Představa, že by se Alzheimerova choroba dala přenášet z člověka na člověka, zní poněkud překvapivě. Ale možná na ní opravdu něco je, naznačuje studie zveřejněná v září 2015 časopisem Nature. Londýnský tým Johna Collinge a Sebastiana Brandnera objevil nové informace při pitvách těl několika zemřelých na jiné onemocnění postihující mozek, tzv. Creutzfeldt-Jakobovu nemoc. K té přišli souhrou okolností v dětství, během léčby růstových poruch. Postup se používal od 60. let u dětí, jejichž těla růstového hormonu produkovala málo. Během následujících desetiletí léčbu podstoupily desítky tisíc pacientů. Na přelomu let 1984 a 1985 ovšem došlo ke čtyřem úmrtím mladých dospělých, kteří růstový hormon dostávali, právě na Creutzfeldt- -Jakobovu nemoc (tehdy prý označovanou jako „pomalá viróza“). To je jinak vzácné onemocnění a u mladých už zcela neobvyklé. Jak se ukázalo, nemoc téměř určitě vznikla v důsledku hormonální léčby: spolu s léčivou látkou se pacientům do těla dostaly i tzv. priony. Jde o variantu v těle běžných důležitých bílkovin, které mají malou vadu (trochu jiný tvar) a v těle pak najednou fungují jako škůdci. Mohou poškozovat buňky a navíc jsou „infekční“ – dokážou jiné bílkoviny změnit k obrazu svému, a tak postupně narušovat fungování mozku. Celý problém vznikl proto, že jedinou surovinou pro výrobu extrakčního růstového hormonu byly lidské hypofýzy (možná si pamatujete z biologie „podvěsek mozkový“, což je žláza na spodku mozku). Látka se získala z těl zemřelých, ale během extrakce se v některých případech z těl dárců dostaly do léčebné látky i priony, které v těle příjemce alespoň v některých případech spustily chorobu. Poměrně velký počet případů (cca 120) zaznamenala například Francie, obvykle se však jednalo o jednotlivé případy. V ČR podle dostupných údajů nebyl žádný. Londýnští lékaři nyní ukázali, že s priony se do těla nemocných dostaly zřejmě i další „infekční“ bílkoviny, a to konkrétně amyloid. Není sice jasně a jednoznačně prokázáno, zda právě tato látka způsobuje Alzheimerovu chorobu, její usazování v mozku je však u pacientů typické a způsobuje poškození mozku. Tým provedl pitvu 8 zemřelých na Creutzfeldt- Jakobovu nemoc a „alzheimerovské“ amyloidy objevili u 6 z nich, přestože nikdo z nich neměl k této chorobě genetické „sklony“. To, že bílkoviny pocházejí z hormonálních injekcí, také není jednoznačně prokázáno, něco takového zpětně není možné. (Na to by se musela provést studie se vzorky dříve používaného růstového hormonu, ale je otázka, zda se k němu vědci dnes ještě dostanou.) Původ amyloidů v těle nemocných se ale jeví jako nejpravděpodobnější hypotéza. I studie na zvířatech totiž ukazují, že Alzheimerova choroba by mohla být takto přenosná. To je sice na pohled šokující tvrzení, ale jeho dopad na praxi zatím není jasný. Růstový hormon z tzv. kadaverózních (tj. z mrtvých těl) hypofýz už se dlouhou dobu nepoužívá, nahradila ho geneticky modifikovaná varianta hormonu, která se vyrábí v mikrobech a díky tomu je dostupná v libovolném množství. Rýsuje se tu ovšem větší riziko, že by se tedy Alzheimerova choroba mohla – stejně jako Creutzfeldt-Jakobova nemoc – přenášet třeba krevní transfuzí nebo na chirurgických nástrojích. To by znamenalo větší zásah do současné praxe a mohlo by to s sebou nést i náklady navíc: z příkladu prionů je totiž známo, že zbavit se těchto relativně jednoduchých bílkovin je těžší, než se zbavit třeba bakterií. I proto se už plánuje ověřovací studie, která by měla výsledky ověřit na vzorku zhruba 20 až 30 těl Francouzů, kteří po léčbě růstových hormonem v minulém století zemřeli na Creutzfeldt- -Jakobovu nemoc.
