Ze zahraničních bilancí jsme pro vás připravili přehled aktuálních informací o alternativních zdrojích energie (AZE). Skladba a vývojové trendy AZE jsou dnes velmi rozmanité a mnohé země s nimi do budoucna počítají v měřítku větším, než si dokážeme představit. Za povšimnutí stojí, že jejich budování mění také podobu a budoucnost energetických sítí. Připravuje se mj. propojení AZE s konvenčními zdroji v jeden energetický celek.
Začněme zemí s největší spotřebou energie – USA. Podle dokumentu Energetická infrastruktura v současnosti, vydaného Federálním regulačním úřadem USA a jeho sekcí Energetických projektů AZE (biomasa, geotermální energie, vodní elektrárny, solární zdroje a větrná energie), dosáhl objem takto vyrobené energie v USA v průběhu roku 2013 celkové výše 5279 MW, což je 37,16 % nově instalované výrobní kapacity v uvedeném roce. Je to třikrát vyšší energetická kapacita, než byla za stejné období dokončena v klasických uhelných elektrárnách (10,86 %) a zdrojích na mazut (0,27 %). Za stejné období nepřibyla v jaderné energetice žádná nová kapacita.
PRIMÁT SI DRŽÍ PLYN
Dominantní energetickou technologií při výrobě energie v USA nadále zůstává spalování plynu. Ten se podílel na celkovém objemu výroby energie v roce 2013 plnými 51,17 %. Ve výkonovém vyjádření: 7270 MW. Díky dalším nálezům a těžbě břidlicovému plynu se předpokládá růst těchto zdrojů. Za zmínku ještě stojí kapacity vyrobeného tepla a energie ze spalování odpadků: na celkovém výkonu na ně připadá 0,53 %, resp. 76 MW. Což je s podivem, uvážíme-li obrovský objem odpadů v rodinných kontejnerech v USA. Výkony nově instalované kapacity AZE v USA, kupř. solárních panelů, jsou impozantní. To dokazuje následující přehled: 266 nových zdrojů s výkonem 2936 MW. Následuje větrná energie s 18 jednotkami a výkonem 1129 MW. Američané však nezapomínají ani na biomasu (s instalovaným výkonem 777 MW), na vodní energii (378 MW) a geotermální energii (59 MW) v rámci nově instalovaných AZE. Konkrétně: solární energie se už dostala na II. místo ve výčtu nových zdrojů postavených v USA a její nárůst oproti roku 2012 byl 42,80 %. S americkou důkladností pro čísla týkajících se obchodu uvedl Federální regulační úřad i to, že za období 2012–2013 dosáhla instalace AZE v USA z celkového instalovaného výkonu již 47,38 %. Výkonově: 20 809 MW z celkově instalovaných zdrojů.
A JAK OBSTOJÍ AZE V CELKOVÉM SOUČTU?
Podíl AZE na celkovém instalovaném výkonu všech zdrojů v USA činí 15,97 %. Z toho připadá na vodní zdroje 8,44 %, na eoliku 5,2 %, na biomasu 1,36 % a na solární energii jen 0,64 %. I tak je podíl AZE větší než podíl nukleární energie (9,25 %) a zdrojů na mazut (4,05 %). Federální regulační úřad ovšem upozornil, že celková instalovaná kapacita není totožná s aktuálním provozem a výkonem zdrojů. Podle tohoto hodnocení dosahuje podíl AZE na celkovém výkonu instalovaných zdrojů v USA jen 13 %. Z odborných debat v časopise Renewable Energy World vyplývá, že hra s čísly (zvláště komparace mezi výkonem a výrobou, instalací a kapacitou) už experty unavuje. Americká odborná veřejnost si uvědomuje politickou a lobbystickou váhu tradičních výrobců energie a velkých distributorů, kteří si rozebrali trh, což je samozřejmě jev všeobecně známý v USA, ale méně používaný argument v evropském měřítku.
ALTERNATIVNÍ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
Solární průmysl zaměstnává v USA asi 142 000 lidí a za poslední rok v tomto oboru přibylo na 23 000 pracovních míst. Jde tedy o rychlejší růst zaměstnanosti, než je oficiální všeobecný nárůst pracovních míst v USA. Tato čísla zveřejnila TSF (The Solar Foundation of USA), nevládní nevýdělečná organizace založená pro studium solární energie. Podle oficiálního dokumentu National Jobs Census zaměstnancem v solárním obchodě je člověk, který stráví více než 50 % ze své pracovní doby výstavbou (nebo obsluhou) fotovoltaického zdroje. Meziroční nárůst pracovních sil dosáhl tedy v tomto oboru 1,9 %. Nárůst pracovních míst jen reflektuje obrovský zájem o instalaci solárních zdrojů. Letos vzroste jejich počet o dalších 21 %. Navíc: instalace solárních zdrojů není aktivitou jednoho státu. Je rozmístěna ve 24 státech USA a jejich počet se bude určitě rozrůstat. Podobně jako v jiných oborech energetiky, nelze instalační kapacity najímat beze zbytku v místě. Příklad takového růstu nabízí ředitel společnosti SunPower, která zaměstnává mimo dělníky i 400 prodejců, a ti zaměstnávají dalších 6000 lidí. K tomu je třeba připočíst prodejce náhradních dílů a komponent, kterých připadá cca 70 na jeden stát. Každého analytika samozřejmě napadne, jak je to s výdělky v oboru. Podle zmíněné zprávy si zaměstnanec při instalaci solárního zdroje vydělá kolem 20 000 USD, což je asi 23 USD hodinové mzdy. Tedy částka srovnatelná s odměnami zkušeným zaměstnancům zavedených energetických firem za odbornou manuální práci. Provozovatelé zdrojů pak berou 18 USD hodinové mzdy. A dodejme ještě jedno typicky americké porovnání: počet zaměstnaných vojenských veteránů. V tomto oboru dosahuje 9 %, což je absolutní rekord, neboť celostátní průměr je jen 7,5 %.
