Britská vláda odsouhlasila projekt nové jaderné elektrárny Hinkley Point C. Postaví ji francouzská elektrárenská společnost EdF s pomocí čínské státní firmy China General Nuclear (CGN). Souhlas s projektem za 18 mld. liber (cca 572 mld. Kč) je ovšem podmíněn novými ustanoveními. Ty mj. umožní kabinetu premiérky Therese Mayové vládní intervenci v případě prodeje kontrolního podílu EdF v elektrárně. Podle ministra pro podnikání a energetiku Grega Clarka: „Vláda zavede sérii opatření k posílení bezpečnosti a zajistí, aby Hinkley Point C nemohl bez jejího souhlasu změnit majitele." Britský kabinet zároveň deklaroval, že hodlá prohloubit kontrolu i nad dalšími dohodami o zahraničních investicích do ostrovní jaderné energetiky a do klíčové infrastruktury. Manažéři EdF a CGN potvrzení projektu uvítali. Podle generálního ředitele EdF Jeana-Bernarda Lévyho souhlas s „výstavbou Hinkley Point C znamená opětovné nastartování jaderné energetiky v Evropě.“ Rozporuplná historie Jak známo, projekt byl prvně prezentován už v roce 2007. Několikrát se mezitím ocitl u ledu. Na vině nebyl pouze vývoj evropské energetiky, ale i důsledky katastrofy JE Fukušima a hlavně složitosti s financováním díla. Rozporuplnou diskusi mezi politiky, investory a kapitány průmyslu vyvolal zejména tzv. Contract for Difference (CfD), tedy doplácení rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a cenou nezbytnou k zajištění návratnosti investice. Podle kritiků projektu Hinkley Point C představovalo CfD příliš drahé řešení. Po poslední dohodě EdF a CGN (která do projektu vloží 6 mld. liber a získá cca třetinový podíl) by už nic nemělo bránit zahájení výstavby. To oceňují i britské firmy a odborářští bossové: zrod Hinkley Point C totiž garantuje na 25 000 nových pracovních míst. Zavrhnou Britové uhlí? Už vláda premiéra Davida Camerona plánovala, že nejpozději do roku 2022 postupně odstaví všechny uhelné elektrárny, aby země dosáhla svých cílů v omezování emisí. Měly být nahrazeny jadernými elektrárnami a energií z alternativních zdrojů. Přitom spotřebu primární energie ve Velké Británii pokrývají z cca 70 % ropa a zemní plyn. Jeho domácí produkce však klesá, a tím rostou nároky na dovoz. Poté, kdy těsná většina voličů rozhodla o odchodu Británie z EU, mj. vyvstala otázka, zda ostrovní ekonomika bude moci zachovat dosavadní energetické vazby se zeměmi EU. „Bude-li naše energetická bezpečnost ohrožena, nezbude nic jiného, než životnost uhelných elektráren, které se nyní podílejí na celkové výrobě proudu skoro čtvrtinou, výrazně prodloužit," upozornil Alex Harrison z londýnské poradenské firmy Hogan Lovells. Varoval, že Británie se po odchodu z EU nebude moci podílet na vytváření pravidel, jimiž se řídí evropský trh s energií. /aa/
