Aerokosmická Paříž po osmačtyřicáté

V pořadí již 48. Salon International de l´Aéronautique et de l´Espace, tedy mezinárodní salon letectví a kosmonautiky, proběhl tradičně na pařížském letišti Le Bourget 15. až 21. června 2009. Zároveň oslavil rovných 100 let své existence. Letošní ročník, pořádaný asociací francouzských výrobců letecké a kosmické techniky GIFAS (Groupement des Industries Françaises Aéronautiques et Spatiales), bohužel poznamenala ekonomická krize. I tak ale návštěva aerosalonu nebyla zbytečná. V šesti halách a na venkovní ploše prezentovaly své výrobky – letouny, vrtulníky, bezpilotní vzdušné prostředky, rakety či jejich komponenty - firmy ze 48 zemí světa. Nechyběli mezi nimi ani letečtí výrobci z České republiky. V nevelkém národním pavilonu se s podporou agentury CzechTrade prezentovaly konkrétně firmy Aero Trade, Aero Vodochody, Jihlavan, Jihostroj, LOM Praha, První brněnská strojírna Velká Bíteš, SEKO edm a Speel Praha. To, že mají leteckému světu co nabídnout, potvrdily kontrakty uzavřené při příležitosti této aerokosmické výstavy. Například společnost Aero Vodochody, která také návštěvníkům připomněla 90 let od svého založení, bude vyrábět díly křídla pro regionální dopravní letoun Bombardier CSeries. Technometra Radotín jako součást skupiny Aero Vodochody uzavřela 5letý kontrakt se společností Messier- Dowty na dodávky komponentů podvozku pro dopravní letoun Airbus A320. A když již jsme u objednávek, jen za první den konání aerosalonu činila jejich úhrnná hodnota 5,6 mld. USD. Například letecká společnost Qatar Airways zadala firmě Airbus produkci 24 letounů rodiny A320 za rekordních 1,9 mld. USD, dopravce Gulf Air objednal pro dvacítku svých strojů A330 u společnosti Rolls- Royce motory Trent 700EP za 1,5 mld. USD. Ještě velkorysejší ale byl pozdější kontrakt letecké společnosti Ethiad Airways z Abú Dhabi na dodávku turbodmychadlových motorů značek General Electric, Engine Alliance a International Aero Engines za 4,6 mld. USD. Budou pohánět 100 jejích nových dopravních letadel Airbus a Boeing. První uvedený letecký výrobce byl jistě potěšen zájmem o své dopravní stroje, když na aerosalonu zaregistroval zakázky na letouny A350 XWB (Extra Wide Body) a A320 za 4,5 mld. USD od dopravců AirAsia X, Cebu Pacific a Vietnam Airlines. Zdálo by se tedy, že finanční krize zatím do obchodu s leteckou technikou nezasáhla. Na druhé straně je ale nutné mít na zřeteli, že se zájemci o nová dopravní letadla rekrutovali víceméně jen z bohatých zemí Středního východu. Letošní ročník pařížského aerosalonu přinesl ještě jeden převratný kontrakt. To když firma Commercial Aircraft of China (COMAC) z ČLR vyzvala svůj protějšek AIDC (Aerospace Industrial Development Company) z Tchaj-wanu, aby se podílel na vývoji a pozdější sériové produkci dopravního letadla COMAC 919. SuperJet exceloval Na předchozím ročníku této pařížské letecké a kosmické přehlídky v roce 2007 se spekulovalo o tom, že se letos na Le Bourget určitě představí „in natura“ dopravní letadlo snů - Boeing 787 Dreamliner. Pro citelné zdržení jeho vývoje se tak nestalo a výrobce nestihl ani dopředu proklamovaný termín záletu prototypu v době konání aerosalonu. A tak musel šéf skupiny Boeing Commercial Aircraft Scott Carson čelit výtkám ze strany potenciálních uživatelů. Trpělivost dochází například letecké společnosti