Stále častěji se píše a hovoří o přechodu dosavadního pozemského digitálního televizního vysílání DVB-T1 na nový televizní systém DVB-T2. Kupodivu v daleko menším zájmu veřejnosti u nás je však digitální revoluce, která významně změní i rozhlasové vysílání. Má název DAB. Nový standard digitálního pozemního televizního vysílání DVB-T2 má v roce 2021 zcela nahradit současný standard DVB-T. Stávající zařízení (televize nebo set-top boxy), které jsou schopny přijímat DVB-T, nebudou moci přijímat signál v DVB-T2. Proto budou zapotřebí buď nové televizory, nebo jiné set-top-boxy. Na což světoví výrobci pamatují ve své nabídce v prodeji už nyní. V našich domácnostech však stále převážně kralují analogové rozhlasové přijímače, které postihne stejný osud jako ty televizní. Přitom rozhlasové stanice u nás již také v řadě případů vysílají digitálně, ačkoliv většina posluchačů o tom bohužel neví… Podle odhadu, vycházejícího z údajů prodejců, je u nás zhruba 100 tisíc prodaných digitálních rádií, což není zase tak málo. Ale v popředí ve srovnání se zahraničím v tomto ohledu nejsme. „Když jsem před třemi lety šel v Německu do obchodu s elektronikou, prodávalo se zde zhruba 80 % radiopřijímačů pro analogový příjem, zbytek byly digitální. Dnes je tam poměr opačný,“ říká jeden z našich odborníků, který se zabývá touto technologií. Jsou země, které jsou v tomto směru již mnohem dál. Například severské Norsko se v lednu letošního roku stalo první zemí na světě, kde bylo vypnuto FM rádio. Plný přechod na digitální vysílání rádiových stanic se sice podle průzkumů dvěma třetinám Norů nelíbil, ale už dávno byli téměř všichni na tuto variantu připraveni a vybavili se novými přijímači. „První DAB rádio jsem si pořídil v roce 2012 a jsem spokojen, hlavně kvůli širší nabídce stanic,“ říká jeden z dotazovaných Norů. Digitální rozhlas je v této pětimiliónové zemi k dispozici již od roku 1995 a je dostupný pro 99,5 % populace. Sedm z deseti Norů je již nyní vybaveno digitálním rádiem. Od 13. 12. 2017 se tu bude vysílat již pouze v DAB+. Nezřídka se uvádí, že v jednom digitálním multiplexu (což je označení balíčku televizních a rozhlasových programů a doplňkových služeb vysílaných na jednom kanále v rámci digitálního vysílání) může být deset nebo dvacet rozhlasových stanic, které vysílají čistě a bez šumů. Jinak řečeno, do stejného prostoru se vejde více rozhlasových stanic. Dnes na jednom kanálu lze na analogovém rádiu naladit jednu stanici. Jenže to je jen „vrchol ledovce…“ Digitální rozhlasové vysílání (Digital Audio Broadcasting) nabízí podobně jako digitální televize DVB-T vyšší kvalitu příjmu při menších nárocích na kapacitu vysílačů. V jednom multiplexu lze vysílat několik stanic, ke kterým se ale navíc přidružuje programový průvodce EPG, text, HTML stránky a obrázky. Přitom jeho ovládání je velmi jednoduché. Jakmile je digitální rozhlasový přijímač poprvé zapnut, automaticky proskenuje všechny dostupné multiplexy digitálního vysílání a postupně nabízí k uložení dostupné stanice. Kdy? U nás takto souběžně s FM (pásmo velmi krátkých vln neboli VKV) vysílá zatím několik stanic. Jejich signál je šířen vysílači v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, na Milešovce a v Trutnově. Připravuje se také vysílání v Liberci, Ústí nad Labem, Zlíně a Olomouci. Podle zákona se má v České republice digitální verze vysílání rozšířit do roku 2025 (přechod z FM na DAB nastane tedy pravděpodobně kolem roku 2025), ale otevřený je stále postoj provozovatelů komerčních stanic, kteří jsou pevně usazeni na FM frekvencích: je