Jak už to s koncem roku bývá, objevují se různé prognózy a předpovědi, jak to bude kolem nás vypadat za několik let nebo několik desítek let. Jednou z takových je i pohled na dopravní leteckou situaci v roce 2030 v návrzích nejrůznějších světových společností.
Objevuje se tu spousta futuristických řešení od takových leteckých gigantů, jakými jsou Boeing, Northrop Grumman, General Electric nebo třeba Massachusettský technologický institut. V Evropě takovou prognózu představila letošního listopadu konference k hodnocení projektu Airport 2030, pořádaná v hamburské letištní konferenční hale. Ten řeší řada výzkumných institucí pod vedením Německého centra pro letectví a kosmonautiku DLR a jak už sám název úkolu napovídá, jde zde především o zefektivnění celého letištního provozu. Dostupnost letiště v dané oblasti, přístup od terminálu k odbavovací hale, zkrácení procesu odbavování cestujících a zrovna tak efektivnost všech operací při příletu. Projekt zahrnuje i cíle ekologie, řešení tiššího provozu letadel, snížení spotřeby spalin a emisí a v rámci toho i hledání nových konstrukcí letadel a možnosti využívání hybridních pohonů. Návrhy dopravních letadel konference zobecnila na nově řešeném tvaru. Ve srovnání se současnými letadly se zkoumá provedení s odlišným deltovitým tvarem těla. Už na tomto vnějším vzezření je zřetelně patrná spolupráce DLR a NASA, navázaná v minulém roce. Motory letadla jsou umístěné v zadní části trupu, což už samo o sobě přináší pro cestující tišší provoz. Při širším trupu se počítá až se 750 cestujícími, k dispozici budou mít mezi sedadly až 5 uliček. Při nové konstrukci letadel se nepředpokládá žádná nutnost změn rozjezdových a přistávacích drah, úpravy se budou týkat jen při obslužné manipulaci se zavazadly a práce servisních techniků při čerpání pohonných hmot a údržbě letadla. Mezi ekologické cíle u letadel budoucnosti na začátku třetí dekády by mělo patřit razantní snížení jejich hlučnosti. Studie projektu Airport 2030 jde až na pouhých 71 dB, kdy by takto tiché letadlo mělo být slyšet jen v prostoru letiště, snižuje se spotřeba paliva na 70 % a emise oxidu dusného až na 75 % oproti dosavadnímu stavu. Své k těmto nárokům by měl říci i způsob pohonů. Proudové motory by svou funkci měly uplatňovat především při startu, kdy při poháněných turbodmychadlech by se mělo efektivněji využívat energie pro elektrické generátory k pohonu elektromotorů. Jejich čas by pak při menší spotřebě přišel v průběhu letu. Při klesání lze využít i jevu, kdy se proud vzduchu využije pro získávání elektrické energie. Ta by pak měla být dostatečná i pro pohon kol podvozku s vlastními elektromotory při pojezdech na letišti. /jš/