Qatar Airways, která si objednala 30 letounů Boeing 787 a navíc si shodný počet předběžně zamluvila. „Boeing nevedou obchodníci. Boeing vedou počítači fazolí a právníci,“ nechal se rozhořčeně slyšet na tiskové konferenci její šéf Akbar Al Baker. A tak lze považovat za největší hvězdu letošního pařížského aerosalonu ruský regionální dopravní letoun Suchoj SuperJet 100. Jeho prototyp se představil jak ve statické expozici, tak i při každodenních letových ukázkách. Přestože vývoj zaznamenal velké zpoždění, nyní je SuperJet 100 pro 75 až 100 cestujících již realitou. A co víc, získává si stále více příznivců. Přímo na aerosalonu jej v třiceti exemplářích objednala maďarská letecká společnost Malév, dalších 24 letounů zakoupila ruská leasingová společnost Avialeasing. Pro marketing tohoto komuteru, poháněného dvěma turbodmychadlovými motory SaM146 od ruské firmy NPO Saturn a francouzského protějšku SNECMA, založily firmy Suchoj a Alenia společný podnik SuperJet International. Na Le Bourget se také hodně hovořilo o jednom z vážných soupeřů SuperJetu, japonském komuteru Mitsubishi MRJ90. Je ale zatím ve vývoji a výrobce usilovně hledá odběratele. Již loni získal zakázku na 15 kusů od společnosti Nippon Airways, ale to je pro uhrazení investic ve výši 1,5 mld. USD příliš málo. Letoun MRJ90 pro 86 až 96 cestujících, pro jehož pohon již byly vybrány turbodmychadlové motory Pratt nad Whitney PW1217G, má přitom být velmi pokrokový. Nejde jen o celokompozitovou konstrukci, nýbrž také o nová měřítka v provozní ekonomii a ekologii. V porovnání s nyní používanými letadly dané kategorie a třídy má komuter značky Mitsubishi přinést svému provozovateli úsporu paliva o 15 až 21 procent. Také bude ohleduplnější k našemu životnímu prostředí – například škodliviny NOx ve výstupních plynech motorů mají být o 50 procent menší, než požadují normy organizace ICAO, u uhlovodíků jde dokonce o 85procentní redukci. Na Le Bourget se dále prezentovaly právě vyvíjené proudové obchodní letouny Beechcraft Premier II a Bombardier Learjet 85, avšak zatím jen v maketách kabin ve skutečné velikosti. První uvedený biz-jet má urazit se čtyřmi cestujícími na palubě vzdálenost 2778 km, druhý pak dokonce 5556 km. Ekologický Bluecopter Letos se v Paříži představil – zatím pouze v maketě ve skutečné velikosti – přírůstek mezi civilními vrtulníky: Eurocopter EC175 se dvěma turbohřídelovými motory PT6C-67E. Bude mít přepravní kapacitu 16 cestujících a zálet jeho prototypu se má uskutečnit koncem letošního roku. Tento stroj je vyvíjen v kooperaci s čínským podnikem HAIGH Harbin, pro jehož stroj bylo vybráno označení Z15. „Jde však o dva různé vrtulníky s dvěma prostory využití, dvěma certifikacemi a dvěma výrobními linkami,“ zdůraznil na tiskové konferenci výkonný viceprezident firmy Eurocopter Joseph Saporito. Pokud jde o vojenské vrtulníky, za novinku lze považovat typ AW149 od firmy AgustaWestland. Představil se ale pouze v maketě, neboť zatím probíhá jeho vývoj. Tento víceúčelový stroj pro 18 vojáků se účastní výběrového řízení na nový vrtulník pro turecké ozbrojené síly v rámci programu TUHP (Turkish Utility Helicopter Program). Expozice firmy Eurocopter dále představila projekt vrtulníku budoucnosti, pojmenovaného Bluecopter. Ten má být co nejohleduplnější k životnímu prostředí. V porovnání s dnešními lehkými vrtulníky s