Krátce po svém jmenování administrátorem NASA musel Jared Isaacman řešit krizovou situace na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Vzhledem k náhlým zdravotním problémům jednoho z členů posádky označované jako Crew-11 byli čtyři astronauti poprvé v historii ISS urgentně evakuováni do bezpečí, tedy zpět na matičku Zemi.
Po napínavé 11hodinové cestě z ISS na Zemi přistála 15. ledna ve 3:41 ráno podle EST [Eastern Standard Time, tedy v 9:41 hod našeho, středoevropského času — pozn. red.] u pobřeží San Diega kabina SpaceX Crew Dragon Endeavour. „Vítejte doma, Posádko 11,“ přivítal astronauty po dopadu kabiny do vln Pacifiku poblíž slunné Kalifornie letový ředitel SpaceX.
Astronauté Crew-11 tak ukončili svůj pobyt ve vesmíru o něco dříve, než bylo plánováno. Na palubu záchranné lodi MV Shannon pak postupně vystoupili velitelka Zena Cardmannová, kosmický veterán Mike Fincke, Japonec Kimiya Yui a Rus Oleg Platonov.
Mise Crew-11 byla přerušena, když u jednoho z jejích členů nastal závažný zdravotní problém, který si vyžádal návrat na Zemi kvůli nutnému stanovení přesné diagnózy a včasnému zavedení léčby, která nebyla na stanici dostupná. NASA se proto rozhodla vrátit čtyři členy posádky domů o několik týdnů dříve. Od chvíle, kdy přípravu této akce oznámila, NASA zdůrazňovala, že dotyčný člen posádky je stabilizován a že nejde o krizovou situaci.
„Je fajn být zase doma,“ konstatovala Cardmannová, „a velmi děkujeme týmům, které nás tam nahoru a zpět dostaly.“ Tímto udělala tečku za 167denním kosmickým letem, i když jejich pobyt na stanici měl končit až kolem 20. února. Nicméně už šest dní poté, co NASA nařídila předčasný návrat, je Endeavour dopravil zpět na Zemi. Zmíněné zdravotní problémy, kvůli nimž se návrat uskutečnil, se objevily při přípravě výstupu Cardmannové a Finckeho do volného vesmíru (EVA — extra-vehicular activity) plánovaného na 8. ledna. 
S oznámením zrušení tohoto výstupu kvůli zdravotnímu problému jednoho ze členů posádky ISS přišla NASA den před plánovanou realizací, tedy 7. ledna. O den později agentura uvedla, že Crew-11 ukončí misi dříve, aby tento zdravotní problém řešila na zemi. Ani nyní však neznáme jméno „maroda“, který přiměl NASA k tak radikálnímu řešení, i když v souvislosti s odvolanou EVA padá podezření na dvojici Cardmannová—Fincke.
Posádka však při přistání vypadala zdravě a v dobré náladě, i když jim pozemní personál pomáhal vystoupit z kabiny a uložil jen na připravená nosítka — jde totiž o běžný postup pro vracející se posádky z dlouhodobějších vesmírných misí. Usmívali se a mávali, i když se po pěti a půl měsících v beztíži začali znovu přizpůsobovat gravitaci. Na první pohled tedy nebylo možné maroda identifikovat, i když např. Mike Fincke vypadal trochu sklesle. Všichni čtyři byli převezeni vrtulníkem na pevninu k rozsáhlejšímu diagnostickému vyšetření v neidentifikované místní nemocnici, kde strávili i první noc.
Na druhý den se posádka vydala do Johnsonova kosmického střediska v Houstonu, kde na ni čekaly rodiny a následná standardní poletová rekondiční vyšetření.
Podle zpráv z Houstonu jsou astronauti mise v pořádku, a tak člověku trochu vrtá hlavou, o jaké potíže, údajně neřešitelné na stanici, vlastně šlo.
Pravda, od chvíle, kdy byla tato událost oznámena, NASA zdůrazňovala, že zdravotní problém nikdy nebyl „nouzový“, a toto potvrdila i po přistání na vodě.
Na tiskové konferenci po přistání 15. ledna administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že „člen posádky, o kterého se bojím, je v pořádku,“ s tím, že agentura poskytne více informací, jakmile to bude vhodné. Isaacman dodal, že schopnost agentury posádku bezpečně vyzvednout a přivést ji domů ukazuje, co NASA umí nejlépe.
