Celkem 26 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů převzalo poslední únorový den ocenění ve 21. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Česká společnost Siemens v ní ocenila projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích. Navíc byla udělena zvláštní ocenění za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0. Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998; od té doby bylo oceněno 369 vítězů a na odměnách firma Siemens rozdělila téměř 12 milionů korun. Do 21. ročníku soutěže, která oceňuje práce z oblasti technických a přírodovědných oborů, se přihlásilo rekordních 645 soutěžících. Oceněné projekty V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu zvítězil tým Radka Mušálka z Akademie věd, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku z kapalin, jež umožňuje připravovat zcela nové typy vrstev. Technologie vítězného týmu je připravena k praktickému použití v řadě průmyslových odvětví. Vítězná disertační práce, jejímž autorem je Vít Saidl z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, se zabývá studiem antiferomagnetů. Nejdůležitějším výsledkem práce je vyvinutí metody, která dokáže určit polohu magnetických momentů i v nanometrových vrstvách z kompenzovaných antiferomagnetických kovů. Martina Doubková z Univerzity Karlovy, vítězka kategorie nejlepší diplomová práce, se svou prací podílela na vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Těžiště diplomové práce spočívalo ve sledování a objasnění chování kostních buněk při kontaktu s mechanicky opracovanou titanovou slitinou, na níž byla vytvořena oxidická vrstva. V 21. ročníku Ceny Wernera von Siemense byl jako nejlepší pedagogický pracovník oceněn doc. MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar, PhD., z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Docent Tonar založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, kde se zaměřuje na otázku prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání s využitím biomateriálů. Je autorem a editorem 15 učebních textů a rozvíjí originální vyučovací metodu histologie a embryologie, která je založena na kreslení výukových schémat v reálném čase. Spolupracuje se studentskými spolky, účinkuje ve studentské kapele, přednáší na Univerzitě třetího věku. Velmi rozsáhlá je i jeho vědecká práce. Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala Ksenia Illková z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, která je členkou vítězného týmu v kategorii základní výzkum. Na Akademii věd se zaměřuje na studium tepelných vlastností keramických nástřiků, wolframových slitin a jiných materiálů. Jejím snem je zavést použití fúzních reaktorů do běžného života a tím jednou provždy vyřešit energetické potřeby lidstva. Ocenění za překonání překážek při studiu porota udělila Ondřeji Machovi z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Ondřej Mach trpí velmi vzácným onemocněním, Robertsovým syndromem. Tato choroba způsobuje prenatální zpomalení, které má za následek deformace rukou i nohou. Ondřej je trvale upoután na elektrický invalidní vozík, při studiu se neobejde bez asistenta. Akademickým pracovníkům dokázal, že jeho postižení nemá vliv na studijní výsledky, a vypořádal se tak s předsudky, které vůči němu někteří měli. Jako dobrovolník působí v řadě organizací, jeho snem je využít znalosti získané studiem logistiky v pozici dispečera hasičského záchranného sboru. Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Libor Bukata z CIIRC při ČVUT, který se zaměřil na oblast optimalizace, plánování a rozvrhování výroby. Navrhl algoritmy, které naleznou efektivní posloupnost operací výroby tak, aby bylo dosaženo maximální efektivity. Na základě ověření algoritmů v praxi bylo potvrzeno, že je možné uspořit až 20 % energie. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v Česku. /tz/