SITUACE V ČÍNĚ
Čína lehce splnila a zřejmě překročila svůj impozantní plán z nedávných let instalovat 10 GW výkonu ze solárních zdrojů. Oficiální čínské dokumenty dokonce hovoří o instalaci výkonu mezi 9,5 až 12 GW a podle některých zdrojů dokonce o 14 GW. Jenže (jak tomu bývá u rychle rostoucích, ale nepřehledných trhů, zvláště s ohledem na potíže s realizací výstavby sítí), čísla mohou být od pravdy poněkud vzdálena. Pro solární zdroje v rozlehlých oblastech je základním problémem jejich připojení na síť. Podobné to bylo i v případě větrné energie. Podle čínské Asociace větrných elektráren bylo k sítím připojeno jen 8 GW z celkového množství 16 GW instalovaných v roce 2013. Takového výkonu solárních panelů, jaký byl instalován v Číně (cca 10 GW), dosáhlo společně (a to kumulativně), dohromady 5 zemí na světě. Nikdo jiný to během jediného roku nedokázal tak jako Čína. Z údajů agentury Bloomberg New Energy Finance (BNFL) vyplývá, že vloni bylo na světě instalováno ve fotovoltaických zdrojích celkem 39 GW výkonu. Čína pak vlastně instalovala plnou čtvrtinu uvedené kapacity. A přidáme- li k tomu známou podporu čínské vlády budování distribučních sítí (i moderních stejnosměrných) spojených jak s projektem Tří soutěsek, tak Huadian, zdá se, že se Čína rázem vyhoupla na největšího provozovatele solárních zdrojů na světě.
SPÍCÍ DRAK SE PROBUDIL!
Tato fakta komentovali v analytickém oddělení agentury Bloomberg. Došli k poznání, že spící drak se probudil. Jak se stávající instalace solárních zdrojů zjednoduší a zrychlí, můžeme se dočkat, že Evropa bude zaskočena dříve než se naděje. Ambiciózní program rozvoje AZE v Číně může být uskutečněn rychle, pokud (a to je důležité) převezme organizaci do rukou stát. Tímto způsobem budou do celkového výkonu zařazeny doposud poněkud „divoké“ instalace solárních panelů, nazývané solární společnosti zombie. Až dojde k celkovému sladění podmínek výroby energie na čínském trhu, Evropa bude překvapena a zaskočena. Propojení a regulace trhu mají být uskutečněny v Číně již letos a v roce 2015. Experti odhadují, že už v tomto roce by mohl celkový výkon instalovaných fotovoltaických zdrojů v Číně dosáhnout 47 GW.
VĚTRNÁ ENERGIE V POPŘEDÍ ZÁJMU INVESTORŮ
Podle údajů Renewable Energy World a Global Wing Energy Association se letos předpokládá vyšší objem objednávek na větrné elektrárny než v roce 2013, a to především díky stabilizaci trhů v USA a Číně. Tam dosáhli výkonů z větrných elektráren mezi 34 a 35 GW. V roce 2014 by měly objednávky na nové kapacity dosáhnout na světě souhrnného výkonu 45 až 48 GW, tentokráte díky trhům v Evropě. Především v Německu a Velké Británii a novým trhům ve Švédsku, Dánsku i Finsku. Předpokládá se nová výstavba i v Polsku a Turecku. Jen v Evropě bude instalován výkon 2 GW. Země na severu Evropy umísťují větrné stroje především do mělkých pobřežních vod s trvalým prouděním vzduchu. Zpráva také zaznamenává jisté problémy těchto zemí s energetickou strategií: kupř. v SRN mělo být do roku 2020 instalováno 8 eolických GW. Záměr by mohl poklesnout na 6,5 GW vinou zpoždění ve výstavbě sítí i přehodnocování možností AZE celkově. Velká Británie přijímá novou energetickou strategii. To donutilo některé provozovatele větrných farem (RWE 1,2 GW, Scottish Power 1,8 GW, Centrica 580 MW), aby přehodnotili svoje plány. Z původní představy o výkonu 40 GW instalovaných do roku 2020 se zřejmě odečte cca 10 GW. To vše ale může doznat ještě závažných změn. Usnesením ministrů zemí EU se stanovuje nový cíl v rozvoji AZE, a to do roku 2030 dosáhnout až 37 % podílu na celkovém instalovaném výkonu. K těmto závěrům vedou představitele evropských zemí klimatické změny a snaha po energetické nezávislosti. Ne všechny státy se s takovým plánem ztotožňují. Nejenom pro klimatické odlišnosti, ale i pro zavedené struktury výroby energie. Na trzích USA zavládla v loňském roce mezi investory do eolických farem určitá nervozita spojená s daňovými změnami v energetice. Neočekává se dosažení rekordní výše instalovaného výkonu z roku 2012, kdy bylo připojeno 13 GW. Jak se bude trh v USA vyvíjet dále, to záleží na přijetí nového zákona, jenž by měl určitým způsobem omezit „ tlusté“ dotace do energetiky. Zatím leží v Kongresu. Opačná situace je v Kanadě. V roce 2013 zde byl instalován větrný výkon 1,6 GW a celková kapacita Kanady se v eolické energii zvedla na 7,8 GW výkonu. Do roku 2016 to má být až 12 GW. /bal/