8. mezinárodní energetické regulační fórum: Energetici požadují konkrétní odpovědi

V Praze se uskutečnil již 8. ročník Mezinárodního energetického regulačního fóra. Jak jsme vás bezprostředně informovali po jeho skončení, analyzoval aktuální situaci a trendy na českém a evropském energetickém trhu. Zaměřil se na nové strategie regulace v Evropě, na konsolidaci energetických trhů a nové akviziční příležitosti ve střední a východní Evropě, na přípravu nové státní energetické koncepce, na energetickou politiku EU, na vztah alternativních a tradičních zdrojů, na investiční politiku v síťových odvětvích a také na budoucnost teplárenství. Hovořilo se také o vývoji cen a spotřebě energie i dalších otázkách. Představitelé MPO ČR na něm znovu ujistili, že rozvoj energetiky zaujímá jak u nás, tak v EU jednu z dominantních pozic. Opětovně podtrhli, že je nezbytné udržet konkurenceschopnost českého průmyslu a jednotlivých podniků. Nejenom oponenti poté pohotově vznesli otázku, jak k tomu přispívá „šroubování“ cen energie vlivem subvencí na podporu alternativních zdrojů? Nic se (zatím) nemění ani na termínu pro zpracování návrhu Státní energetické koncepce: do půli letošního roku. Její základní segmenty jsou prý již hotové. Odborníci připomněli, že pokud se má v praxi úspěšně prosadit, nestačí přijmout pouze osamocený dokument. Souběžně třeba vygenerovat ucelený systém reálných kroků a opatření k jejímu prosazení a promítnout jej do příslušné legislativy. V této souvislosti poukázali energetici na nutnost stabilizovat příslušnou legislativu. Nikdo nenamítá proti novelizaci jednou za 5 let. Avšak 12 novel za 10 let už problém představuje. ČR není energeticky izolovaný ostrov. Musí být energeticky soběstačná a zároveň disponovat kvalitní přenosovou soustavou. Proto třeba urychlit budování nových přenosových sítí. Pokud projekce a výstavba standardního zdroje zabere několik málo roků, těžko se smířit se situací, že vybudování nezbytné trasy k němu se může protáhnout i na 10 či 12 let. Bylo kvitováno, že ČR se neodklání od jaderné koncepce. Na pořad dne se dostává dostavba III. a IV. bloku v JE Temelín a seriozní úvahu si jistě zaslouží i výstavba V. bloku v JE Dukovany. Velká diskuse (a nejenom v kuloárech) se soustředila na další podporu alternativních zdrojů. Mimo jiné se kritizoval stav, že OZE vyrábí energii za neúnosných podmínek. Podle kritiků by bylo nesmyslné budovat je i napříště jen kvůli „plnění evropských tabulek“. S velkým zájmem se očekávala informace, jak se k této problematice postaví nové vedení ERÚ. Přítomní odborníci s porozuměním přijali ujištění, že ERÚ hodlá OZE podporovat pouze v rozsahu, který je pro Českou republiku ekonomicky únosný. ŘADA NEJISTOT Evropská i česká energetika čelí v současnosti řadě nejistot. Je těžké predikovat vývoj na komoditních trzích i vývoj evropské ekonomiky jako celku. Přítomné zajímalo, jak bude pokračovat boj proti emisím CO2 a proti globálnímu oteplování (Roadmap 2050). Jakým způsobem se budou řešit dopady alternativních zdrojů na stabilitu přenosových sítí i na vývoj velkoobchodních trhů s elektřinou? Jaký bude finální názor EU na jadernou energetiku? Některé prognózy se formulují jen ztuha. Kupříkladu vývoj cen elektřiny a plynu. Budou spíše stagnovat? Lze vyloučit jejich pokles? Cena elektřiny by mohla v horizontu tří let oscilovat okolo 50 EUR/MWh. Cena plynu se může pohybovat na úrovni 25 – 26 EUR/MWh, přičemž ceny na spotovém trhu by se měly sbližovat s cenami dlouhodobých kontraktů. Jak to bude doopravdy, ukáže až čas./ag/