jedním turbohřídelovým motorem se má vyznačovat o 40 procent nižší spotřebou paliva. Objem škodlivin CO2 ve výfukových plynech se má snížit opět o 40 procent, u NOx je to dokonce o 53 procent. Firma Eurocopter toho hodlá dosáhnout koncepčně novou pohonnou soustavou, jejímž základem bude přeplňovaný vznětový motor. Na jeho vývoji spolupracuje automobilka Mercedes-Benz, která pro tento účel využije vidlicový 6válcový turbodiesel řady CDI se systémem vysokotlakého přímého vstřikování nafty do válců (Common-Rail) a katalyzátorem výfukových plynů. O Master je zájem Nad Le Bourget samozřejmě i letos hřměly motory nadzvukových bojových letounů, jako kupříkladu F-16 Fighting Falcon, F/A-18E/F Super Hornet, Eurofighter Typhoon či Dassault Rafale. Původně se k nim měl připojit nejvyspělejší letoun tohoto druhu na světě, Lockheed Martin/Boeing F-22A Raptor amerického letectva. Pentagon ale na poslední chvíli jeho předvádění zrušil. Ve statické expozici i na obloze nechyběl pohledný cvičný a lehký bojový stroj Aermacchi M-346 Master. Právě při příležitosti aerosalonu výrobce podepsal dohodu s představiteli italských vzdušných sil o dodávce šesti exemplářů. Master ale již předtím oslovil letectvo Spojených arabských emirátů, které si letos v únoru objednalo 48 kusů. Další proudový cvičný letoun, konkrétně BAE Systems Hawk Mk. 51A ve finských barvách, představila nevelká expozice firmy Patria. Ta se totiž postarala o jeho omlazovací kúru, která zasáhla především avioniku. První exemplář pak byl přímo na Le Bourget oficiálně předán firmou Patria zástupcům finského vojenského letectva. Pro vojenské účely, především pro výzvědné, přehledové a průzkumné ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance), lze po příslušných úpravách využít turbovrtulové obchodní letouny. Na Le Bourget to letos potvrdily hned dva stroje: Hawker Beechcraft King Air 350ER, alias MC- 12W, a TBM 700B MMA (Multi-Mission Aircraft) od firmy Daher-Socata. Letouny prvního uvedeného typu, vybavené optickým zobrazovacím systémem Angel Fire, používá americké letectvo v rámci programu Project Liberty v Iráku. Francouzský protějšek dostal do vínku systém Agile 2 s optoelektronickými a infračervenými čidly, jenž je namontován netradičně na zádi trupu. Debut si letos na Le Bourget odbyl lehký útočný letoun pro boj s povstalci AT-802U Air Tractor. Americký výrobce Air Truck jej odvodil z civilního provedení pro zemědělské postřikování a hašení požárů – stačilo pod křídlo upevnit závěsníky na pumy, raketnice s neřízenými střelami i pouzdra s kulometem do celkové hmotnosti 3629 kg. Firma Air Truck doufá, že jednomístný Air Tractor zakoupí letectvo USA i dalších zemí. Izrael dominoval Podstatně více novinek bylo možné letos zaznamenat mezi bezpilotními vzdušnými prostředky, tedy v kategorii UAV (Unmanned Aerial Vehicles). Jako obvykle se o ně postaral především izraelský letecký průmysl, jenž v dané oblasti opět potvrdil své velmocenské postavení. Kupříkladu ve venkovní expozici společnosti IAI (Israel Aerospace Industries) měl premiéru průzkumný a útočný prostředek HAROP koncepce delta-kachna s optoelektronickým systémem IAI/ Taman POP-200 s barevnou CCD kamerou a zařízením FLIR (Forward- Looking Infra-Red). Navíc má bojovou hlavici o hmotnosti 23 kg, kterou „sebevražedným“ útokem zničí vybraný cíl. Dalším letošním debutantem byl