V dnešní době je velká poptávka po materiálech z obnovitelných zdrojů. Řadí se mezi ně i houby, na které můžeme narazit někde na zahradě nebo v lese. Potvrzují to nanoinženýři z Purdueho univerzity, kteří vyrobili elektrody z houby zvané bělochoroš jabloňový (odborně Aurantiporus fissilis). Bělochoroše rostou na dřevu listnatých stromů, jako jsou například jabloně, buky, duby nebo jasany. Nejsou sice jedlé, to ale nanoinženýrům nevadilo. Podle badatelů není současný stav nabíjitelných lithium-iontových baterií příliš uspokojivý. Nároky na elektřinu pro rozmanitá zařízení narůstají a baterie s nimi musejí držet krok. Proto je velice žádoucí hledat nové materiály, které by zlepšily parametry lithium-iontových baterií. Baterie, jak známo, mají dvě elektrody – anodu a katodu. Ve většině dnešních lithium- iontových baterií jsou anody vyrobené z grafitu. Kapalný elektrolyt takových baterií obsahuje lithiové ionty. Nanoinženýři použili k výrobě anody uhlíková vlákna z bělochoroše a následně je ještě vylepšili nanočásticemi z oxidu kobaltu. S tímhle hybridním designem nakonec vytvořili anody, které jsou znatelně lepší, nežli anody z grafitu. Ve schopnosti uskladnit elektřinu je předčí asi 1,5krát. Právě používání uhlíkových vláken k výrobě anod je jednou z cest, kterými se dnes inženýři snaží vylepšit lithium- -iontové baterie. Potíž je v tom, že postupy pro získání potřebných uhlíkových vláken většinou zahrnují spoustu chemie a bývají nákladné. Použití bělochorošů, které rostou na rozkládajícím se dřevu, by mohlo takové procesy nahradit. Uhlíková vlákna vyrobená z bělochorošů mají totiž velice zajímavé vlastnosti, které je pro podobné využití předurčují. Porovnání různých druhů hub navíc ukázalo, že právě bělochoroše obsahují obzvláště velké množství vláken vhodných ke zpracování. Uhlíková vlákna získaná z bělochorošů se zpracovávají za vysoké teploty a v argonové atmosféře pyrolýzou. Výsledkem této procedury pak je materiál z čistého uhlíku, který má ale tvar původních vláken z bělochoroše.
