Takzvaná břidličná revoluce vedla k výraznému navýšení těžby zemního plynu ve Spojených státech. Tamní těžba navzdory značnému růstu výroby elektřiny z plynu převyšuje poptávku, a tak společnosti hledají odběratele i na jiných kontinentech, kam může plyn proudit ve zkapalněné podobě (LNG). Na americkém trhu je zemní plyn tak levný, že jeho přebytky velká část těžařů spaluje přímo u vrtů. Státy, respektive tamní producenti, tak v posledních letech logicky hledají nová odbytiště. Exportéři se nejprve orientovali na asijský trh, kde byly ceny vyšší než v Evropě. Nedávno se například americkému plynu otevřel – alespoň administrativně – Vietnam. Tam americké společnosti během nedávného obchodního fóra uzavřely řadu dohod v oblasti dodávek energetických zařízení a rozvoje infrastruktury, což má USA otevřít cestu pro dodávky plynu. Ovšem plynu je obecně dostatek a i tamější trh je poměrně obsazený. Pozornost se tak logicky obrací k Evropě a zdejším trhům, na které může plyn proudit ve zkapalněné podobě (LNG). Americká společnost NextDecade, developer terminálu Rio Grande pro vývoz LNG, se snažila probojovat na francouzský trh. V jednání byla 20letá dohoda na dodávky zkapalněného plynu s polostátní francouzskou energetickou skupinou Engie o hodnotě 7 miliard dolarů. Podle agentury Reuters a dalších médií však francouzská vláda údajně požádala Engie o pozdržení podpisu dohody s ohledem na obavy dopadu těžby břidličného plynu na životní prostředí. Francouzská vláda minulý měsíc rovněž uvedla, že přestane poskytovat státní záruky na projekty spojené s „více znečisťujícími“ formami ropy, včetně břidličné ropy. Od roku 2025 poté státní záruky pro ropné projekty zruší zcela, od roku 2035 má dojít i na zemní plyn.
Zkoušejí prolomit dveře, ale marně Reakce ze strany představitelů Spojených států na sebe nenechala dlouho čekat. „Pokud jsou zprávy pravdivé, tato intervence by mohla mít negativní dopad na budoucí obchod mezi našimi dvěma velkými zeměmi,“ uvedl podle agentury Reuters americký republikánský senátor Kevin Cramer (Severní Dakota) v dopise adresovaném prezidentovi Francie Emmanuelu Macronovi. (Váhu dopisu poněkud snižuje skutečnost, že podle všeho jeho strana prohrála souboj o Bílý dům, byť v době uzávěrky vydání prezident Trump ještě porážku neuznal.) Podle senátora USA se i při rostoucí těžbě plynu postupně snižují emise metanu. Podobný dopis podle Reuters zaslalo Macronovi i 24 členů dolní komory kongresu, ve kterém zmiňují zjištění vládních laboratoří, že vývoz zkapalněného plynu z USA do Evropy údajně zanechává nižší uhlíkovou stopu než dovoz plynu pomocí plynovodů z Ruska. Varování a prosby ze strany amerických zákonodárců se ovšem minuly účinkem, jelikož společnost Engie již podle serveru S&P Global Platts oznámila, že vyjednávání s NextDecade ukončila. Kromě francouzské vlády na společnost vyvíjely tlak i ekologické organizace, jelikož by tato dohoda nebyla v souladu s francouzskými klimatickými cíli. „Engie se rozhodla nepokračovat v obchodních jednáních se společností NextDecade na téma projektu dodávek plynu. Další komentáře nebudeme poskytovat,“ uvedla francouzská společnost ve vyjádření zaslaném serveru S&P Global Platts. NextDecade podle Platts plánuje učinit konečné rozhodnutí o investici v následujícím roce, harmonogram se však již několikrát změnil. Prozatím developer uzavřel pouze jednu 20letou dohodu se společností BP na odběr 2 milionů t LNG ročně. Pro rozhodnutí o investici do dvou až tří zkapalňovacích linek by však potřebovala zajistit odběratele pro dalších 9 milionů t ročně. /jj/
