Nejnovější zpráva společnosti Wood Mackenzie Power & Renewable předpokládá, že kapacita úložišť energie se na světě v roce 2024 zvýší oproti roku 2018 až třináctinásobně z 12 na 158 GWh. V čele očekávaného masivního boomu mají být USA a Čína. Zpráva odhaduje, že investice do skladování energie (bez přečerpávacích vodních elektráren) se vyšplhají na 71 miliard USD (1,6 bilionu korun). Více než polovinou celosvětové kapacity úložišť přitom budou disponovat USA a Čína. V další skupině mají být Japonsko, Austrálie a Jižní Korea, a teprve pak první evropské země Německo a Velká Británie, které na tom budou podobně jako Kanada a Indie. V roce 2018 bylo po celém světě připojeno téměř 4 GW nových systémů a už letos se má toto číslo zdvojnásobit. USA, Čína a Jižní Korea oznámily projekty na budování úložišť na úrovni stovek MW v rámci jedné lokality. Čína v roce 2019 v Ťiang-su uvedla do provozu úložiště s kapacitou 202 MWh a tamní vláda schválila megaprojekt skladovacího centra v severozápadní provincii Kan- su s kapacitou jen v počáteční fázi až 720 MWh. Po dokončení půjde o největší virtuální elektrárnu v Číně, která bude sloužit především k pokrytí výpadků dodávek obnovitelných zdrojů energie. Projekt má v současné době zpoždění, měl začít fungovat již na sklonku roku 2019. Čínský výrobce větrných turbín Ming Yang Smart Energy plánuje výstavbu hybridní elektrárny o výkonu 1,3 GW. Investice ve výši 1,3 miliardy USD poblíž města Tchung-liao v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severu Číny zahrnuje 1 GW větrného a 300 MW slunečního výkonu připojeného k lithium-iontovému akumulátorovému systému o výkonu 320 MW. Zahájení výstavby společnost předpokládá v letošním srpnu a za- řízení chce uvést do provozu už na konci roku 2021. USA a Jižní Korea První místo na žebříčku zemí ve velikosti skladovacích kapacit si ale podle WoodMac minimálně do roku 2024 těsně udrží Spojené státy. V roce 2018 americké firmy uvedly do provozu úložiště s rekordní celkovou kapacitou 777 MWh a v roce 2020 se toto číslo ztrojnásobí. V roce 2023 má být spuštěn solární park Southern Bighorn v Nevadě o výkonu 475 MW, který bude disponovat skladovacím centrem o kapacitě 540 MWh. Další projekt, Salt River v Arizoně, zahrnuje solární park s výkonem 338 MW a úložiště s kapacitou až 1 GWh. Pokud ale jde o tempo růstu, před USA a Čínu se v poslední době dostala Jižní Korea, která začala masivně podporovat větrné a solární projekty spojené se systémy ukládání energie. Z 10 MWh v roce 2017 se v roce 2018 komerční instalace v Jižní Koreji rozrostly na celkovou kapacitu 1,1 GWh a země ohlásila řadu dalších projektů, které jen pro rok 2020 překračují 800 MWh. Na čtvrtém místě v žebříčku v tempu růstu je Austrálie a poté Německo a Japonsko. V České republice zahájilo na sklonku roku 2019 v areálu tušimické elektrárny provoz úložiště s výkonem 4 MW a kapacitou 2,8 MWh spojené s turbogenerátorem o výkonu 200 MW. Jde o společný projekt ČEZ a ČEPS s názvem BAART (Bateriová Akumulace pro Automatickou Regulaci Frekvence Tušimice), který bude testovat různé typy provozních režimů bateriových systémů včetně regulace frekvence pro řízení stability přenosové soustavy. Hejl Servis
