Projekt Technologická platforma strojírenská výrobní technika V (TPSVT V), který je realizován na základě výzvy MPO v programu OP TAK, vstoupil do druhé poloviny realizace. Na základě podmínek zadavatele byl v požadovaném termínu zpracován a předán agentuře API nosný dokument projektu, kterým je Akční plán pro digitální a zelenou transformaci. Dokument vychází ze současného stavu oboru strojírenská výrobní technika v ČR a je stručně charakterizován v následujících odstavcích.
Český průmysl v oboru strojírenské výrobní techniky stojí na kritické křižovatce a čelí rostoucím tlakům na přizpůsobení se globálním změnám, které přetvářejí nároky na výrobu. Jako klíčový sektor podporující navazující průmyslová odvětví, jako jsou automobilový průmysl, letecký průmysl, přesné strojírenství a energetika, je průmysl výrobní techniky pod tlakem trendů a požadavků širokého spektra oborů. Mezi nejvýznamnější hybné síly současnosti ovlivňující obor strojírenské výrobní techniky patří digitalizace a snižování negativních dopadů na životní prostředí. Aby tento obor zůstal na rychle se vyvíjejícím globálním trhu konkurenceschopný, musí projít dvojí transformací — takovou, která integruje digitální technologie a zahrne „zelené“, udržitelné postupy.
Digitální a „zelené“ výzvy i příležitosti
Digitální transformace, často označovaná jako Průmysl 4.0, zahrnuje přijetí pokročilých technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí, analýza dat, cloud computing a robotizace. Ty slibují revoluci ve výrobních procesech zlepšením efektivity, zvýšením automatizace, umožněním monitorování v reálném čase a vylepšením rozhodovacích schopností prostřednictvím poznatků založených na datech. Česká republika a její průmyslové obory musí nyní adoptovat a integrovat tyto špičkové technologie, aby si zajistila místo konkurenceschopného hráče na globálním trhu. Současně probíhající tzv. zelená transformace je poháněna rostoucím povědomím o potřebě udržitelnosti životního prostředí. „Zelená dohoda pro Evropu“ (European Green Deal) vyžaduje, aby průmyslová odvětví přijala postupy, které sníží uhlíkovou stopu, zlepší energetickou účinnost a přejdou na oběhové hospodářství, kde se produkty a zdroje znovu používají, renovují či recyklují, čímž dochází k minimalizaci dopadu na životní prostředí. Nařízení o ekodesignu (EU č. 2024/1781 o vytvoření rámce pro stanovení čtyř požadavků na ekodesign udržitelných výrobků), které je součástí této širší iniciativy, přikazuje výrobcům navrhovat výrobky s ohledem na sníženou spotřebu energie a zvýšenou recyklovatelnost. Opatření samotné zatím žádné konkrétní ekodesignové požadavky nestanovilo. Představuje pouze právní rámec, na jehož základě se budou konkrétní požadavky pro jednotlivé kategorie výrobků stanovovat prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci vydávaných Evropskou komisí. Tato tzv. delegovaná nařízení (obdoba českých ministerských vyhlášek) budou přijímána po konzultaci a projednání s výrobci daných výrobků, dalšími zainteresovanými stranami, vnitrostátními orgány a zejména po řádném vyhodnocení možných dopadů. Lze předpokládat, že v našem oboru obráběcích technologií (MT — machine tools) bude v tomto jednání hrát významnou roli evropské sdružení CECIMO (evropská asociace výrobních technologií). V první fázi se pozornost zaměří na kategorie výrobků, kde byl identifikován značný prostor pro zlepšení, a to na textilní výrobky, obuv, nábytek, matrace, pneumatiky, čistící prostředky, barvy, maziva, chemické látky, ale i na meziprodukty jako železo, ocel a hliník. Postupem času se bude záběr ekodesignových požadavků rozšiřovat na další výrobkové skupiny a lze předpokládat jeho dopad také na obor výrobních strojů. Součástí nařízení je mimo jiné povinnost opatřit každý výrobek tzv. digitálním pasem výrobku. Jinými slovy výrobce musí zajistit, aby prostřednictvím jednoho datového nosiče (např. QR kódu, čárového kódu, vodoznaku) byly na jednom místě zpřístupněny veškeré relevantní informace týkající se dotčeného výrobku. Tyto nové ekologické předpisy představují pro české výrobce riziko, výzvu i příležitost. Digitální a zelená transformace jsou na předním místě evropské agendy jako řešení výzev, kterým dnešní svět čelí. I když jsou tyto dva procesy odlišné a vyžadují specifické akce a kroky ke svému dosažení, mohou se také vzájemně posilovat. Pojem duální transformace odkazuje na propojenost mezi digitální a zelenou transformací. Pokud jsou digitální technologie správně používány a spravovány, mohou pomoci ekonomikám stát se efektivnějšími z hlediska zdrojů, oběhovými a klimaticky neutrálními. Podobně může zelený přechod v energetických a průmyslových odvětvích pomoci uspokojit rostoucí energetické potřeby a snížit ekologickou stopu digitálního sektoru.
