Prezident Donald Trump na konferenci Winning the AI Race Summit ve Washingtonu představil nový americký akční plán pro umělou inteligenci (AI), čímž zvyšuje tlak na EU, která již tak zaostává ve výstavbě plánovaných datových center. Plán formuluje tři pilíře: urychlení inovací, rozšíření infrastruktury a upevnění globálního vůdčího postavení.
Pokud EU nechce být nadále závislá na vývoji v USA, musí konečně zavést vlastní konkrétní opatření. Toho si je dobře vědoma i Česká asociace umělé inteligence, která vnímá America’s AI Action Plan jako výrazný geopolitický signál a jako výzvu k hlubší evropské i české reflexi (viz TT 2025/10). Americký přístup je podpořen masivními investicemi do výzkumu a průmyslu, ale i rozsáhlou deregulací, která má urychlit inovace a umožnit soukromému sektoru volnější prostor k experimentování. Na rozdíl od evropského důrazu na regulaci volí americká strategie cestu rychlosti, průmyslové soběstačnosti a geopolitického vlivu. Z našeho pohledu je dokument i výzvou k vlastní strategické akci. Česko a EU by měly vnímat AI jako strategickou prioritu. Je třeba skutečně naplnit evropský akční plán AI Continent, budovat konkurenceschopnou AI infrastrukturu, posilovat evropskou AI diplomacii a rozvíjet vlastní otevřené AI modely. Je potěšitelné, že právě ČR je lídrem iniciativy bojující za odklad zatím neaktivních částí evropského nařízení AI Act.
Technologická elita tleská
Trumpovi Konference věnovaná umělé inteligenci se konala ve Washingtonu předposlední červencový týden a o pár dní později na ni reagovala Čína v Šanghaji na světové konferenci věnované stejnému tématu. O této akci informujeme v článku níže. V americké metropoli se sešli členové vlády a vedoucí pracovníci amerických technologických společností. Takové setkání vysoce kvalifikovaných techniků a ekonomů s politiky je základním předpokladem pro vytvoření silného projektu, který jedině tak má předpoklad uspět. Americký prezident Donald Trump na konferenci jednoznačně deklaroval cíl rozsáhlého akčního plánu pro umělou inteligenci (AI): zajistit si technologický náskok před Čínou. „Stejně jako jsme vyhráli vesmírné závody, je zásadní, aby Spojené státy a jejich spojenci vyhráli i tyto závody,“ uvádí se v přijatém dokumentu. Kdokoli ovládne největší ekosystém umělé inteligence, nastaví standardy a získá „komplexní ekonomické a vojenské výhody“. Prezident Trump ve svém projevu uvedl, že administrativa využije „všechna pravidla, která má k dispozici“, aby zajistila, že země bude moci vybudovat infrastrukturu umělé inteligence, jako jsou datová centra a zařízení na výrobu čipů. Tyto kroky pravděpodobně budou zahrnovat deregulaci, což byla zpráva, kterou techničtí manažeři přijali vřele. USA potřebují prodávat svým spojencům vlastní čipy a software, aby jejich umělá inteligence byla závislá na amerických, nikoli na čínských společnostech. Plánem je využít americkou Exportně-importní banku a Development Finance Corp. k šíření amerických technologií v dalších zemích. Vedoucí představitelé amerických čipových gigantů s nadšením přivítali prezidentovy příkazy týkající se umělé inteligence, které by mohly pomoci posílit domácí polovodičový průmysl. Plán, který přijala i širší technologická a obchodní komunita, slibuje odstranění byrokracie kolem vývoje a používání umělé inteligence a zvýšení exportu amerických technologií.
A co nezaměstnanost?
Technologický investor Jason Calacanis, jeden z prvních investorů Uberu, ve svém příspěvku uvedl: „Na každého robota Optimus nebo humanoidního robota, který se nakonec dostane do továrny, připadne pět nebo šest pracovních míst v továrnách.“ Na jeho slova reagoval viceprezident J. D. Vance, který je „optimistický“ ohledně automatizace amerických pracovních míst pomocí umělé inteligence. Dopad umělé inteligence ještě nebyl zohledněn na trhu práce: „Kdyby nám roboti vzali všechna pracovní místa, produktivita práce by v této zemi prudce vzrostla,“ řekl. „Ve skutečnosti ale produktivita práce stagnuje. To znamená, že naše země je v technologickém sektoru nedostatečně a nikoli přehnaně technologicky vyspělá.“ Panelisté, včetně Vance, diskutovali o tom, jak mohou USA dominovat ve světové soutěži umělé inteligence. Toto téma se stalo stále naléhavějším problémem v Silicon Valley a také v Kapitolu. Vyvolalo i rostoucí geopolitické napětí poté, co se letos v lednu objevil výkonný model R1 čínského startupu pro umělou inteligenci DeepSeek, který mnoho investorů a podnikatelů v oblasti umělé inteligence překvapil. Několik dalších řečníků naopak na setkání prezentovalo umělou inteligenci jako nástroj pro vytváření pracovních míst. Chris Power, zakladatel a generální ředitel startupu Hadrian pro automatizaci výroby, tvrdil, že nový výrobní závod společnosti v Arizoně — jehož otevření se očekává koncem roku 2025 — by mohl vytvořit více než 350 nových pracovních míst v továrnách. Viceprezident Vance sice vyjádřil optimismus ohledně automatizace pracovních míst v oblasti umělé inteligence, ale kritizoval technologické společnosti za jejich závislost na mezinárodní pracovní síle. „Na jedné straně vidíme, jak některé technologické firmy ze Silicon Valley, zejména ty velké, zoufale potřebují nové pracovníky, které nemohou najít, takže se musí využívat zahraniční vízové programy,“ řekl. „A přesto se zdá, že míra zaměstnanosti absolventů odpovídajících oborů s vysokoškolským vzděláním v této zemi klesá.“
Jenom anekdota?