zřejmé, že digitalizace mimo jiné rozšiřuje prostor pro jejich konkurenci. Digitální rozhlasové vy sílání nespadlo z nebe Digitální systém pro pozemské rozhlasové vysílání (existuje i satelitní vysílání) byl navržen již koncem 80. let minulého století v Evropě. Od začátku bylo zřejmé, že zvolený systém ovlivní mnoho milionů lidí a nutná změna při eventuálním neúspěchu by měla značně nákladné důsledky. Bylo proto samozřejmé, že jednotlivé státy začaly pečlivě ověřovat navrhované systémy ve zkušebním provozu. Takto například probíhalo i velkoplošné terénní ověření systému DAB v sousedním Bavorsku, které bylo plánováno od roku 1995. Po dobu dvou let 5000 posluchačů, vybraných podle statistických kritérií počítačem, posuzovalo kvalitu, spolehlivost a především řadu programových novinek nového způsobu digitálního vysílání. Speciální přijímače byly posluchačům bezplatně zapůjčeny. Jedinou podmínkou byla spolupráce při hodnocení vysílaných programů. V té době se v německém tisku psalo o tom, že, „úspěch zavádění DAB ovlivní jistě i ochota posluchačů pořídit si nové typy přijímačů a možnosti rozhlasových společností investovat do příslušné studiové a vysílací techniky“. Experti ve všech zemích, kde se – obdobně jako v Německu – uskutečňovaly ověřovací zkoušky digitálního rozhlasového vysílání, se shodovali v tom, že klíčem k jeho úspěchu bude zejména využití nových programových možností, které systém DAB poskytuje. Pokud budou například nedílnou součástí digitálních zvukových záznamů i doplňkové informace o natočeném snímku, otvírá se celá nová oblast pro spolupráci s počítačovými systémy. Zkvalitní se vzájemná výměna programů, příprava vysílacích plánů podle zadaných statistických i uměleckých kritérií, podle interpretů, autorů i časových parametrů. Skutečností se může stát také vize centrálního zvukového archivu, z něhož je možno žádaný snímek získat přímo po digitální lince. Lze rovněž klíčovat nebo účelově směrovat některé zprávy. Například pro regionální dopravní informace, blokování zvlášť placených služeb atd. Mohou rovněž vzniknout nové metody reklamního vysílání, lze provozovat speciální informační služby pro organizace zajišťující třeba záchranné práce v mimořádných situacích, informování obyvatelstva hlášením i volným textem na displeji rozhlasového přijímače, je možno zajistit vyhledávací službu (paging) a podobně. Osobní zkušenost Jak vypadá rozhlasové pozemní digitální vysílání v systému DAB, jsme si sami mohli poprvé vyzkoušet na Mezinárodní rozhlasové výstavě Internationale Funkausstellung, tedy ve zkratce IFA, která se koncem srpna roku 1995 konala v Berlíně. Právě tato výstava odstartovala pilotní projekty digitálního rozhlasu DAB. V této souvislosti jsme byli zejména zvědavi, jak vypadají ony barevné monitorky. Jeden z aparátů kapesního formátu jsem si osobně prohlédl. Měl plochý tvar, teleskopickou anténku a barevná obrazovka z kapalných krystalů zabírala skoro polovinu jeho čelního panelu. Další – součást digitálního autorádia – byl umístěn v experimentálním tzv. DAB Infomobilu německého rozhlasu Westdeutscher Rundfunk. Jako rozhlasový redaktor jsem měl tehdy možnost se v něm projet – a tak reportáž z Infomobilu tehdy začala těmito slovy: „Vjíždíme do ulic Berlína. Zatímco posloucháme ve sluchátkách digitální, tedy naprosto čistý hudební program stanice, zobrazují se nám na obrazovce, umístěné na přístrojové desce, dopravní informace. Na mapce Berlína sledujeme místa, kde je právě velmi hustý provoz. Pak se objevuje barevná fotografie interpretky hudebního díla s některými osobními údaji. Vzápětí další textové informace o programu. Naši průvodci uvádějí v této souvislosti termín ,Radiozeitung‘, tedy rozhlasové noviny. My bychom spíše asi řekli ,rozhlasový teletext‘. Všechny tyto informace připravuje speciální oddělení rozhlasové stanice Westdeutscher Rundfunk. Cílem předváděcí jízdy je však zejména důkaz, že ani v silné zástavbě města, jako je Berlín, nedochází k únikům signálu či ke ztrátě jeho kvality. To můžeme potvrdit.