„Ačkoliv to bylo poprvé, co jsme museli vrátit posádku o něco dříve, než bylo plánováno, NASA byla připravena,“ řekl Isaacman.
Issacman a zástupce administrátora NASA pro vesmírné operace Joel Montalbano při diskusi o misi Crew-11 na ISS a evakuaci, která ji ukončila, udrželi pozitivní tón.
„Tato posádka byla ve vesmíru necelých 170 dní. Na palubě provedli něco málo pod 900 hodin vědeckých experimentů. To jsou praktické vědecké experimenty, které zahrnují asi 140 různých zkoušek,“ řekl Montalbano.
„Je to přínosné a cvičí nás to na průzkum toho, co budeme používat v programu Artemis, až se vrátíme na Měsíc a zamíříme na Mars.“
Osamělí běžci
Na ISS osiřeli dva Rusové a jeden Američan — Sergej Kud-Sverčkov, který převzal velení stanice po Finckem, a jeho kolegové z posádky Sojuzu MS- 28 Sergej Mikajev a astronaut NASA Chris Williams. Ti startovali loni v listopadu na plánovaný osmiměsíční pobyt ve vesmíru.
Kosmická stanice je po léta — až na výjimky — nepřetržitě obsluhována sedmičlennou posádkou, což je dáno kapacitou stanice a možnostmi zásobování. Tři astronauti startují a vracejí se na Zemi na palubě ruské kosmické lodi Sojuz a čtyři letí na palubě lodí SpaceX Crew Dragon spravovaných NASA.
Obě kosmické lodě také slouží jako záchranné čluny během dlouhodobého pobytu posádky na stanici. Pokud se však astronaut Sojuzu nebo Crew Dragonu na stanici nakazí nebo vážně zraní, doprovází ho při návratu všichni jeho kolegové z posádky i při letu zpět na Zemi. Pokud by zůstávali na stanici nadále, bylo by to riskantní, neboť by v případě nehody neměli k dispozici záchrannou loď (což se nedávno stalo Číňanům po zásahu jejich lodi kosmickým smetím).
Proto se NASA a Roskosmos dohodly, že na každém Sojuzu poletí jeden Američan a na každém Crew Dragonu jeden ruský kosmonaut.
Tato výměna sedadel zajišťuje, že alespoň jeden Rus a jeden Američan jsou vždy na stanici, aby mohli ovládat aparatury ve svých modulech, pokud by jedna loď s posádkou odplula dříve. Což se stalo právě teď.
Po odletu Crew-11 tak řídí americkou část kosmické stanice Williams sám, a to až do příletu Crew-12, plánovaného na druhou půlku února. Podle NASA je dostatečně zdatný, aby nejdůležitější úkoly v americkém segmentu zvládal do doby, než dorazí další pravidelná expedice.
Vesmír nejsou lázně
Isaacman, který sám jakožto amatér 2× letěl do vesmíru, však poukázal na to, že cestování do kosmu a zpět vždy přináší určitou nejistotu. „To je povaha průzkumu,“ řekl nynější administrátor NASA. „V podstatě jsme ve vesmíru, abychom se učili. Proto se NASA připravuje na neočekávané situace — abychom byli připraveni reagovat rozhodně a bezpečně. Úspěšný návrat Crew-11 je přímým důsledkem této přípravy.“
„Je vlastně docela překvapivé, že trvalo tak dlouho, než k první lékařské evakuaci z vesmírné stanice došlo. Statistické analýzy naznačují, že bychom měli takovou událost vidět zhruba jednou za tři roky,“ uvedl během brífinku 8. ledna šéflékař NASA James Polk.
Ano, je to překvapivé, a jak jsme již uvedli, zatím nikdo mimo zasvěcené pravou příčinu předčasného stažení Crew-11 z letu netuší.
Nicméně vycházky do volného vesmíru nejsou pro astronauty jednoduchým úkolem. Vesmír je nemilosrdný a skafandry, které chrání astronauty po vstupu do prázdna, jsou složité — jsou to v podstatě kosmické lodě velikosti člověka. Proces nasazení skafandru pro EVA a přípravy na výstup do volného prostoru trvá až pět hodin, a jakmile se vzduchová komora otevře, není možné skafandr rychle sundat, pokud by se něco pokazilo. Z tohoto důvodu NASA neváhá ukončit plánovaný EVA, pokud se objeví potenciální problémy.
