V roce 1941 spisovatel Isaac Asimov představil světu vesmírnou solární energii. Myšlenka navrhuje zachytit sluneční energii ve vesmíru a vyslat ji na Zemi. Slunce dodá na Zemi za hodinu více energie, než lidstvo spotřebuje za celý rok. A na rozdíl od Země je sluneční světlo ve vesmíru silnější, dostupné ve dne i v noci a neovlivněné počasím.
Ještě relativně nedávno šlo spíše o sci-fi, dnes už se však o spuštění orbitální solární energetiky vážně uvažuje, přinejmenším na úrovni prototypů. Jedním z hráčů by se mohl stát nový startup Aetherflux, který se zaměřuje na technologii přenosu „vytěžené“ solární energie na zemský povrch.
Startup, za nímž stojí miliardář Baiju Bhatt a který získal financování od investorů ze Silicon Valley v hodnotě 50 milionů USD, směřuje k orbitálnímu testu technologie přenosu elektrické (solární) energie z kosmu na Zemi. Namísto konkurenčních pokusů na bázi mikrovln, Aetherflux vsadil na infračervené lasery.
Podle vyjádření zástupců společnosti již má za sebou úspěšné testy přenosu energie v laboratorních podmínkách. V příštím roce (2026) by pak už mělo dojít i k testu přenosu z nízké orbity Země (LEO — low earth orbit). Firma hodlá využívat konstelaci malých satelitů Aries od společnosti Apex Space. Ty jsou vybaveny základními systémy zajišťujícími základní funkce provozu, jako např. napájení, pohon a komunikace, ale jejich solární panely podle Bhatta generují až o 1 kW energie více, než samy potřebují, a právě tento „přebytečný“ výkon tak bude možné posílat na Zemi pomocí laserů z LEO do velkého počtu malých pozemních stanic.
Bhatt pro platformu TechCrunch uvedl, že startup bude vyrábět malé mobilní pozemní stanice o velikosti 5—10 m, které budou schopny laserové paprsky zachytávat a jejich energii měnit na elektrickou a tu ukládat do akumulátorů. V budoucnu by taková zařízení mohla díky mobilnímu řešení přijímat orbitální solární energii kdekoliv ve světě. Mělo by ji být možné distribuovat především do míst zasažených katastrofou, na odlehlé ostrovy či lokality, případně ji využít při zásobování elektřinou armády v místě jejího aktuálního působení. Aetherflux s vojenským využitím očividně počítá, a dokonce už získal i podporu fondu Pentagonu Operational Energy Capability Improvement Fund (OECIF).
Současně ovšem platí, že orbitální solární energetika čelí řadě technických obtíží. Satelity jsou např. na orbitě vystavovány značným výkyvům teplot. A nutné je dořešit extrémně přesnou synchronizaci (vyšší než u stávajících navigačních systémů, která je při přenosu orbitální energie nezbytná).
/SM, -mim/