V posledním desetiletí jsme svědky bouřlivého vývoje ohebné a roztažitelné elektroniky. Baterie, které jsou obvykle pro taková zařízení nezbytné, ale ve vývoji poněkud pokulhávají. Tým vědců ze Singapuru a Číny nedávno vyvinul „kvazi pevnolátkovou“ baterii, kterou tvoří materiály na pomezí pevné látky a kapaliny. Tuto baterii je možné stlačit až o 60 %, a přitom si uchová vysokou kapacitu pro uložení energie i velmi slušnou stabilitu po více než 10 tisíc cyklů vybití a opětovného nabití. Hui Ying Yangová ze Singapore University of Technology and Design a její kolegové při výrobě této baterie využili 3D tisk, což u podobných materiálů nebývá snadné. Naštěstí, jak uvádí Yangová, technologie 3D tisku se rychle rozvíjejí a umožňují dříve nevídané věci. Badatelé v tomto případě využili 3D tisk nanouhlíkovým aerogelem a do vytištěné struktury následně nanášeli elektrochemicky aktivní nanomateriály založené na železu a niklu. Aby dosáhli potřebných vlastností inkoustu pro tento 3D tisk, tak do aerogelu přidali vločky oxidu grafenu s uhlíkovými nanotrubičkami. Použití 3D tisku zaručuje, že bude možné vytvářet baterie tohoto typu prakticky všech možných tvarů, velikostí a struktur. Jak vědci ověřili v experimentech s prototypy baterií, takto vzniklé kvazi pevnolátkové železoniklové baterie jsou levné, je možné je vyrábět v průmyslovém měřítku a také jsou slušně stabilní jak elektrochemicky, tak i mechanicky. Podle Yangové by se časem mohla objevit nová generace ohebných a roztažitelných nositelných elektronických zařízení, která budou i se zabudovanými bateriemi odolná vůči mechanickému stresu a stlačování. /sm/