Zodpovědně a udržitelně
Zpráva Joint Research Centre (JRC) na téma „Směrem k zelené a digitální budoucnosti“ (Towards a Green and Digital Future) zveřejněná na začátku roku 2022 zdůrazňuje význam společného řešení digitální a zelené transformace, jejichž cíle a nástroje se navzájem mohou podporovat a doplňovat. Na duální transformaci iniciovanou Evropskou unií navazuje také související téma ESG (environmental, social and governance). Česky tento pojem můžeme vyjádřit jako zodpovědný a udržitelný přístup k investování a byznysu obecně. Jde tedy o přístup, který nehledí jen na finanční zisk, ale důležitými aspekty jsou pro něj také udržitelnost a sociální dopad. Pojem ESG existuje řadu let. Firmy jej začaly používat již v roce 2004. Stávajícím i potenciálním investorům tak dávaly informace o své společenské odpovědnosti, a to právě ve třech oblastech: oblast environmentální, oblast sociální a oblast řízení byznysu. Dnes dokonce ESG oddělení dobrovolně zavádějí i některá města a obce. Popularita ESG totiž nejen u investorů v posledních letech stoupá.
Dokládá to například analýza projektu Evropa v datech, ze které vyplynulo, že:
Čím dál více investorů chce své peníze posílat podnikům, které se chovají ohleduplně ke svému okolí.
O odpovědné investování má zájem 70 % drobných investorů.
Až 86 % investorů si myslí, že udržitelné firmy jsou z dlouhodobého hlediska ziskovější.
Popularita ESG roste napříč společností, nejoblíbenější je u mileniálů. Směrnice Evropského parlamentu CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) [Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ /ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnost — pozn. red.] ukládá určitým firmám povinnost reportovat nefinanční data týkající se udržitelnosti. Součástí reportingu bude i to, jak si společnosti stojí v rámci jednotlivých pilířů ESG. CSRD bude časem povinné pro většinu firem — některé budou reporty odevzdávat již za rok 2024, další se budou přidávat postupně podle velikosti a typu podniku. Z hlediska průmyslového pohledu váže ESG na zelenou transformaci zejména v tématech:
klimatická změna — emise skleníkových plynů (uhlíková stopa), efektivní využívání energií, čisté energie (energetický mix),
znečištění a odpady — emise toxických plynů a dalších látek, odpadová politika, nakládání a likvidace obalových materiálů,
recyklace a principy cirkulární ekonomiky,
kvalita vody a vodní zdroje,
biodiverzita a ráz krajiny,
příležitost pro životní prostředí — čisté technologie, zelené budovy, inovace a digitalizace,
politiky na ochranu životního prostředí.
Strategie výzkumu a vývoje
V souladu s digitální a zelenou transformací je také na národní úrovni Strategie RIS3 (Research and Innovation Strategy for Smart Specialization), tedy tzv. výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci regionu. Ta je zastřešujícím strategickým dokumentem pro oblast rozvoje inovací, vědeckovýzkumných aktivit a navazujících témat. V ČR ji využívá řada poskytovatelů podpory pro výzkum, vývoj a inovace. Oblast výrobních technologií a výrobních strojů je pro duální transformaci významná, protože poskytuje pokročilé nástroje a systémy potřebné k realizaci výroby v řadě různých sektorů. Pokročilé výrobní technologie jsou páteří průmyslové výroby a jejich modernizace prostřednictvím digitální a zelené transformace bude mít hluboký dopad nejen na samotný průmysl, ale i na ekonomiku a společnost. Nemalé bariéry Výzvy spojené s digitální a zelenou transformací však nejsou v kontextu České republiky malé. Řada malých a středních podniků i velké podniky se potýkají s významnými bariérami pro digitální a zelenou transformaci, jako je omezený přístup k financování, nedostatečná digitální infrastruktura a nedostatek kvalifikované pracovní síly pro provozování pokročilých technologií požadovaných pro Průmysl 4.0. Kromě toho může být pro menší firmy s menšími zdroji obtížné orientovat se ve složitém regulatorním prostředí stanoveném Evropskou unií. Navzdory těmto problémům existují v tématu duální transformace také příležitosti pro růst, inovace a překonání konkurence. S ohledem na aktivity mezinárodních lídrů v produkci výrobních strojů a technologií, mezi které patří např. Německo, Japonsko, Tchaj-wan a Jižní Korea, mohou čeští výrobci převzít osvědčené postupy a technologické inovace, které se již u špičkových firem a výrobců osvědčily. Německý rámec Industry 4.0 je široce považován za zlatý standard v integraci digitálních technologií s výrobou a obdobně japonské vedoucí postavení v robotice, přesném strojírenství, ale také ve snižování energetické náročnosti poskytuje inspiraci v automatizaci a optimalizaci procesů. Spojené státy rychle postupují vpřed v oblasti automatizace řízené umělou inteligencí a nabízejí pohled na to, jak může umělá inteligence a strojové učení zlepšit produktivitu a zároveň snížit dopad na životní prostředí.
Dokument Akční plán pro digitální a zelenou transformaci v oboru Machine Tools se skládá ze šesti kapitol: 1. Globální výzvy a úkoly duální transformace dle EU a ČR, 2. Vize duální transformace oboru SVT v ČR, 3. Potřeby průmyslu v oboru SVT pro duální transformaci, 4. Bariéry pro další duální transformaci oboru SVT, 5. Plán pro digitální a zelenou transformaci oboru Machine Tools, 6. Cestovní mapa oboru pro duální transformaci — aktéři.
S dokumentem o celkovém rozsahu 92 stran bude seznámena odborná veřejnost a bude projednán v otevřené diskuzi předních expertů oboru strojírenská výrobní technika. Jeho finální podoba bude předána na závěr realizace projektu TPSVT V, to je 30. června 2026. /www.sst.cz/
