Airshow Farnborough 2012 ještě jednou: V centru pozornosti helikoptéry a cesty do kosmu

Přehlídka nejmodernější letecké (a dnes už i kosmické) techniky ve Farnborough u Londýna platí ve světě letadel za prestižní místo k setkávání. To platí jak pro nadšené laiky, tak pro střízlivé obchodníky. O některých exponátech 1400 vystavovatelů ze 40 zemí jsme už referovali v TT č. 15. Dnes se vracíme k dalším, jež si zasloužily naši pozornost. Kritériem výběru bylo především obchodní hledisko. V této souvislosti stojí za zmínku, že svým způsobem uspělo i české Aero Vodochody. Jak uvedla česká média, americký výrobce vrtulníků Sikorsky totiž ve Farnborough podepsal kontrakt s americkou armádou na dodání vrtulníků UH-60M Black Hawk v hodnotě 7,3 miliardy dolarů, pro něž Aero vyrábí kompletní kokpity. DVANÁCT ZÁJEMCŮ Na Airshow byly samozřejmě v centru pozornosti předváděcí lety. Mezi ty nejatraktivnější patřily ukázky možností letounu V-22 Osprey s překlopnými rotory. Létá jako letadlo, ale startuje a přistává jako vrtulník, což umožňují dva horizontálně natočené rotory. Během 12 sekund se mohou natočit až o 90° dopředu a pracují jako u běžného turbovrtulového letounu. Avšak ve srovnání s vrtulníkem stroj dosahuje výrazně delšího doletu. Další významnou výhodou letounu je jeho skladnost. Křídla V-22 lze totiž složit souběžně s trupem a listy obou vrtulí natočit na jednu stranu. Operaci lze provést za pouhých 90 sekund. Pro tyto vlastnosti bývá letoun často ve výbavě letadlových lodí. Posádku tvoří čtyři muži, kapacita činí 20 000 kg nebo 24 sedících vojáků či 32 lidí na podlaze, rozpětí křídel 14 m, délka 17,5 m a šířka s rotory 25,8 m. Maximální rychlost je 460 km/h nad mořskou hladinou a 565 km/h ve výši 4600 m. DOLET 1627 KM. V-22 byl vyvinut speciálně pro potřeby amerického námořnictva a letectva a vyrábějí jej společně fi rmy Bell Helicopter Textron a Boeing (Boeing Rotorcraft Systems). Byl využíván na bojové i záchranné akce a letos se osvědčil například v Libyi a v Afghánistánu. Zatím letoun nebyl na prodej, ale nyní se situace změnila. Podle Grega Masiella, plukovníka námořní pěchoty, který řídí tento program, projevilo o tento exponát zájem už 12 obchodníků, například z Izraele, Kanady, Spojených arabských emirátů nebo Japonska. Agentuře Reuters řekl, že první zahraniční nákup by mohl být oznámen v průběhu příštího roku. Washington stále více podporuje vojenské prodeje jako jednu z možností, jak snižovat armádní náklady. Prezident Obama totiž prosadil krácení vojenského rozpočtu o 487 miliard dolarů v příštím desetiletí. Boeing a Bell se také snaží probudit zájem potenciálních kupců a doufají, že díky zahraničním objednávkám by v případě V-22 Osprey mohla výrobní linka běžet ještě kolem roku 2018. Letos se vyrobí 39 a v příštím roce dokonce 42 těchto letadel. Ve srovnání s helikoptérou jsou poměrně drahé, jedno stojí asi 67 milionů dolarů. Ale mají daleko větší užitečné zatížení a mnohem delší dolet. RUSOVÉ SE PŘEDVÁDĚJÍ Ruské vrtulníky zaujaly už v zimě na specializované výstavě helikoptér v Dallasu a nevynechají jedinou příležitost k prezentaci. Proto byly i ve Farnborough. Více než 300 vrtulníků v celkové hodnotě 150 miliard rublů (5 miliard USD) letos vyrobí holding Ruské vrtulníky. Ruská produkce prý zaujímá více než 20 % světového trhu vojenských vrtulových strojů a 9 % segmentu jejich civilních verzí. Na každé výstavě budí pozornost prezentace víceúčelového středního vrtulníku Ka-62. Stroj se zvýšeným komfortem připomínal drahý automobil: panoramatická okna, prostorná kabina pro 15 osob, pohodlná odpružená křesla. Konstruktéři vylepšili i technické charakteristiky. Lopatky nosné vrtule Ka-62 i panely trupu jsou více než z poloviny vyrobeny z kompozitních materiálů. Stroj