Celkem 452 000 m3 pitné vody odebraly vloni výrobní provozy klasických elektráren společnosti ČEZ. Ve srovnání s 918 000 m3 v roce 2001 jde o více než 50procentní pokles. V jaderných provozech se od roku 2001 snížila spotřeba pitné vody dokonce o 65,2 %. Celkově dosáhla loni spotřeba pitné vody v klasických a jaderných elektrárnách ČEZ výše 639 800 m3 (o 11 % méně než v roce 2014). Ve srovnání s 1,45 mil. m3 z roku 2001 se tak jedná o 56,1% úsporu životně důležité tekutiny. Spotřeba povrchové (technologické) vody v klasických elektrárnách klesla od roku 2001 o 27,8 %: z 99,4 na 71,7 mil. m3. Spotřeba podzemní vody v klasických elektrárnách se za 15 let snížila o dramatických 67,1 % (z 390,1 na loňských 128,3 mil. m3). Šetřili také v Temelín ě Ve zdejší elektrárně se voda vyskytuje ve všech důležitých systémech. Za provozu se v reaktoru ohřívá a v podobě páry roztáčí turbínu, na jejímž konci generátor vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky. V zásobnících, bazénech a chladicích systémech drží JE Temelín přes 300 000 m3 vody. Ta by naplnila cca 150 českobudějovických bazénů. S touto zásobou je elektrárna schopna chladit odstavené reaktory celý měsíc bez dalšího doplňování. „Nejen z našeho užšího energetického pohledu, ale především v kontextu celkové vodohospodářské situace ČR v uplynulých letech vnímáme vodu jako jednu z klíčových vstupních surovin pro výrobu. Optimalizaci její spotřeby a neustálému hledání úspor proto věnujeme velkou pozornost,“ říká k vývoji Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize Správa ČEZ. V hospodaření s vodou má ČEZ dv ě priority Jsou to minimalizace objemu odpadní vody a snížení spotřeby povrchové vody. „Po dokončení komplexní obnovy elektrárny Prunéřov se průsakové vody z odkaliště Ušák zpracovávají technologií reverzní osmózy na demineralizovanou vodu. Průsaková voda se využívá při mokrých úklidech, a nahrazuje tak cennou filtrovanou vodu z požárních rozvodů,“ nabízí jedno z řešení Juliana Krpcová z integrované prevence ČEZ. Platby za odpadní vodu poklesly na třetinu hodnoty z roku 2001 (v přepočtu na vyprodukovanou elektrickou energii i za vyrobené teplo). Zatímco v roce 2001 platily klasické elektrárny za objem odpadních vod 35 haléřů/MWh, loni to bylo hluboko pod 10 haléřů/MWh. Příčinou poklesu nákladů je kombinace snížených objemů i méně znečištěná odpadní voda. /if/