Například minulé léto představitelé NASA zrušili výstup astronautů Expedice 71 Tracyho Dysona a Matta Dominicka kvůli „nepohodlí ve skafandru“. V té době se už oba začali do svých obleků strojit.
Medicína na ISS
Pokud jde o léčbu zdravotních problémů ve vesmíru, snaží se NASA své astronauty plně vybavit znalostmi a nástroji k řešení mnoha z těch, které mohou na oběžné dráze nastat, ale předvídat nepředvídatelné lze jen těžko.
Studie z roku 2015 ovšem zjistila, že užívání léků na ISS bylo relativně nízké, s přibližně deseti dávkami volně prodejných léků na jednoho astronauta týdně, z nichž většina je určena pro běžné, zvládnutelné stavy.
Například nejčastěji hlášeným zdravotním problémem během kosmických letů je podráždění kůže. Nedávný systematický přehled zjistil, že dermatózy související s vesmírem — včetně suché kůže, vyrážek, reakcí přecitlivělosti a zhoršeného hojení ran — se vyskytují přibližně 25× častěji než na Zemi. Chladné, suché prostředí stanice tyto problémy zhoršuje a hygiena je omezena na vlhčené ubrousky a bezoplachové produkty po dobu několika měsíců.
Většinu astronautů pak postihují bolesti hlavy, zejména na začátku mise. Bez gravitace, která by stahovala tekutiny dolů, se krev pohybuje směrem k hlavě, což způsobuje oteklý obličej a ucpaný nos. Astronauté tomu říkají „vesmírné šňupání“. Tělo si v beztíži vytvoří tzv. malý krevní oběh. To může na jedné straně způsobit bolesti hlavy, sníženou chuť k jídlu a špatný spánek, na druhé nedokrevnost nohou.
Mimochodem, i taková poranění pohybového aparátu jsou poměrně častá. Studie NASA katalogizovala 219 zranění během letu v rámci amerického kosmického programu, s incidencí přibližně 0,02 za letový den. Nejčastěji se vyskytovala poranění rukou, většinou drobné řezné rány při pohybu mezi moduly nebo manipulaci s vybavením.
A pozor! Cvičení, nejvýznamnější protiopatření navržené k ochraně kostí a svalů astronautů, je ironicky hlavním zdrojem zranění na ISS. Astronauti cvičí přibližně dvě hodiny denně, aby bojovali proti úbytku kostí a svalů a kardiovaskulární dekondici v mikrogravitaci. Bez konstantní zátěže gravitace mohou kosti ztratit asi 1 % své hustoty za měsíc, zejména v nohách, v kyčlích a v páteři. Přesto toto zásadní protiopatření nese svá vlastní rizika.
Zdá se ale, že nejvýraznějším zdravotním problémem doposud byl incident z roku 2020, kdy byla během rutinního výzkumného použití ultrazvuku objevena krevní sraženina v krční žíle jednoho z členů posádky. Astronaut přitom neměl žádné příznaky, trombóza byla nalezena náhodou. V průběhu toho, co se pak stalo ultimátním případem telemedicíny, vedli lékaři ze Země léčbu více než 90 dní. Nařídili podávání ředidla krve a další léky poslali nejbližší zásobovací lodí. Astronaut si mimo jiné provedl i vlastní ultrazvukové vyšetření řízená radiology stovky kilometrů pod ním. Posádka ale svou misi splnila a vrátila se bezpečně a bez zdravotních následků. I v tomto případě však zůstal viset otazník nad tím, o koho šlo.
Utajený zůstal rovněž důvod hospitalizace posádky Crew-8 po přistání 25. října 2024. Tvořili ji američtí astronauti Matthew Dominick, Michael Barratt a Jeanette Eppsová a ruský kosmonaut Alexander Grebenkin.
Jejich 235 dní ve vesmíru představovalo nejdelší pobyt na oběžné dráze pro znovupoužitelnou kosmickou loď Crew Dragon od SpaceX. Crew-8 měla původně plánován návrat na Zemi začátkem srpna po nominální misi trvající 180 dní, ale mise byla několikrát prodloužena. Nejprve proto, že NASA hodnotila situaci s lodí Starliner, která se stala nezpůsobilou pro let v pilotovaném režimu a posléze, když agentura uvažovala o vyslání záchranného člunu, zatímco Boeing pracoval na překonfiguraci Starlineru pro bezpilotní návrat. Mimochodem, maximální délka plánované mise NASA pro lodě Crew Dragon bývá obvykle 210 dnů.