se tak stal lehčím, znatelně klesla i spotřeba paliva a zvýšila se rychlost letu. Rybinský motorový závod vyvinul speciálně pro Ka-62 nový motor na bázi plynové turbíny. Očekává se, že Ka-62, který může najít uplatnění v obchodním letectvu, ve sféře těžby ropy a zemního plynu a při záchranných operacích, se na trhu objeví v roce 2014. Na Airshow podepsali představitelé koncernu Ruské helikoptéry a společnosti AgustaWestland předběžnou dohodu na společný vývoj, výrobu a prodej nové helikoptéry ve třídě 2,5 tuny. NA MĚSÍC I NA MARS „Rusku se znovu podaří získat zpět ztracené pozice v oblasti kosmických výzkumů po tom, co úspěšně realizuje měsíční program,“ prohlásil na aerosalonu ve Farnborough Viktor Chartov, generální ředitel Lavočkinova vědeckého a výrobního sdružení. „V roce 2015 se máme vrátit na Měsíc a přistát tu tak, aby to odpovídalo stylu SSSR, abychom dokázali všem a hlavně sami sobě, že jsme nic z toho, co uměl dělat Sovětský svaz, nezapomněli.“ Při těchto slovech tvrdnou rysy ve tvářích nejen pracovníků NASA, ale i mnoha dalších Američanů. V důsledku rozhodnutí prezidenta Obamy se totiž americké kosmické plány scvrkly a Měsíc z nich zcela zmizel. Už před tím bylo oznámeno, že Rusko po havárii přístroje Phobos-Grunt zkorigovalo plány výzkumu Sluneční soustavy. Podle nových plánů má být například realizován ruský program Luna-Glob, v jehož rámci budou k Měsíci vypuštěny dva kosmické přístroje – v roce 2015 a 2016. Poté bude realizována rusko-indická mise Luna-Resurs. Rusko přebírá víc než polovinu prací spojených s druhou etapou mezinárodního projektu ExoMars, jehož realizace je plánována na rok 2018. Tato zpráva byla rozšířena v kuloárech aerosalonu ve Farnborough. Očekává se, že na podzim podepíší Evropská kosmická agentura a Roskosmos defi nitivní dohodu o ExoMarsu, uvádí agentura Russia Now – Hlas Ruska. Projekt ExoMars se stal rusko-evropským letos v únoru, kdy se účasti v něm z fi nančních důvodů zřekly USA. A přestože místo těžkých amerických raket Atlas 5 poletí ruské Protony, bude ExoMars i nadále rozdělen do dvou etap. V prvním Protonu se v roce 2016 vydá k Rudé planetě modul EDM (Entry Descent and Landing Demonstrator Module), jakýsi „demonstrátor přistání“, a kromě toho i modul TGO (Trace Gas Orbiter). Díky EDM vyzkoušejí Evropané pro sebe nové technologie vstupu do atmosféry Marsu. Na orbitálním modulu bude několik ruských přístrojů, mimo jiné neu tronový detektor, který bude zkoumat rozdělení vody pod povrchem Marsu až do hloubky jednoho metru. Detektor zjistí radiační situaci na oběžné dráze, což je aktuální pro budoucí pilotované výpravy. Pokud jde o metan, tady vědce zajímá, odkud se vůbec na Marsu vzal. Orbitální přístroj sestaví mapu míst, ze kterých metan uniká z hlubin planety, aby mohlo být vybráno místo pro přistání v následující etapě ExoMarsu, kdy bude startovat druhý Proton. ČÍNA NECHCE BÝT POZADU Čínské dopravní letadlo C919 získalo na veletrhu 280 objednávek. Většina jich je sice z Číny, ale nacházejí se mezi nimi i požadavky ze Spojených států a jihovýchodní Asie. C919 je 150sedadlový letoun určený pro krátké vzdálenosti. Projekt zahájil státní podnik COMAC (Commercial Aircraft Corporation of China) v roce 2008. S prvním startem tohoto největšího civilního letadla vyvíjeného v Číně se počítá v roce 2014 a s prvními dodávkami o dva roky později. Jean-Paul Ebanga, prezident a generální ředitel společnosti CFM International, velice chválil C919. Není divu, bude totiž osazeno jejich zcela novými motory LEAP-1-C, jež CFM právě vyvíjí. Letadlo bude trochu podobné Airbusu A320: rozpětí křídel 33,6 metrů, kapacita více než 20 tun, rychlost Mach 0,785 a maximální výška 12 100 metrů. Jedna verze doletí 4000 km a druhá až 5500 km. Karel Sedláček