taktický prostředek Hermes 90 s vytrvalostí 18 h, vybavený systémem MicroCompass s barevnou CCD kamerou, tepelným zobrazovačem třetí generace a laserovým značkovačem. Firma Elbit Systems by jej ráda udala americké námořní pěchotě USMC (US Marine Corps) pro její program STUAS (Small Tactical Unmanned Aircraft System). Společnost ADS (Aeronautics Defense System) přivezla na Le Bourget dva pozoruhodné prostředky. Ten první, Picador, byl bezpilotní vrtulník s tvary „stealth“. Druhý, Orbiter, představuje minielektrolet s vytrvalostí 4,5 h. Nese průzkumný systém Contron T-STAMP s videokamerou, zařízením FLIR a laserovým značkovačem. Za zhlédnutí stál rovněž prostředek Boomerang s elektropohonem a palivovými články od firmy BlueBird. Izraelská expozice obsahovala také koncept bezpilotního vzdušného prostředku Mule od firmy Urban Aeronautics pro transportní účely. Stroj má pohonný systém Fancraft s 544kW (730 k) turbohřídelovým motorem Turbomeca Arriel 1D1 a čtveřicí dmychadel v prstencích. Trup pojme náklad do hmotnosti 227 kg nebo i dva raněné na nosítkách. Firma Urban Aeronautics myslí prostředkem Mule na americkou námořní pěchotu, která nyní hledá takový stroj pro nasazení v Iráku a Afghánistánu. Na aerosalonu se však hovořilo také o tom, že prostředky pro tento účel vyvíjejí i korporace Northrop Grumman, Boeing a Lockheed Martin s firmou Kaman. Kategorií UAV se intenzivně zabývá rovněž italská firma Selex Galileo. Dokázal to elektrolet Strix bezocasé koncepce, zařazený užitečným zatížením 1,5 kg a vytrvalostí 2,25 h mezi miniprostředky. V expozici EADS (European Aeronautic, Defense and Space Company) bylo možné zhlédnout maketu výškového průzkumného stroje Talarion pro francouzské, německé a španělské ozbrojené síly. Tento prostředek s dvěma turbodmychadlovými motory má nést průzkumnou výbavu o hmotnosti 998 kg a setrvat ve vzduchu až 24 h. Nicméně, nejvíce pozornosti vzbudil na Le Bourget průzkumný stroj Camcopter S-100 od rakouské firmy Schiebel Elektronische Geräte. Jako první člen kategorie UAV na světě totiž účinkoval v letové ukázce. Vyznačuje se svislým vzletem a přistáním, nese optoelektronický a infračervený systém Thales Agile II a jeho vytrvalost činí 6 h. Dosud bylo prodáno 80 kusů, z nichž většina putovala k ozbrojeným silám Spojených arabských emirátů. I kosm onautika letos popelkou Letos se na aerosalonu nepředstavilo mnoho novinek v raketové technice. Za nejpozoruhodnější z nich bylo možné považovat protivzdušný systém středního dosahu Barak 8 MRSAM (Medium Range Surface-to-Air Missile), jenž vyvinula firma IAI (Israel Aerospace Industries) ve spolupráci s Indií. Shodný výrobce se dále pochlubil protiraketovým systémem Arrow 3, na kterém se podílela i americká korporace Boeing. Evropská firma MBDA prezentovala na Le Bourget zdokonalenou verzi protilodní řízené rakety Marte, kterou budou moci vypouštět lehké bojové letouny. Má hmotnost 260 kg a cíl zasáhne na vzdálenost 45 km. Letošní pařížský aerosalon bohužel nebyl štědrý ani na novinky v kosmonautice. Například tři koncepty pilotované lodi pro výpravu na Měsíc zveřejnilo Kruniševovo státní výzkumné a výrobní středisko. Dva jsou 6místné a unesou 500, resp. 700 kg nákladu. Třetí koncept představuje laboratoř o hmotnosti 24 000 kg. O jejich vynesení do vesmíru se má postarat raketa Angara A3. Ing. Zdeněk Odehnal, Paříž