Když 23. července 2025 představoval prezident Trump svůj Akční plán pro umělou inteligenci, také se podělil o historku o společnosti Nvidia a jejím generálním řediteli Jensenu Huangovi. [Jen-Hsun „Jensen“ Huang je tchajwanský a americký podnikatel, elektroinženýr a filantrop, který je prezidentem, spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti Nvidia, světově největší společnosti produkující výkonné procesory pro grafické karty a AI — pozn. red.] Americký prezident uvedl, že původně chtěl Nvidii rozdělit, ale narazil na odpor svých poradců. Ti mu údajně řekli, že uskutečnit tento plán bude velmi obtížné. Trump se prý zeptal, jaký podíl na trhu má Nvidia, jeho poradci údajně odpověděli: „Pane, má 100 %.“ Trump poté chtěl vědět, kdo je „ten chlap“ Huang. Také se zeptal: „Co je sakra ta Nvidia?“ Americký prezident ve svém projevu přiznal: „Nikdy dřív jsem o ní neslyšel.“ A nakonec měl nápad spojit „nejlepší mozky“ a nechat je pracovat „ruku v ruce po dobu několika let“. Bylo mu řečeno, že dohonit náskok Nvidie bude konkurenci trvat 10 let. „A pak jsem potkal Jensena, a teď chápu proč,“ řekl Trump. Tržní hodnota společnosti Nvidia se za poslední čtyři roky zvýšila osminásobně a dosáhla více než čtyř bilionů USD. Na tuto poklonu reagoval Jensen Huang a prohlásil, že jedinečnou výhodou, kterou Amerika má proti jiným zemím, je prezident Trump: „Hned první den svého působení si uvědomil důležitost umělé inteligence a důležitost energie. V posledních nevím kolika letech byla výroba energie jen hanobena.“ Anekdota není jen důvodem k pousmání, ale dokladem způsobu jednání v nejvyšších patrech americké politiky a ekonomiky. Ředitel Huang totiž loboval u prezidenta Trumpa za zrušení omezení, která ministerstvo obchodu zavedlo začátkem letošního roku na prodej čipu Nvidia H20 pro umělou inteligenci do Číny. Společnost tak utrpěla velkou finanční ztrátu. Když Donald Trump řekne „ne“, většina společností se připravuje na dopad takového slova. Jensen Huang se však nezalekl a pustil se do práce. Podle zprávy listu The New York Times zahájil měsíce trvající lobbistickou kampaň, jejímž cílem bylo změnit Trumpův názor. Kombinoval lichotky, ekonomickou logiku a geopolitické divadlo. Kampaň vyvrcholila soukromou, šarmem prodchnutou prezentací, která obsáhla všechny ty správné body: americká pracovní místa, technologickou dominanci a samozřejmě i Trumpův vlastní odkaz. Ředitel Huang neviděl cestu v konfrontaci, ale v argumentační diskusi. Cílem bylo přesvědčit Trumpa, že povolení omezeného vývozu by Americe spíše pomohlo, než uškodilo. Huang své argumenty přímo předložil na večeři v klubu Mar-a-Lago na Floridě. Jeho strategie? Nechat Trumpa cítit se, jako by byl neomylným šéfem, a zároveň ho donutit přijmout za vlastní myšlenku, že kontrolované uvolňování čipů do Číny by ve skutečnosti posílilo konkurenceschopnost USA. Poté, co varoval americké úředníky — včetně poradce pro umělou inteligenci Davida Sackse —, že rozsáhlá omezení by mohla urychlit vývoj domácích čipů v Číně, se Huang setkal s Trumpem a slíbil významné investice do umělé inteligence v USA. Veřejně také zdůraznil, že Čína rychle zmenšuje technologickou propast, a argumentoval, že kontroly vývozu jsou v konečném důsledku sebezničující. Nebyla to jen prosba — byl to promyšlený návrh: udělat z USA strategické úzké hrdlo, ne blokádu. Trump dal zelenou exportu — podmíněně. Nvidia může obnovit vývoz svých upravených čipů s umělou inteligencí, za předpokladu, že se drží úzkého výkonnostního pásma a vyloučí určité hyperscalery podezřelé z vojenských vazeb. Trump to prezentoval jako své vyjednávací schopnosti. V zákulisí akcie Nvidie prudce vzrostly a čínští vývojáři umělé inteligence s úlevou vydechli. Nvidia se stala silnější, a to díky generálnímu řediteli, který rozumí křemíku i psychologii. Huangův lobbing se netýkal jen vrácení čipů do Číny — šlo o zvládání vnímání, hraní mocenských politik a vědomí, že někdy nejúčinnější technologií není hardware ani software. Jde o to vědět, jak mluvit s člověkem, jako je Trump.
Zásadní je dominance
Šéf Nvidie argumentoval tím, že čínský trh s umělou inteligencí by mohl v příštích dvou až třech letech dosáhnout hodnoty 50 mld. USD, a pokud by se na něm nepodílely americké firmy, znamenalo by to pro ně „obrovskou ztrátu“. Ministr obchodu USA Howard Lutnick naznačil, že americká vláda bude i nadále povolovat prodej čipů do Číny, aby se čínské společnosti mohly spoléhat na americké technologie: „Číňané jsou schopni postavit si vlastní čipy, ale chceme být o krok napřed před tím, co dokážou postavit, takže chceme, aby byli závislí na nás a stále si kupovali naše čipy.“
/Karel Sedláček/