NASA původně uvedla, že celá posádka byla převezena do zdravotnického centra k dalšímu vyšetření z velké opatrnosti, ale neupřesnila, zda problémy měli všichni, nebo jen část posádky. Později vyšlo najevo, že jeden z jejích astronautů měl zdravotní problém a že posádka byla převezena do nemocnice v Pensacole na Floridě poblíž místa přistání. Tři další členové posádky mezitím nemocnici opustili a vrátili se do Houstonu. O koho šlo, se opět tutlá, známo je pouze to, že nemocným nebyl Rus Grebenkin. Po straně se ovšem hovoří o Jeanette Eppsové, která, byť byla původně i v širším výběru pro lunární program Artemis, loni z NASA odešla.
Posádka číslo 8 ovšem nebyla — jak je vidět z počtu odlétaných dnů — stažena předčasně, ba naopak. Její zdravotní problémy se zřejmě projevily až před návratem ze stanice.
Sovětský precedens
Ale příklad naléhavé evakuace posádky z vesmíru ze zdravotních důvodů tu přeci jen máme.
Crew-11 totiž nebyla první vesmírnou misí jakéhokoli druhu, která skončila předčasně kvůli zdravotním problémům astronauta.
Například v listopadu 1985 Sovětský svaz navrátil tři kosmonauty z orbitální stanice Saljut-7 podstatně dříve, než bylo plánováno, a jeden z nich, Vladimír Vasjutin, velitel stanice, byl po návratu na Zemi hospitalizován.
Jak to tak bývalo, oficiální zpráva TASS o přistání posádky Sojuzu T-14 zněla: „Dlouhý let astronautů (64 dní) na orbitálním komplexu byl ukončen kvůli nemoci Vladimira Vasjutina a nutnosti nemocniční péče.“
Dnes se ovšem ví, že z ješitné touhy letět do vesmíru utajil podplukovník Vasjutin před lékaři problémy s prostatou. Dodnes je záhadou, jak to bylo možné, když údajně týdny běhal za léčiteli, nicméně je známo, že byl protekční chlapec a nějaký ten „vrač“ [cyrilicí psáno: врач, což v ruštině znamená lékař/doktor — pozn. red.] mohl tedy raději přimhouřit oko.
Vasjutin se spolu s Vokovem připojil v Sojuzu T-14 k Viktoru Savinychovi, který předtím s Vladimírem Džanybekovem Saljut 7 jakožto zamrzlou, mrtvou stanici oživoval. Kosmonauti tam pracovali v neskutečných mrazivých podmínkách a riskovali nejen své zdraví. Mimochodem, dodnes nemá podobná operace v kosmu obdoby…
Podle vzpomínek Savinycha dostal Vasjutin posléze takové bolesti, že ač řídicí středisko dělalo vše možné, aby posádku na stanici udrželo, muselo rozhodnout o její evakuaci. Podplukovník Vasjutin už nebyl schopen vykonávat nejen velitelskou funkci, ale vůbec žádné úkony a jeho funkci převzal civilista Viktor Savynich. Pravda však vyšla najevo až po mnoha létech, po Vasjutinově smrti. Tento ruský případ dokazuje, že vesmír nelze podceňovat.
„Bezpečné plnění našich misí je naší nejvyšší prioritou a aktivně zvažujeme všechny možnosti, včetně možnosti dřívějšího ukončení kosmického letu,“ stojí v prohlášení NASA. „Vždy budeme pro naše astronauty dělat správnou věc, proto si uvědomujeme, že konec mise Crew-11 nastal. Splnili téměř všechny své cíle,“ řekl Jared Isaacman.
Evakuace Crew-11 ukazuje, že kosmické agentury zpravidla kladou bezpečnost posádky nade vše ostatní. Ovšem jak mise přecházejí z nízké oběžné dráhy Země do hlubokého vesmíru, budou potřeba nové přístupy k lékařské péči — označované jako EIMO (Earth Independent Medical Operations), potenciálně využívající AI k podpoře lékařských důstojníků posádek spolu s poznatky ze současných misí.
To, že jde o první urychlenou lékařskou evakuaci za 25 let, ukazuje, jak efektivně se kosmická medicína vyvinula. Ale je to také připomínka toho, že vesmír je pro lidskou biologii inherentně náročný a opravdu není něco jako domov.