Od roku 2000 investovaly země Evropské unie do AZE více než Spojené státy do průzkumu a těžby břidlicového plynu. A výsledek? Energie je v současné době v USA výrazně levnější než na starém kontinentu. V rozhovoru pro rakouský list Kurier na to upozornil hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Evropě se nepodařilo zmírnit svou závislost na dovozu energie, hlavně ruského zemního plynu. EU28 stále postrádá jasnou energetickou koncepci. Představy jednotlivých členských zemí EU o tom jak by měla vypadat „energetická páteř“ ekonomik, se značně liší. To není podle Birola zrovna povzbudivé hodnocení. IEA proto doporučuje, aby EU28 investovala do elektroenergetiky do roku 2035 zhruba 2,2 bilionu USD a postavila nové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 740 000 MW. Jinak jí hrozí rozsáhlé výpadky v zásobování elektřinou. To není nějaké plácnutí do vody, nýbrž vážné varování. „Evropský trh s elektřinou se ocitl v nebezpečných vodách. Musí se uspořádat zcela novým způsobem, jinak se ponoříme do tmy. A to opravdu nežertuji!“ varuje Fatih Birol. Z uvedené sumy by mělo na výstavbu větrných, solárních, vodních a dalších elektráren přijít 1,6 bilionu USD. Zbývajících 600 mld. USD si vyžádají nové přenosové soustavy. Investiční potřeba Evropy v elektroenergetice je tak podle IEA 2. nejvyšší na světě, hned po Číně. Do výstavby nových či rozšiřování stávajících elektráren se ale energetickým koncernům nechce. Hlavním důvodem je, že výrazně klesla velkoobchodní cena elektřiny. Především proto, že se na trh „valí“ energie z dotovaných AZE. Dalším velkým problémem je zásobování Evropy zemním plynem. Zhruba 30 % poptávky po plynu zabezpečuje EU28 dovozem z Ruska. Druhým klíčovým dodavatelem je Norsko, jehož zásoby se ale zvolna tenčí. Kde vzít další zásobovací zdroje? Naděje v nový plynovod Nabucco, jímž měl přes Turecko proudit plyn z Ázerbájdžánu do západní Evropy, zhasly. Ze značně nákladného projektu – sešlo. Chce-li Evropa opravdu omezit svou závislost na Rusku, musí brzy přijít s projekty nových plynovodních tras. Takové rozhodnutí je však hlavně na politicích. Nikoliv na soukromých koncernech. Na politické úrovni by se také mělo rozhodnout, zda Evropa zahájí průzkum a těžbu břidlicového plynu. Postoj jednotlivých členských zemí EU28 vůči této těžební technologii se diametrálně liší, konstatuje německý časopis Wirtschaftswoche. Velká Británie kupř. první průzkumné vrty plánuje. Stejně chce postupovat i Rumunsko. Ukrajina a Polsko se už do nich pustily. Naproti tomu Francie a Bulharsko vyhlásily na břidlicový plyn striktní moratorium, Německo a Nizozemsko připravují zákony, jež by využívání břidlicového plynu umožnily. "Má-li se opravdu zmírnit závislost EU28 na dovozu plynu a energie vůbec, je využívání břidlicového plynu naprosto nezbytné," je přesvědčen Fatih Birol. /aa/