“ Historická premiéra Zahájení experimentálního vysílání digitálního rozhlasu DAB v České republice proběhlo 11. května roku 1999 na mezinárodním veletrhu ComNet Praque 99. V tento den, podle dohody mezi Českým rozhlasem a Českými Radiokomunikacemi, byl v areálu Výstaviště v Praze 7 – Holešovicích roční experiment oficiálně zahájen. Toto datum nebylo vybráno náhodně. 15. května roku 1948, tedy tehdy před 51 lety, došlo v Praze k významné historické události. Na mezinárodní výstavě rozhlasu, označované ve zkratce MEVRO (konané k 25. výročí rozhlasového vysílání), bylo poprvé naší veřejnosti předvedeno československé televizní zařízení. V jednom z pavilonů bylo umístěno pokusné studio vybavené dvěma kamerami a návštěvníci nového výstaviště Pražských vzorkových veletrhů si k překvapení mnohých mohli dokonce jeden na druhého zamávat z miniaturního černobílého televizního okénka. Takové tedy byly počátky naší televize. Po půl století došlo k obdobnému experimentu, který se však tentokrát týkal rozhlasu… I tehdy byl o nutné posluchačům mnohé vy světlovat. „Posloucháte dejme tomu hudební program a současně se na displeji digitálního rozhlasového přijímače objeví údaje o interpretovi, jeho fotografie, některé podrobnosti z jeho života či díla a podobně. Obdobně během různých rozhlasových soutěží se na obrazovce zobrazí telefonní číslo, na které může posluchač odpovědět (takže si ho nemusí pamatovat nebo někam rychle napsat). Lze takto vysílat mapky s aktuální dopravní situací či grafické znázornění meteorologických údajů. Digitální kanály rozhlasu DAB nabízejí však i mnoho dalších zajímavých služeb, které podstatně obohatí rozhlasové programy. Oproti některým jiným evropským zemím, které po experimentální etapě dokonce v systému DAB vysílají pravidelně, nastupuje Česká republika do světa digitálního pozemního rozhlasu s určitým mírným zpožděním. Důležité však je, že jsme i my tento krok nyní učinili. Neboť v dohledné budoucnosti dnešní analogové rozhlasové vysílání už existovat nebude a bude nahrazeno právě vysíláním digitálním. 11. květen tedy vejde do historie Českého rozhlasu obdobně, jako tomu bylo u naší televize v roce 1948. Tehdy na památeční výstavě MEVRO také šlo o skromné začátky – a kde od té doby je už televize dnes...“ Ing. Martin Zadražil z referátu nových technologií úseku Techniky Českého rozhlasu v Praze tehdy uvedl: „Toto experimentální vysílání se týká oblasti Prahy a bude šířeno ze dvou vysílačů: Z vysílače Praha město na Žižkově a z vysílače Cukrák. Vysílání bude v pásmu 1,5 gigahertzu nebo chcete-li v takzvaném L-bandu.“ Současný stav Digitální rozhlasová technologie pro plošné vysílání rozhlasových stanic je užívána v Evropě, Asii a Tichomoří, včetně České republiky. Ve formátech DAB, DAB+ a DMB v současné době vysílá (podle údajů Wikipedie) 1 966 rozhlasových stanic po celém světě a celosvětově bylo prodáno více než 53 mil. rozhlasových přijímačů DAB/DAB+. Pokud jde o Českou republiku, od 1. června letošního roku spustil Český rozhlas řádné vysílání v systému DAB+. K vysílači Praha-Žižkov na kanálu 12C se do konce roku přidají města Brno, Ostrava a Plzeň. Multiplex bude obsahovat čtrnáct programových pozic s celoplošnými, regionálními i digitálními stanicemi. (Viz mapka budoucího pokrytí.) 