-
eocenu (PETM) zhruba před 55
miliony roků.
Teploty na souostroví Svalbard,
které leží vysoko nad polárním kruhem,
dosahovaly tehdy kolem 25
C. V jádrech vytažených z vrtů na
Špicberku, největším ostrově souostroví,
se nacházejí sedimenty za
souvislé období od 65 do 33 milionů
roků před současností. Je to období
velmi významné pro výzkum klimatických
změn. Během tohoto období
se totiž skleníkové podmínky měnily
na ledové podmínky.
„Poznání prostředí minulých skleníkových
epizod je klíčová informace
pro bádání o potenciálních efektech
probíhajících klimatických změn“,
vyvětluje dr. Ian Harding z University
of Southampton School of
Ocean and Earth Science. Expedice,
která přinesla tyto výsledky, je částí
projektu výzkumu paleo-arktického
klimatu a prostředí (pACE). Projekt
sponzoruje světová síť univerzit
(WUN) Pracuje na něm 18 vědců
a devět graduovaných studentů ze 17
univerzit z Evropy, Severní Ameriky,
jihovýchodní Asie a Austrálie.
V této souvislosti Harding velmi
oceňuje součinnost expertů z různých
vědních oborů přímo na místě vrtů.
Je možno srovnávat a interpretovat
výsledky pozorování s poznatky získanými
v jiných expedicích v jiných
geografických oblastech a v různých
geologických obdobích. Taková spolupráce
je možná jen v mezinárodních
skupinách expertů. Velmi cenné
jsou zkušenosti z takového výzkumu
pro studenty zapojené do pracovních
týmů.
Předpokládá se, že projekt pACE
napomůže vzniku velkého mezinárodního
vícedisciplinárního programu
výzkumu budoucnosti, zejména
v Arktidě. Pokouší se o to mnoho
organizací. Ale zatím nejsou zdroje
pro finanční podporu společného
mezinárodního bádání v této
záležitosti, konstatuje David Pilsbury,
vedoucí pracovník WUN. Záměrem
je nejen vlastní výzkum, ale i výchova
vědeckého dorostu se schopností
překračovat hranice jednotlivých
disciplin, což dosud omezuje komplexní
využití poznatků získávaných
o Zemi. Badatelé zapojení do projektu
pACE hodlají šířeji rozvinout
výzkum vegetace, oceánů, klimatu
a atmosféry v Arktidě v průběhu
minulých klimatických změn.