31. května bylo na tiskové konferenci v budově Českého rozhlasu u příležitosti zahájení řádného digitálního vysílání multiplexu CRo DAB řečeno: „94 let od startu analogového rozhlasového vysílání přichází řádné digitální… Pravidelné analogové vysílání rozhlasu u nás začalo 18. května 1923, 1. června 2017 v tuzemsku startuje řádné rozhlasové digitální vysílání. Navazuje tak na vysílání experimentální, které rozhlas zahájil v srpnu 2015. Řádné digitální vysílání probíhá ve formátu DAB+ v síti Českých Radiokomunikací.“ „DAB+ patří k jedné z platforem vysílání, které považujeme za perspektivní a které chceme nadále rozvíjet,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zaoral. „Posluchačům chceme nabízet co nejpestřejší služby. Právě široká nabídka programu je samotnou podstatou a největším přínosem rozhlasové digitalizace,“ prohlásil také. Český rozhlas v digitálním multiplexu šíří všechny své stanice celoplošné (Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Plus), regionální (Regina, Region, Brno, Ostrava, Plzeň) i digitální (D-Dur, Jazz, Junior, Wave a Retro), ty ovšem – aby vyhověl zákonu – označuje jako test. Signál je zatím dostupný v Praze, do půl roku – do listopadu 2017 – by se měl rozšířit do Brna, Ostravy a Plzně a pokrýt tak 40 % populace České republiky. Roční provoz multiplexu pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň má podle rozhlasu stát 12,9 mil. Kč. „Veškeré náklady bude Český rozhlas hradit ze stávajících finančních a kapacitních zdrojů bez nároku na navýšení rozhlasových poplatků,“ uvádí přitom veřejnoprávní instituce. Ta mezi výhodami nové technologie zdůrazňuje, že obecně ve srovnání s dosavadním analogem zatíží provozovatele stanic nižšími vysílacími náklady. A také že umožňuje efektivnější využití rádiového spektra, k tomu větší dosah a kvalitní příjem i v členitých oblastech. „Možnosti využívání pásma VKV/FM jsou dnes prakticky vyčerpány a fyzikálně limitované kapacity, které vycházejí z mezinárodní koordinace kmitočtů VKV/FM, neumožňují další rozvoj. Toto omezení je klíčovou bariérou pro rozšiřování programové nabídky nejen Českého rozhlasu, ale celého rozhlasového trhu v Česku,“ uvádí veřejnoprávní rozhlas. Přidělení řádných kmitočtů pro digitální vysílání Českému rozhlasu umožnilo vydání takzvaného opatření obecné povahy Českým telekomunikačním úřadem v listopadu 2016, a to v návaznosti na vládní usnesení ke koncepci rozvoje zemského digitálního vysílání. Rozhlas stále žije Rozhlasové přijímače jako by v éře moderních televizorů s ultravysokým rozlišením ztratily na významu. Ale opravdu jen zdánlivě. I ve světě internetu a všeobecné digitalizace má rozhlasové vysílání stále své místo a dávno jsou pryč časy, kdy mu škarohlídové předvídali útlum či dokonce zánik. Například německý veřejnoprávní rozhlas ARD předvede na letošním veletrhu IFA v Berlíně ve svém studiu opět masivní propagaci DAB rádia. V loňském roce se na berlínském výstavišti stalo pondělí 5. září „digitálním rozhlasovým dnem“ označeným jako tzv. Digitalradiotag. Přímo na místě bylo možné vyzkoušet si také řadu DAB přijímačů a s přítomnými odborníky konzultovat příjem digitálního rádia v dané lokalitě. Připraven byl též simulátor, v němž bylo lze vyzkoušet, jak fungují v praxi dopravní informace TPEG. Nechyběly ani mobilní telefony s DAB tunerem. Digitální rozhlasová éra má bezesporu vytyčenou budoucnost… Milan Bauman
